K Perskému zálivu zamíří další z českých trenérů. Tentokrát jím bude Roman Pivarník. Bývalý kouč Olomouce, Bohemians, Plzně či Brna se vydá do Kuvajtu. V zemi těžící ze zásob ropy převezme od 1. července Al-Tadamon SC, smlouva zní na rok plus opce na další sezonu. Pivarník tak kráčí ve stopách svého strýce a bývalého československého reprezentanta Jána. Také mistr Evropy z roku 1976 v malé, ale bohaté monarchii působil. V Asii si udělal jméno – a nyní tam bude zase rezonovat.
Naposledy vedl před více než dvěma lety Zlín. V létě Roman Pivarník znovu usedne na lavičku, ovšem pořádně daleko, až v Kuvajtu. První naťukávání probíhalo už loni. „Nevyšlo to, protože byla pandemie. V Kuvajtu zavedli lockdown, zavřeli letiště. Nebylo možné podepsat smlouvu, tak jsme vše posunuli s tím, že se k jednání vrátíme před další sezonou,“ líčí Pivarník. „Od trénování jsem si trošku odpočinul, ale byla škoda, že to nevyšlo už tehdy. Musel jsem být trpělivý. Zahraničí jsem jednoznačně preferoval, chtěl jsem jít do arabského světa. A jsem rád, že to dopadlo,“ dodává.
Kuvajt pro něho není neznámou destinací. Jeho strýc Ján si v zemích u Perského zálivu vydobyl značný respekt. Získal několik titulů i dalších trofejí, hlavně Emírův pohár a Asijský pohár, obdobu evropské Ligy mistrů. To bylo se saúdskoarabským týmem Al Qadisiya, který pak po deseti letech převzal při své první výpravě na jihozápad Asie i jeho synovec.
Pomohlo tedy známé jméno i cestě do Kuvajtu? „Hrálo to určitou roli, ale ne přímo pro získání angažmá,“ říká Roman Pivarník. „Když tam strýc trénoval, byl jsem za ním na dovolené, asi měsíc. Trochu jsem poznal tamější prostředí,“ vypráví.
A netají se tím, že mu vyhovuje. Zamlouvá se mu jak pouštní stát se čtyřmi a půl miliony obyvatel, tak stejnojmenná metropole. „Kuvajt mám rád, protože je trošičku uzavřený. Není tam takový turistický ruch jako jinde, potřebujete tam víza. To mi v době pandemie vyhovuje. Navíc všechny kluby působí v hlavním městě, odpadá cestování mimo. I to pro mě bylo důležité,“ vysvětluje.
V Kuvajtu mezitím kvůli koronaviru na čas přeformátovali herní systém obou nejvyšších soutěží. Sloučili je do jedné, kde se patnáct týmů utkalo jednokolově. Takhle se hrálo do zimy, na jaře se znovu rozdělily. Al-Tadamon SC skončil ve druhé, pětičlenné skupině, ale vyhrál ji a vrátil se zpátky přímo do elitní ligy. V ní by se rád udržel – a nejlépe nejen to. „Tadamon pravidelně bojuje o záchranu. Čtyři pět mužstev z deseti jsou velkokluby a je těžké se mezi ně dostat. Kdyby se povedlo být na pátém nebo šestém místě, bylo by vedení spokojené,“ popisuje ambice Pivarník, jenž se může těšit na stadion pro devatenáct tisíc diváků.
Milovník motocyklových korábů značky Harley Davidson, který je právě na výjezdu, se chystá odletět na začátku července. Program další sezony ovšem ještě není znám, Kuvajt stále dohrává kvalifikaci MS 2022. Začít by se mělo v září, přičemž se budou hrát rovnou i dva ročníky jednoho z kuvajtských pohárů, aby byl nahrazen ročník zrušený pandemií. „Bavili jsme se o tom, že bychom potřebovali osm týdnů na přípravu,“ říká Pivarník. Zatím hledá posily, které by se vešly do povolené kvóty čtyř cizinců. „Je důležité, jak se nám to podaří, jsou to rozdíloví hráči,“ upozorňuje.
Zatímco dříve si na své štace bral jako asistenty Martina Vaniaka a Tomáše Truchu, nyní vezme jen Jiřího Derca, dosavadního trenéra HFK Olomouc. Osud je k sobě svedl už několikrát. Pivarník Derca trénoval, poté působili u mužstev olomoucké Sigmy a pak je tu ještě jedno důležité pouto, díky němuž se celý příběh vrací na začátek. „Jirka zná prostředí, ví, do čeho jde,“ zní nápověda.
Derco už v Kuvajtu téměř tři roky působil – a na začátku v klubu Al-Fahaheel SC spoupracoval právě s Jánem Pivarníkem. Teď si to zopakuje s Romanem...
