Káník u soudu v kauze Berbr: Nevím, neznám... Řešily se sázky i vztahy
Nedokážu vysvětlit. Už si nevzpomínám. Fakt bych se k tomu vyjádřil, ale nevím. Zhruba takto ve čtvrtek odpovídal na otázky soudce Michal Káník, jeden z hlavních aktérů rozsáhlé kauzy, jejímž středobodem je ovlivňování zápasů, úplatky a defraudace na půdě Plzeňského krajského fotbalového svazu. Na výpověď bývalého kumpána reagoval spokojeně Roman Berbr. Kdyby mohl, v soudní síni nadšeně tleská…
Bývalému rozhodčímu a funkcionáři Michalu Káníkovi hrozí čtyři roky ve věznici s ostrahou a peněžitý trest ve výši 504 000 Kč. To vše za pomáhání k podplacení, pomoc ke zpronevěře a účast na organizované zločinecké skupině. Ve čtvrtek přednesl svoji výpověď. Výsledek téměř šestihodinové směny v budově okresního soudu v Plzni? Drobné přiznání viny a spousta mlžení. Chvílemi to vypadalo, že Káník ztratil paměť.
A to třeba ve chvíli, kdy předseda soudního senátu Vladimír Žák dlouhé desítky minut citoval z odposlechů telefonních hovorů mezi Káníkem a Romanem Rogozem, bývalým sportovním ředitelem Vyšehradu v inkriminované době usilující o postup z ČFL. Šlo o krátké debaty o zápasech Vyšehradu, o schůzkách s lidmi z fotbalového prostředí, o rozhodčích. Káníka se na některé citace doptával, jenže stejně se nic nedozvěděl…
„Nedokážu vysvětlit. Už si nevzpomínám.“
„Nikdy jsem u ničeho nebyl.“
„Nevím. Fakt bych se k tomu vyjádřil, ale nevím.“
Káník se vymezil proti obvinění obžaloby, která jej viní z účasti na zločinecké organizaci. „Ve fotbale jsem byl dvacet let, posledních šest let jsem se v prostředí již nepohyboval, byl jsem vyšetřován kvůli sázkám a fotbal mě přivedl do velice složitých finančních problémů. Z vlaku jsem vystoupil a své angažmá ve fotbale ukončil,“ hájil se.
Státní zástupce Jan Scholle žaluje Káníka z podílu na ovlivnění zápasů mezi Radotínem a Dobrovicemi (0:0, 3:1 na penalty) a přátelského duelu mezi Vyšehradem a Motorletem. V prvním šlo o úplatky, v druhém o sázky.
O úplatku věděl od Grímma, který zápas řídil. Soudce Žák se ptal, proč kvůli tomu nekontaktoval policii. „Nevím, nenapadlo mě to,“ pronesl Káník. „Váš kamarád dostal nabídku úplatku, vám to nepřijde závažné?“ zvedl obočí předseda senátu. Káník se bránil, že nikoli, že neviděl důvod, proč by to měl řešit a nějak se tím zabývat.
V druhém případě Rogoz žádal Káníka, zda by uměl ovlivnit utkání za účelem sázek pro skupinu z Balkánu. Domluva zněla, že v prvním poločase padnou nejméně tři branky a že celkem dojde ke vstřelení více než pěti gólů (zápas skončil 8:3, o poločase byl stav 2:1). Káník se pustil do akce, zařídil nominaci kamaráda Grímma a asistentů Janocha s Křížem. Odměnou měla být suma čtyř tisíc eur. Půl hodiny před utkáním však Rogoz přišel s tím, že celá věc padá.
„Byl jsem naštvanej,“ přiznal Káník, podle kterého si nakonec zápas ovlivnili sami hráči. „Pohybuji se ve fotbale dlouho. Vím, jak hráči řeší některé situace, a poznám, zda je něco jinak. Když třeba někdo podběhne roh, nebo v některé jasné herní situaci uhne a tak…“ líčil Káník.
V druhé odpolední části, kdy se řešilo vyvedení financí z Plzeňského krajského fotbalového svazu, Káník odmítl vlastní výpověď s odkazem na přípravné řízení, otázkám soudce ani státního zástupce se nevyhnul. Přiznal, že se podílel na realizaci fiktivních faktur na sportovní vybavení, seminář pro rozhodčí a pronájmu prostor. Ve věci byl kontaktován Rogozem, zda by to nezařídil pro Berbra.
