Pelta o Berbrově sektě, lidech v kauze i rozsudku: Nejhorší chvíle v životě
K soudu si šel pro verdikt Nevinen, odcházel se šesti lety natvrdo. „Je to absolutní zásah do mého života,“ přiznává Miroslav Pelta (57) pro iSport Premium v prvním rozhovoru po listopadovém rozsudku v kauze sportovních dotací. Jablonec hraje o přežití v první lize, jeho šéf a bývalý předseda fotbalové asociace bojuje vyšší bitvu. Se svými advokáty pracuje na odvolání a věří, že vrchní soud v druhé polovině roku vymaže ortel soudu městského.
Od vynesení rozsudku jste se k němu nevyjadřoval. Jak verdikt šest let nepodmíněně snášíte?
„Snáším to špatně. Kdybych říkal, že dobře, byla by to arogance. V tu chvíli mě přešel humor. Byla to asi nejhorší chvíle v mém životě. Stojíte, čekáte úplně jiný rozsudek, osvobození. A odcházíte s tím, že na dlouhé roky můžete ztratit svobodu. To je věc, která v mém věku a v mém postavení v podstatě rozhoduje o profesním a rodinném životě.“
Co vám běželo hlavou?
„Člověk si promítne celý život. Strašná chvíle, strašný moment. I vzhledem k tomu, jak probíhal proces. Vůbec nešlo směrem k senátu o nic konfrontačního, žádný ze svědků neuvedl nic, co by vypovídalo o mé vině. Drtivá většina uvedla, že mě zná pouze z tisku a televize a že jsem s nimi nikdy osobně nehovořil. Já jsem si říkal, že ať pozvou kohokoliv, je to bez problémů, nemůže se nic stát. Neměl jsem žádné nervy. Hladký proces, korektní ze všech stran.“
Neměl jste tedy ani stín obav, že to může dopadnout takto?
„Nejenom mí advokáti, ale i jiní lidé z justičního prostředí mi říkali, že to je neodsouditelné. Ve spise neexistuje žádný přímý důkaz ani řetězec nepřímých důkazů. Jediným důkazem, na který odkazuje rozsudek, je prostorový odposlech s mými komentáři. Ale z ostatních důkazů vyplývá, že tyto komentáře byly bez jakéhokoli dalšího mého aktivního zásahu do procesu rozdělování investic. Senát městského soudu však nabyl přesvědčení, že ve věci investic došlo k porušení zákona. V takové chvíli tam je sazba 5 až 12 a soudkyně řekla, že dala trest na spodní hranici. Což šest let je, jenže to pro mě znamená – nechci říct konec života – ale zásah absolutní.“
Na základě čeho se domníváte, že jste měl být osvobozen?
„Především proto, že jsem nic neukradl a hlavně jsem to ani neměl v plánu. Nevznikla žádná škoda. To je základ všeho. To, co mi dává senát za vinu, je nepochopení té situace. Nebo ne nepochopení, spíš je to špatně vysvětlené. Já bych chápal, kdybych se dohodl s žadatelem dotace na provizích, penězích, úplatcích. To bych si řekl, jsem blbej,
