Mentální kouč Vavruška o své práci i tricích: Každý hráč má právo selhat
S Davidem Vavruškou jsem se setkal poprvé. Po pár minutách jsme si spontánně potykali, to je mezi trenéry běžné. Cítili jsme blízkost v tom, že každý řešíme ve své profesi to samé, jen z jiného úhlu. Sám jsem si vyjasnil třeba to, jak pracovat s týmem, a přitom k hráčům přistupovat individuálně. Další otázky vyplynuly zcela přirozeně a logicky: Jak vlézt hráči do hlavy? Lze v našich podmínkách dostat psychologa k týmu? Může trenér programově zvládat tlak a stres? Co rodiče?
Davide, jak je důležitá správně nastavená hlava?
„Když to řeknu trochu ze široka, výkon se skládá z několika částí a ty musí fungovat dohromady. Kondice, technika, taktika. Když něco z toho nefunguje, zkušený hráč to dokáže nahradit. Například po nemoci kompenzuje slabší kondici lepší taktikou. Když mi to nelepí ten den, technika je na štíru, tak to nahradím kondicí. Víc běhám, víc jezdím. Ale když nemám nastavenou hlavu, potom se sype celý výkon. Nohy má hráč jako v medu, dělá špatná rozhodnutí.“
Hráči se nedaří a cítí, že svým výkonem týmu nepomáhá nebo dokonce škodí. Jak se s tím vypořádá? Dá se na to reagovat a pracovat i v průběhu zápasu?
„Dá se s tím pracovat, pokud to umíš. Je to stejné, jako trénink kondice, techniky. Například východní filozofie toto učí. Meditací se můžeš dostat do určitého stavu, který ti pomůže například krotit emoce tak, abys v zápase nevybuchoval. Ale nebude fungovat, dokud se to v klidovém režimu nenaučíš.“
David Vavruška |
Narozen: 14. 9. 1972 v Opavě |
Dělal jsem rozhovor s Jakubem Voráčkem. Tvrdí, že cítí, že mu to dnes prostě nepůjde a že už s tím nic neudělá. Ale snaží se hru zjednodušit a neriskovat.
„Ano, ve zjednodušení je síla. I tak, dá se tomu předejít a trénovat to. Připravovat se postupně, v tréninku, v přípravě. Stejně, jako se hráč připravuje kondičně či takticky. Spousta trenérů tvrdí, že s hlavou se nedá nic dělat, buď to tam je, nebo ne.“
Jedná se tedy o správné zaměření pozornosti?
„Je to zlatý grál sportu. Ten je u vás, uvnitř. Hráč cítí, že je nervóznější a roztěkanější než obvykle, a obrovské umění je naučit se, co je za tím, co je toho příčinou. Něco z jeho okolí mu do toho vstoupilo.“
Jak se tedy v průběhu zápasu chytnu, jak naskočím do správného módu?