Neměl s tím problém. „Byznys“ zprostředkoval přes firmy 100Čes a Zempol Profi. Vše v úhrnné částce 2,3 milionu korun. Káník zinkasoval něco přes sto tisíc.
Soudce se obžalovaného vyptával na racionalitu vystavení fiktivních faktur a následných velkých provizí. „Podle mě se tady jednalo o černé peníze,“ odtušil. Káník bezelstně odpověděl: „Ano, to máte pravdu.“
Přiznal také, že Berbrovi dlužil peníze, splatil je někdy v roce 2019.
Když skončilo doptávání a Vladimír Žák hodlal ukončit čtvrteční stání, o slovo se přihlásil Roman Berbr.
„Co Michal řekl o zločinecké organizaci, koresponduje s mou výpovědí. Finanční závazek také koresponduje. Stejně jako zápas Radotín–Dobrovice. Veškeré informace byly pouze od Grímma. Sázky se mě netýkají. U faktur z roku 2019 a 2020 už jsem vše obšírně vysvětlil, na tom trvám. Co se týká Michalovy výpovědi u policie, hovořil konstantně. Že se trošku spletl, musím říct, že to je úplně normální,“ spokojeně pravil bývalý faktický šéf českého fotbalu.
V pátek se v Plzni pokračuje pátým dnem. K výpovědi se chystají bývalí rozhodčí a jeden delegát: Jiří Houdek, Michal Myška a Jiří Kabyl. ONLINE přenos budete opět moci sledovat na webu iSport.cz.
Zprávy ze dne 18. dubna 2023
Berbr se vymezuje i vůči obžalobě. „Po celé řízení vnímám, že je zde velká snaha vykreslit mě jako negativní postavu. Paralelně probíhá mediální proces.“
Říká také, že někdo poskytuje informace médiím. Nepřímo tvrdí, že to může být buď policie, nebo státní zastupitelství, a podivuje se, že někdo vyžaduje dodržování práva, ale sám jej porušuje.
Berbr vypráví o finanční kondici PKFS. „V roce 2000 jsme měli 400 tisíc na účtu. V roce 2013 už 15 milionů korun. Jsou krajské svazy, které mají 200 tisíc.“
Berbr nyní vysvětluje dvě faktury, které Tomáš Grímm vystavil jménem společnosti 100čes GROUP ve výši 221 188 korun a ve výši 205 276,50 korun, obě za dodání sportovních pomůcek pro mládež. Jednalo se podle něj o míče a zároveň skvělý obchod, který však v době covidu neproběhl úplně podle pravidel. „Neudělal jsem čistý obchod dle příruček ekonomické školy. Ale někdy se rozhodujete se srdcem,“ říká s tím, že stát ani nikoho jiného o nic neochudil.
Berbr kritizuje policii, že kvůli ní nejsou k dispozici důkazy: „Policie měla dne 16. 10. 2020 při svém megazásahu udělat fotky na Viktorce, ve skladu v Sušické ulici a ve firmě v Nýřanech. Musela z odposlechů vědět, že máme tři sklady. Policie sklady nenafotila a já již více důkazů nemám. Ale nemá je ani policie.“
Chce tím říct, že zboží ve skladu bylo, nebylo fiktivní. Dokonce říká, že ještě po svém propuštění z vazební věznice našel v jednom ze skladů materiál za 250 tisíc korun.
Berbr popisuje praxi krajských svazů ohledně nákupu sportovního zboží. Říká, že drtivá většina prodejců chce platbu předem. „Nevybavuju si, že by dorazilo zboží a pak faktura.“ Kam tím míří? Patrně chce obhájit proplacení faktur za sportovní zboží přes firmu Zempol, aniž by do jeho zatčení dorazilo plnění.
Bývalý místopředseda FAČR vysvětluje, proč zboží zakoupené pro Plzeňský KFS leželo v době zatčení u něj. Svaz prý neměl dostatečné skladovací prostory. „Proto jsem rozhodl, že nejjednodušší bude, když se zboží převeze ke mně do skladu.“ Bylo to prý nejrozumnější řešení a všem vyhovovalo.
