Sny o národním stadionu. Kde všude měl stát a proč to nikdy nevyšlo

S nápadem postavit velkolepý sportovní chrám přišli již na konci šedesátých let minulého století komunisté. A to se smělou vizí dostat do Prahy olympijské hry v roce 1980. Hlavní tábor měl být na Maninách, kde ještě na začátku 20. století stálo velké cvičiště s tribunami pro sto tisíc diváků a kde se v roce 1921 konala první dělnická spartakiáda. Při regulaci Vltavy ve 20. letech 20. století však byla část Manin zaplavena a na jejím pravém břehu vyrostly nové domy a ulice. 

Maniny, jedno z míst, kde mohl v minulosti vyrůst národní stadion... Teď se v okolí vltavské mariny staví spíš luxusní byty. • Foto iSport.cz

Do úvahy ale tehdy připadal také Rohanský ostrov v Karlíně. A dokonce už byla vypracovaná i studie, která počítala se zábranami proti povodním i konstrukcí, jež připomínala slavný stadion v Mnichově. Jenže nakonec zůstalo jen u přání. Sportovní svátek v podobě olympiády totiž Praze vyfoukla Moskva a ze smělého cíle tak zbyly pouze plány a známý hotel Olympik, v němž měli pobývat právě účastníci Her.

I na Rohanském ostrově dnes rostou byty či kanceláře... • Foto iSport.cz

Debaty o národním stadionu se pak znovu vyrojily po památném EURO 1996. V úvahu připadal hlavně Strahov. Tento nápad ale narazil na odmítavé stanovisko historiků i odborné veřejnosti, čehož později využila Sparta. Ta si v roce 2003 od města pronajala plochu stadionu a vybudovala tam supermoderní tréninkové centrum mládeže. Letos se tam navíc kompletně přestěhovalo i áčko, které tak Letnou využívá už pouze na samotné zápasy. Jen v rovině nenaplněných spekulací zatím vždycky zůstaly úvahy o tom, že by Národní stadion stál hned vedle strahovského areálu, tedy na již zmíněném stadionu Evžena Rošického, který kdysi sloužil jako azyl pro pražskou Slavii a kde chce nyní začít stavět Sparta.

Na pražském Strahově jsou dva velké stadiony - na větším má tréninkové centrum Sparta, menší slouží mimo jiné jako tréninkové zázemí pro českou fotbalovou reprezentaci • Foto Barbora Reichová / Sport

Stadion s kapacitou přes padesát diváků a jen necelý kilometr od stanice metra Stodůlky. S takovou vizí přišli na podzim roku 2004 čelní představitelé tehdy vládnoucí ODS, kteří si mocně přáli uspořádat v roce 2016 v Praze letní olympiádu. A k tomu potřebovali luxusní sportovní chrám, jenž měl stát na volných polích mezi Rozvadovskou spojkou, Jeremiášovou ulicí a Řeporyjemi. Nejen politici argumentovali hlavně tím, že tam bude mnohem lepší dopravní spojení než na Strahov, o kterém se tenkrát taktéž uvažovalo. Bohulibý plán ale nakonec zhatil nesoulad s územním plánem města i finanční krize, jež myšlenku na olympiádu v Česku poslala k ledu.

Jedna z vizualizací plánů Prahy olympijské • Foto Praha olympijská

Kromě Stodůlek bylo ve hře také to, že se na nový supermoderní stadion najde prostor ve Vysočanech. Konkrétně na místě bývalého ČKD Tesla v Kolbenově ulici. Diskutovalo se o tom, že stavební práce by měly hotové už v roce 2010 a že by tam své domácí zápasy hrály hned dva celky z první ligy. Z tohoto nápadu však celkem záhy sešlo. A to i na popud tehdejšího místopředsedy ČMFS Vlastimila Košťála, jenž měl celý projekt tehdy na starosti a který preferoval něco trochu jiného.

Plány na národní stadion se rodily i ve Vysočanech • Foto iSport.cz

Košťálovým favoritem byla Letná. Tedy království Sparty, kde šest let vykonával funkci prezidenta klubu. Jeho vizí bylo stadion nechat zbourat a na stejném místě postavit zcela nový, s kapacitou 40 tisíc, dvouúrovňovým hledištěm i zatahovací střechou. A pro svůj záměr tehdy získal hlasy výkonného výboru svazu i zastání na nejvyšších místech, tedy u tehdejšího premiéra Jiřího Paroubka. Ten mu slíbil dotaci ve výši jedné miliardy korun, jenže po volbách v roce 2006 už nesestavoval vládu on, nýbrž Mirek Topolánek. Tomu se s ohledem na blížící se období ekonomické nejistoty do projektu nechtělo. 

Takhle měl vypadat národní stadion na Letné • Foto AG Studio

Vybudovat nový fotbalový chrám chtěl po svém nástupu do funkce šéfa svazu i Miroslav Pelta. Jen tak by totiž Česko mohlo usilovat o spolupořádání evropského šampionátu v roce 2020, o čemž se ještě šest let předtím velmi vážně uvažovalo. Stěžejní podmínkou však bylo, aby zde byl stadion s minimální kapacitou 35 tisíc míst. A tím vyvoleným se měl stát vršovický Eden, kde je doma Slavia.

Stačilo zdánlivě jediné, a to postavit tam další patro a tím navýšit kapacitu stadionu o 15 až 20 tisíc sedaček. Jenže z toho sešlo. Možnost bojovat o evropský šampionát v Praze totiž odpískala pražská radnice, která měla obavu z toho, že tehdejší majitel Edenu, společnost Vinet Invest, přestavbu nezvládne ufinancovat, takže ji nakonec bude muset hradit město.

Téma navýšení kapacity Edenu se ale znovu otevřelo o pár let později, kdy ho už vlastnil tehdejší majitel Slavie, čínská společnost CEFC. Ta se ale brzy na to dostala do finančních problémů a červenobílý ráj tak zůstal beze změn.

V Edenu se několikrát přemýšlelo nad jeho rozšířením... • Foto Pavel Mazáč / Sport

Pelta se však myšlenek na vysněný stadion nevzdal a v roce 2015 přišel s plánem, že stavba bude v Letňanech a využívat ji budou moci třeba také atleti. Na realizaci se měla podílet turecká investiční skupina Odien Group, hlavní břímě finančně nákladného projektu však měl nést český stát. A ten ústy tehdejšího ministra financí Andreje Babiše řekl jasné ne.

Pražské metro Letňany • Foto Profimedia.cz

Před dvěma lety se debaty o národním stadionu rozvířily znovu. A to zásluhou místopředsedy ODS Alexandra Vondry, který mluvil o tom, že by si takovou arénu zasloužilo míti Brno. Tedy druhé největší město České republiky, o kterém už dříve přemýšlel i Miroslav Pelta. Vondra chtěl výstavbu propojit se spolukandidaturou Česka na fotbalové mistrovství světa, což by samo o sobě byla událost jako hrom. Ale je k ní hodně daleko. Stejně jako k novému brněnskému stadionu, jenž v první řadě brzdí spory města o pozemky. 

Vizualizace nového stadionu v Brně, který by mohl fungovat i jako národní... • Foto hrusa-atelierbrno.cz