150 tisíc od Rogoze: Sudí byl prý na toaletě. Co znamená vyškrtnout?
Dva údajně ovlivněné zápasy Vyšehradu a úplatky pro rozhodčí a bývalého fotbalistu. Takové bylo téma středečního jednání u plzeňského soudu, který se snaží rozkrýt masivní korupční kauzu v českém fotbale. Roman Rogoz, sportovní ředitel Slavoje, měl nabízet statisíce za pomoc k vítězství. Roman Berbr podle obžaloby zase sliboval posun na listinu profesionálních sudích.
Vše mělo probíhat zhruba tímto způsobem. Rozhodčí Jan Cihlář měl ovlivnit zápas Vltavínu s Vyšehradem (0:2) ve prospěch hostů a za to mu měl Roman Berbr, tehdejší místopředseda svazu s výrazným vlivem na komisi rozhodčích, vyřídit posun na profesionální listinu.
Oba si před utkáním opakovaně volali, přepis je zaznamenaný v policejních odposleších.
Berbr poněkud nesouvisle říká: „Budeš postupovat do ligy... kdyby si se chtěl splést… Já vím co tam... jak to vypadá... jo... Kdyby si se chtěl splést pro domácí, tak ty hlasy vyškrtnu! Jasný!“
Státnímu zástupci z hovoru jasně vyplývá příslib kariérního posunu v případě, že Cihlář pomůže Vyšehradu. Jinak bude zle...
Ve středeční téměř dvouhodinové výpovědi u soudu se bývalý rozhodčí snažil tuto tezi rozlomit. „Slova pana Berbra jsem si vyložil tak, abych pískal absolutní rovinu.“
„Co má znamenat termín vyškrtnutí? Pan Berbr se mě snažil vyhecovat k maximálnímu výkonu. Mluvil příkře, jasně. To byl jeho styl,“ poněkud kostrbatě pravil.
Cihlář je obžalobou vinen také, a to je závažnější, z přijetí úplatku před druholigovým utkáním Vyšehradu s Líšní (1:1). Pár hodin před duelem se měl potkat se svými kolegy-asistenty se sportovním ředitelem Vyšehradu Romanem Rogozem.
Od něj měli v pražském hotelu Pyramida inkasovat částku 150 tisíc korun. Vzhledem k tomu, že zápas skončil remízou a nebyl splněn účel nabídky, po utkání měl asistent Petr Klupák hotovost Rogozovi vrátil.
Co na to Cihlář? Ve zkratce údajně prožíval těžké životní období doprovázené rozchodem s přítelkyní, úmrtím v rodině a rozjezdem soukromého byznysu a na setkání nebyl duchem přítomen. „Rogoz hovořil hlavně s kolegou Klupákem, evidentně se dobře znali. Vůbec si nevybavuji, že by manipuloval s nějakými penězi, žádné jsem neviděl. A pokud ano, já opravdu nic neviděl.“
„Hrubě mě tvrzení obžaloby uráží. Jak si někdo může dovolit říct, že já bych vzal nějaké peníze.“
A ještě dodal, že schůzku s funkcionářem s extrémně špatnou pověstí ve fotbalovém prostředí vnímal jako splnění „diplomatické povinnosti“.
Takto nazvané události se účastnil i další obžalovaný – sudí Pavel Vlajsuk. O žádných úplatcích ve výši 150 tisíc také neví. U soudu pronesl, že o předání hotovosti nevěděl, jelikož byl zrovna toaletě, což měl zjistit z policejního videozáznamu...
Oklikou se ještě vraťme k výše popsanému utkání Vltavínu s Vyšehradem. Další klíčovou úlohu zde – minimálně podle názoru státního zástupce – sehrál tehdejší kapitán domácích Martin Uvíra. Od Rogoze dostal před zápasem 100 tisíc, dalších 50 tisíc o několik dní později. První suma byla předána na benzince v Praze, druhá částka v areálu Erpet Centrum na Smíchově. Obžaloba má za to, že šlo o úplatek za ovlivnění diskutovaného zápasu.