„Je obtížné po třech a půl letech dokazovat nevinu. Mohu jen nepřímo. Dresy pro rozhodčí Nike byly současným výkonným výborem rozdány, což dokazuje inventura.“
Roman Berbr pokračuje ve své výpovědi. Bude vysvětlovat podezření ze zpronevěry.
Ve zkratce: obžaloba ho viní, spolu s Rogozem, Káníkem a Grímmem, že vyvedl ve třech případech peníze z Plzeňského krajského fotbalového svazu v souhrnné výši 2 398 130,50 korun. Jen na papíře, tedy fiktivně, uspořádal seminář rozhodčích, nakoupil sportovní vybavení pro mládež a rozhodčí. Peníze přitom měl nechat vyvést přes firmy s nastrčeným bílým koněm, jímž snad měla být společnost Zempol, dalšího z obviněných Michala Káníka. K tomu státní zástupce uvádí: „Převážnou část výnosu si připsal obviněný Berbr. To odpovídá i logice, byl to právě on, kdo jako jediný mohl peníze z organizace vyvést. Bez jeho pokynu či stvrzení fiktivní fakturace by daná operace nemohla proběhnout.“
Berbr na závěr promluvil k úplatkům, z kterých ho viní obžaloba.
„Změny rozhodčích nepovažuji za úplatek, byla to naše práce reagovat na požadavky klubů. Je to naprosto běžná věc, aby se předešlo stížnostem klubů, které mají s některými rozhodčími negativní zkušenosti. Změny delegací jsou běžné ve všech kolektivních sportech. V amatérských soutěžích jsou běžnější a častější. To, co se snaží prezentovat žaloba jako trestní čin, je nepochopení fotbalového prostředí, vybírá si jednotlivosti bez znalosti kontextu. Nikomu jsem žádný úplatek nesliboval, nepředával, o ničem jsem nevěděl a ani jsem na toto téma s nikým nediskutoval. Jediná smysluplná reakce na různé spekulace je výměna rozhodčích. Neznám nikoho, kdo by vymyslel jinou alternativu, a to ani v mezinárodním fotbale. Nedostal jsem žádný úplatek od Vyšehradu ani od nikoho jiného, a to za celých sedm let, co jsem dělal místopředsedu svazu.“
Poslední utkání, z jehož nekalého ovlivnění je Berbr viněn:
Loko Vltavín–Vyšehrad
Hráno: 29. května 2019, 34. kolo ČFL
Obvinění: Rogoz, Berbr, Cihlář, Uvíra a FC Slavoj Vyšehrad
Obžaloba: Berbr na Rogozovu žádost slíbil hlavnímu Janu Cihlářovi za ovlivnění utkání kariérní postup, což se následně v podobě zařazení na profesionální listinu rozhodčích stalo. Rogoz dále nabídl Martinu Uvírovi, hráči Vltavínu, nejméně 100 000 za ovlivnění utkání, které mu následně předal.
Roman Berbr: „Podstata skutku je naprosto nepochopena. V roce 2018 byl Cihlář na postup do ligy. My jsme v té době měli problém se sázením proti vlastnímu klubu a na počet branek. Dostávali jsme informace ze sázkového radaru, že dochází k sázkám proti vlastnímu klubu. Proto jsem se ptal Cihláře, jak se dohodli. Neptal jsem se ho: Kolego Cihláři, nechce Vyšehrad to utkání vypustit, protože se jedná o sázky? Kolego Cihláři, nechtějí po tobě, abys nařídil tři penalty do 15. minuty?
