Hláškař roku Kozel: o Plzni, hostech ze Slavie, kariéře i španělském fotbale

Bylo to dvanáct měsíců ve znamení vlády Viktorie. Viktorie Plzeň. Doma přiváděla soupeře k zoufalství svým ú(s)porným stylem z trenérské dílny Michala Bílka a výhrami o gól a získala titul. Ligu vede i po podzimu, v němž dokonce účinkovala v Champions League. Její sílu poznali také pod Ještědem zkraje září, kde s ní Slovan prohrál 0:1. Kozel ve velkém rozhovoru vypráví nejen o okolnostech svého výroku, ale i jednom ze slavných předchůdců Ladislavu Škorpilovi, exlibereckém střelci Micku van Burenovi, vlastním obraze trenéra vyznávajícího španělskou fotbalovou školu, odmítnutí Slavie i angažmá v Baníku.

Rezonoval ve vás nebo pobavil vás slavný výrok Garyho Linekera o Němcích, především ten původní, protože tehdy skvěle ve zkratce vystihl fotbalovou „pravdu“?
„Myslím, že ano. Němci nepůsobili na hřišti nejhezčím dojmem nebo prostě nebyli těmi, na koho se každý nejvíc těšil. Jenže i když během zápasu byli horší než soupeř, stačila pětiminutovka, kdy dokázali zápas zvládnout ve svůj prospěch a byli efektivní. Byli takoví ti buldoci, kteří si za vítězstvím šli klidně v devadesáté minutě, a díky tomu dosahovali velkých úspěchů.“

Nutno dodat, že v posledních letech německá reprezentace umožnila Linekerovi jeho závěr podmínit. Naposledy tím, že Němci vyhrají, pokud postoupí ze skupiny...
„Před mistrovstvím světa patřili k týmům, kterým jsem úplně nevěřil, že se dostanou hodně daleko. Podobně jako Španělům. Myslel jsem si, že postoupí ze skupiny, ale ne že dojdou až někam do semifinále, finále. Jejich mužstva procházejí přestavbou, odcházejí jim silné generace a ještě nemají tým vyladěný nebo hráče úplně top jako jiní.“

TOP 50 hlášek českého fotbalu. Kompletní pořadí čtěte ZDE>>>

Lineker patří mezi nejvýraznější glosátory z řad fotbalových osobností. Sledujete ho víc a je v Česku někdo, kdo se také dokáže takhle trefit?
„Úplně ho nesleduju, ale samozřejmě o něm vím. Pamatuju si ho ještě jako hráče, byl to pan Střelec. I u nás jsou lidé, kteří se třeba trošku považují za takové prognostiky. Jaroslav Hřebík vždy předvídá, co bude, nebo se snaží dívat víc dopředu. A určitě by se našli i jiní.“

Uvědomil jste si v Liberci hned podobnost vašeho výroku právě s tím Linekerovým?
„Musím říct, že když jsem ho řekl, tak jsem si neuvědomoval, že je to vlastně něco podobného. Možná někde vzadu jsem Linekerův citát měl, ale nebyl nějakou motivací pro to, co jsem po zápase prohlásil.“

Co ve vás tehdy převažovalo? Zklamání, nebo snad spíše smíření s tím, že ať děláte, co děláte, vždycky to s Plzní dopadne stejně?
„Nebyl jsem úplně zklamaný, protože jsme hráli dobře. Když jsme se na Plzeň připravovali, samozřejmě jsem viděl její předchozí zápasy a bylo to vždycky podobné. Pokaždé vyhrála, v žádném utkání přitom možná nebyla lepší, neměla víc střel na bránu, větší držení míče. Její styl hry byl stejný i proti nám. Ale tím, jak je zkušená, jak dobře a poctivě brání, tak soupeře do tolika příležitostí nepouští. Jako nás, i když jsme měli obrovský tlak. V rozhodujících momentech byla jednoduše silnější a ubránila, co chtěla. Stačilo jí deset patnáct minut, aby zápas zvládla. To je známka kvality nebo zkušenosti mužstva.“

Takovým způsobem Plzeň ovládla celý fotbalový rok v Česku. Nedoléhá to na hráče a koneckonců i na vás před zápasem s ní? Nedostane se vám to do hlavy, že se můžete přetrhnout – a nic?
„Samozřejmě věříte tomu, že se prosadíte. Nejdete do zápasu s tím, že dopadne