Verze Uvíry je odlišná. „Pan Rogoz mně chtěl získat do Vyšehradu a nabídl mně 150 tisíc za to, abych z Vltavínu nikam jinam nepřestoupil. Nešlo o žádný úplatek. Jsem vítězný typ. Obvinění z ovlivnění zápasu vůbec nechápu,“ před soudem kroutil hlavou Uvíra.
Ve čtvrtek se v Plzni pokračuje výslechy dalších dvou obžalovaných – Martina Svobody a Tomáše Grímma, který má status spolupracujícího obviněného.
Zprávy ze dne 26. dubna 2024
„Pokud jde o sklady, zaznívaly pochybnosti o tom, kolik vlastně skladů je, které svaz užíval a co se v nich nacházelo. Hovořili o tom i svědci, kteří v nich v průběhu let osobně byli, svědek Kohout (bývalý dlouholetý sekretář PKFS). Po přestěhování do areálu Viktorie Plzeň byly tři sklady, v areálu, v Sušické a v Nýřanech u Plzně. Nebylo rozděleno, co v kterém skladu je,“ popisuje Gřivna a rozebírá, kdo měl přístup do kterého. Policie řešila, že ve skladech chybělo zboží, které si Berbr nechal prostřednictvím svazu vyfakturovat.
Gřivna začíná tím, že nelze prokázat Berbrův úmysl v otázce přisvojení si peněz z Plzeňského krajského fotbalového svazu, z čehož ho viní obžaloba. „Musí vzniknout skutečná škoda, která je způsobená úmyslným protiprávním jednáním pachatele,“ sděluje.
„Plzeňskému svazu žádná škoda nevznikla. A pokud tam rozdíl je, nevznikl jednáním obžalovaného (Berbra). Dokonce v jednom případě vyjednal velkou slevu při nákupu zboží (zřejmě myslí nákup fotbalových míčů).“
Gřivna hodlá hovořit zhruba hodinu a čtvrt, má vyhotovených sedmnáct stran písemného textu
Odpolední část líčení u plzeňského soudu začíná. Ke slovu se dostává Tomáš Gřivna, advokát Romana Berbra, a též společník advokátní kanceláře Gřivna&Šmerda zastupujicí bývalého místopředsedu svazu.
Bude hovořit o dvou tématech - o údajné zpronevěře a vyvedení peněz z Krajského fotbalového svazu v Plzni a také organizované zločinecké skupině. Obžaloba Berbra viní z toho, že byl její hlavou. Na závěr své řeči chce nabídnout návrhy trestů tak, jak je vidí obhajoba.
Sýkora dokončil svou řeč týkající se zejména zpochybňování důkazů ohledně ovlivňování zápasů nižších soutěží a zapojení Romana Berbra. Soudce Vladimír Žák přerušuje jednání do 12.45, poté bude pokračovat poslední Berbrův zástupce přítomný u okresního soudu Tomáš Gřivna. Avizoval, že jeho řeč potrvá přibližně hodinu.
Sýkora hovoří už hodinu a nevypadá, že svou řeč vyčerpal. Pozornost přítomných v soudní síni kolísá, Roman Berbr se snaží na lavici pro obžalované udržet koncentraci a poslouchat svého advokáta. Řeč se točí okolo jednotlivých skutků, které jsou v obžalobě, na kterých se Berbr dle svého obhájce v žádném případě nemohl podílet.
„Výrok, že Roman Berbr ovlivňoval komisi rozhodčích, je pouze prázdnou floskulí, státní zástupce k tomu nepředložil jediný důkaz. Roman Berbr komisi rozhodčích neovlivňoval.“ Podobně hovoří Sýkora i kolem možného ovlivňování u soudu řešených zápasů nižších soutěží. Berbr podle něj do ničeho nezasahoval, nic neovlivňoval, nic z toho nelze dokázat.
„Berbr nevěděl o navržení žádného úplatku, státní zástupce se dovolává svého dojmu, nemá na to důkazy. Neexistuje jediný důkaz, že Roman Berbr věděl o nabídce úplatku od Romana Rogoze,“ mimo jiné zdůrazňuje Sýkora.
Hovoří i o jednotlivých zápasech. Nemá cenu zacházet do detailů. Prakticky v každé větě říká, že neexistuje důkaz, že by se Berbr dopustil ovlivňování zápasů, podplácení a že by řídil organizovanou skupinu.