Znám totiž případy klubů, které na konci sezony prodávají utkání, třeba proto, že hráči nedostávají mzdy.“
Berbr dále vysvětluje, že volal asistentovi Pastyříkovi, aby dal na hlavního pozor, a vysvětluje i svůj expresivní slovník. „Ano, tohle je moje mluva ve fotbale. On pochopil, že nesmí udělat chybu. Rozhodčí mě takto znali. Do ligy se nepostupuje za jedno utkání, ale jedním utkáním si to může rozhodčí zkazit. Proto jsem zvažoval jeho změnu. Rozhodčí Cihlář nepodlehl nikomu a ničemu. Policie celý příběh naprosto obrátila. Vymyslela si ho, aniž by znala fakta a pozadí.“
Případ zápasu Vyšehrad–FK Litoměřicko
Hráno: 8. června 2019, 31. kolo ČFL
Obvinění: Berbr, Grímm, Rogoz, Janoch, Pýcha a FC Slavoj Vyšehrad
Obžaloba: Berbr na základě požadavku obviněného Rogoze využil svého vlivu a zařídil nominaci hlavního rozhodčího Janocha a asistenta Grímma. Rogoz po sudích požadoval ovlivnění výsledku, což Janoch přijal. Rogoz poté prostřednictvím Káníka předal Janochovi přesně nezjištěnou částku, jenž z ní dal 10 000 Grímmovi. Rogoz také nabídl úplatek litoměřickému představiteli Martinu Pýchovi, aby zajistil, že k zápasu nastoupí výkonnostně slabší hráči. Ten nabídku přijal, k čemuž ho přesvědčoval i Berbr.
Vysvětlení Berbra: „Chybná úvaha obžaloby, že jsem změnil rozhodčí na pokyn Vyšehradu. Navíc nabídkou úplatku ze strany Rogoze. Je to opět vykonstruované. Jde o nepochopení podstaty. Rozhodčí Grímm mně sdělil, že majitel Záp, protože také hrály o postup, mu nabídl obnos za řízení ve prospěch Litoměřic. Chtěl jsem si vše ověřit a tlumit následky. Grímm byl původně nominovaný na utkání jako pomezní do Záp. Vzhledem k tomu, že informaci o úplatku jsem si ověřil u Maška (hlavní postava fotbalu v Zápech), dostalo se mně dvou protichůdných informací. Mašek mně řekl, že Grímma zfackuje do bezvědomí. Proto jsem navrhl vyměnit celou trojici a nominovat ji na zápas Vyšehrad – Litoměřicko. Podařilo se nám tak předejít fyzickému napadení Mašek vs. Grímm. Reagoval by tak každý, kdo se v tom orientuje."
Vyšehrad-Jiskra Ústí nad Orlicí
Hráno: 25. května 2019, utkání 29. kola ČFL
Obvinění: Berbr, Grímm, Rogoz, Janoch, Kříž, Skála a FC Slavoj Vyšehrad
Obžaloba: Berbr využil svého vlivu a dominantního postavení ve fotbalovém prostředí a na základě žádosti obviněného Rogoze zařídil nominaci jím předem vybraného a domluveného hlavního rozhodčího Grímma a asistentů rozhodčího Marka Janocha a Jiřího Kříže a delegáta utkání Miroslava Skálu. To proto, aby Rogozovi usnadnil ovlivnění zápas nabídkou úplatku. Rogoz předal Grímmovi 30 000 korun, kterou si sudí a delegát rozdělili.
Roman Berbr: „Odmítám jakoukoli účast na čemkoli. Majitel Ústí byl můj velmi dobrý známý. Ke změně rozhodčího došlo, protože jsme dostali informaci, že se oba kluby na rozhodčím dohodly. To pro nás bylo nejlepší řešení. Je pravdou, že mě před tímto utkáním kontaktoval Tomáš Grímm a ptal se, jak má zápas řídit, že se setkal s majitelem Záp, který mu něco nabídl.
Každý si představuje, že když dostanete takovou informaci, že něčemu dokážete zabránit, ale nikdo neví čemu. Ve fotbale je 80 procent fabulací, výmyslů a přehnaných zpráv. Jak zareagovat? Na policii nemohu běžet, protože bych říkal, že jeden chce po druhém něco kvůli třetímu, ale nemám nic v ruce. Nemám nic v ruce, ale přesto s tím mám něco udělat. (Delegovaný rozhodčí) Tomáš Grímm měl velmi dobrý cit pro hru. Nepamatuji si, co jsem řekl, ale asi, aby se do ničeho nepletl. Že bych to považoval za podvod na sobě.
S Františkem Maškem, majitelem Záp, jsem měl velmi dobrý vztah. Později jsem se s ním potkal v Praze a zeptal jsem se ho na Grímma, on říkal, že to není pravda. Zda se na Tomáše někdo další napojil, to jsem nevěděl a ani vědět nemohl. Co jsem udělal, bylo správné a nic jsem neporušil.“
