Jako hráč vyhrál, co se dalo. Nyní se Vladimír Šmicer (47) pouští na jiné hřiště. Po Karlu Poborském a Petru Fouskovi je třetím do party, kdo se pouští do nevyzpytatelného boje o šéfa českého fotbalu. „Rozhodl jsem se, že budu kandidovat na předsedu. Vnímám podporu, necítím se jako outsider, chci vyhrát,“ důrazně říká v otevřeném rozhovoru pro iSport Premium. Ve své snaze si našel velmi významného spojence. Přímou podporu vyslovil slávistické legendě Jaroslav Tvrdík.
Poprvé oficiálně vystoupil a řekl: jdu do toho! Na rozhodnutí Vladimíra Šmicera se v prostředí netrpělivě čekalo. Nyní je jasné, že kandidáti na předsedu Fotbalové asociace České republiky budou minimálně tři. V zákulisí se čile spekuluje, že před valnou hromadou, která se uskuteční 3. června, se dvě silně proreformní křídla – Šmicerovo a Fouskovo - spojí proti Karlu Poborskému. „Do budoucna není nic vyloučeného, ale momentálně mám v hlavě jen to, že chci být předsedou asociace a mít věci pod kontrolou,“ prohlašuje. Vítěz Ligy mistrů se také v zamčené části textu vyjadřuje, kým by obsadil pozici šéfa komise rozhodčích, či kdo by měl být jeho pravou rukou na Strahově. Najdete zde také jedenáct základních bodů, se kterými jde do politického boje.
Na vaše vyjádření se dlouho čekalo. Proč jste se nakonec rozhodl jít do boje o post šéfa českého fotbalu?
„Před šesti měsíci jsem se přidal k Fevoluci, chtěl jsem přispět ke snaze očistit český fotbal. Byl jsem přesvědčený, že s lidmi, kteří vyznávají stejné hodnoty a principy, by to mohlo vyjít. Začal jsem objíždět okresy a kraje. Byl jsem v očekávání, zda prostředí bude změnu chtít. Všem jsme říkali, projevte svoji svobodnou vůli, jděte do toho. A když se vám změna podaří prosadit a budete chtít, abychom v tom pokračovali i nahoře, odpovědnosti se zříkat nebudu. Co jsem slíbil, to plním. Budu kandidovat na předsedu asociace. Kruh se uzavřel. Cítím výraznou podporu. Vnímám, že fotbal touží po změně. To pro mě bylo zásadní. Chci být lídrem, který bude za český fotbal zodpovědný.“
Prý vás do kandidatury lidé z Fevoluce tlačili. Jste opravdu vnitřně rozhodnutý?
„Nikdo mě nikam netlačil. Měli jsme domluvu, že iniciativu mohu kdykoliv opustit. A stejné to bylo s kandidaturou. Uzrávalo to ve mně delší dobu. Na začátku jsem si říkal, zda to na mě není moc. Ale čím víc jsem v tom a dělám to, tím víc chci uspět a být předsedou. Nakonec nešlo o těžké rozhodnutí, šlo o logický krok, který musel nastat. Řada lidí na něj čekala. Nejen z fotbalu, ale i z komerčního prostředí. Sešel jsem se s různými firmami, ať to byli stávající partneři svazu, či jiné velké společnosti. Vím, že netrpělivě čekají, jaký impuls dostanou. Pokud budeme chtít dělat fotbal jinak, budou ho dál podporovat a další se připojí.“
Máte za sebou dílčí vítězství. Ve strukturách se nebudou angažovat symboly minulého režimu – Miroslav Liba a Michal Blaschke. Motivoval vás jejich neúspěch k podání kandidatury?
„Hlavní motivací bylo očistit prostředí. Narušit systém, přestat budovat mocenskou strukturu a zaměřit se čistě na fotbal. A jestli říkáte symboly minulého režimu... Ano, bylo potřeba je odstranit. Konkrétně ve Středočeském kraji bylo nejvíce signálů od klubů, že tam není všechno v pořádku. Proto oddíly chtěly, abychom s nimi diskutovali a pomohli jim problémy odstranit. Potřebovaly oporu, aby se do toho nebály jít. Chtěly ukázat cestu. S Libou jsem problém neměl, tak jsem to nestavěl, ale situace vyplynula tak, že samy kluby se vůči němu vyhranily. Nechtěly, aby vedl kraj. Impuls vzešel z prostředí. Já jsem do toho nešel s tím, že chci odstranit Libu nebo Blaschkeho.“
Ovšem přesně to se stalo. Utvrdilo vás to v přesvědčení, že kandidovat dává smysl?
„Asi jo. Naším záměrem bylo dostat do fotbalu jiné lidi. Aktivní, se smyslem pro komunikaci, aby nechtěli jen sedět v klubu, ale řídit okres, případně kraj. Bylo skvělé, že na to slyšeli, kandidovali. To byl pro nás hlavní úspěch. Uvěřili myšlenkám Fevoluce, potažmo mně. Byla to úžasná zpětná vazba. Posilovalo to moje sebevědomí. Když se to povedlo jim, proč by se to nemělo podařit mně. Z druhé strany, nikdy jsme nepřijeli na okres a neříkali, tenhle je špatný, s tím nespolupracujte. Dělení na fevolucionáře a berbrovce jsme nechtěli, byť to tak bylo mnohdy interpretováno. Proto musím ocenit lidi, že si kandidátky postavili víceméně sami.“
Na okresech je provoleno. Jak volby hodnotíte?
„Máme reálný přehled, jak si na okresech stojíme. V sedmdesáti procentech se změna podařila, ve zbytku to zůstává stejné.“
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
Koupit