Sýkora právě pronesl poněkud úsměvnou větu. „Proč by pan Berbr ovlivňoval zápasy třetí ligy? Proč by to dělal? Neexistuje jediné rozumné vysvětlení.“
Sýkora zmiňuje i to, že Berbrův vliv byl často zveličovaný: „Roman Berbr patřil k nejvýznamnějším představitelům fotbalové asociace. Někteří prodávali vlastní vliv ve stylu sešel jsem se s ním, viděl jsem se s ním…“
Soudce Vladimír Žák souhlasil s tím, aby Sýkora pokračoval v další části závěrečné řeči. Mluví už více jak půl hodiny, nyní se věnuje zpochybňováním jednotlivých skutků, které jsou Berbrovi přisuzovány v obžalobě. Dostává se i do konkrétností, rozebírá zápasy, které dle obžaloby měl Berbr ovlivnit.
„Odmítám některé výpovědi, zejména ty, co by mohly nést skutkovou podstatu křivé výpovědi. Navrhuji prověření kvůli jejich možné nepravdivosti,“ říká Bebrův obhájce Sýkora.
Pozor! Sýkora parafrázuje slavný výrok básníka Jaroslava Seiferta. „Smlčí-li pravdu kdokoliv jiný, může to být taktický manévr. Smlčí-li pravdu spisovatel, lže!“ V soudní síni zaznělo následující: „Smlčí-li pravdu kdokoliv jiný, může to být taktický manévr. Smlčí-li pravdu státní zástupce, lže!“
Michal Sýkora vystupuje jako celý rok u soudu. Velmi důrazně zpochybňuje práci státního zástupce a jím předložené důkazy, mimo jiné i některé nahrávky z odposlechů, které jsou podle něj vytržené z kontextu, manipulativní a netýkají se předmětu obžaloby.
Jestliže u některých účastníků soudního líčení je po hodině a dvaceti minutách znát mírná únava, Berbr vypadá velmi soustředěně a pozorně poslouchá každé slovo svých obhájců.
Sýkora se dál velmi ostře pouští do argumentací státního zástupce: „Slova státního zástupce, že Roman Berbr ovlivňoval rozhodčí profesionálních soutěží a instruoval je, jak mají zápasy řídit, je třeba velmi důrazně odmítnout. Není to pravda, u soudu se vůbec neprojednávaly zápasy z profesionálních soutěží. Bavíme se tady o amatérských soutěžích.“
Sledujeme stejný scénář jako v případu Miroslava Pelty, bývalého svazového předsedy. I dnes se obhájci Berbra snaží totálně rozbít obžalobu Jana Scholleho, státního zástupce. U Pelty se to však advokátům nepovedlo, v dotační kauze byl nepravomocně odsouzen na šest let nepodmíněně.
„Považuji za manipulativní, že státní zástupce v případu mého klienta hovoří o zápasech, z kterých můj klient není obžalovaný. Je třeba přísně rozlišit, co je důkaz, a co je pouze obecné tvrzení, které má soud, případně veřejnost, ovlivnit,“ pokračuje Berbrův obhájce Sýkora.
Sýkora říká: „V úvodu musím reagovat na závěrečnou řeč pana státního zástupce. Budu kritický a hodnocení bude pro pana zástupce nepříjemné. Snažili jsme se vést aktivní obhajobu. Když jsme cítili, že je soud na pochybách, přinesli jsme další důkazy. Obžalobu pana státního zástupce nepřijímám. Bylo pro nás překvapením, jak slabou závěrečnou řeč státní zástupce pronesl. Jen prázdné floskule, spoustu řečnických otázek a spekulací.“
Lukáš Bohuslav svou řeč plnou právních odborných pojmů a citací ukončil, na řadu jde se svou závěrečnou řečí Berbrův hlavní obhájce Michal Sýkora.
Záměr Berbrova zástupce je jasný – co nejvíc zpochybnit výpovědi, které během rok trvajícího hlavního líčení u soudu hrají proti jeho klientovi. Bohuslav cituje evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku: „Dohoda o vině a trestu je sjednaná s plným vědomím případu, obsah dohody o vině a trestu musí podléhat dostatečnému soudnímu přezkumu.“
