Těžká zranění, pak jiné kariéry. Talenti Sparty: Fotbal nás připravil na vše

Je to krutá realita. Úspěšná hráčská kariéra je privilegiem pouze hrstky vyvolených. Filip Rydval s Viktorem Freisingerem, absolventi strahovské akademie a mládežničtí reprezentanti, ovšem ukazují, že pověsit profesionální kariéru na hřebík nemusí být žádná tragédie.

Jak se z dvou nadějných fotbalistů takhle brzy stanou televizní expert a asistent trenéra v druholigovém týmu?
Viktor Freisinger: „Přibližně dva a půl roku dozadu se mi přihodilo dosti jedinečné zranění. Zlomila se mi kost na pravém palci u nohy, s čímž jsem absolvoval pár operací. Při rekonvalescenci jsem se v posilovně potkal s taktéž zraněným Karlem Tvarohem, který v tu dobu sháněl lidi do vznikajícího projektu Canal+ Sport. Tehdy jsem byl členem druholigového béčka Sparty, cítil jsem, že jsem na pomezí profesionálního fotbalu a nedovedl si to nejprve představit. Pak jsem ale musel na třetí operaci, začal o své situaci přemýšlet jinak a Karlovu nabídku jsem přijal.“
Filip Rydval: „U mě to bylo podobné. Na rok a půl jsem z fotbalu vypadnul kvůli problémům s meziobratlovými ploténkami. Potom jsem se ještě dokázal vrátit do druholigového fotbalu, kdy jsem nastupoval za Táborsko. Najednou jsem se ale musel rozhodnout, zda se budu nadále věnovat fotbalu jako hráč, nebo si pošetřím tělo, budu ho mít jako hobby a začnu trenérskou kariéru. Jelikož se mi v tu dobu povedlo dodělat si trenérskou B licenci, a věděl jsem, že se chci dál vzdělávat, tak jsem si zvolil to druhé. Díky Viktorovi a Karlu Tvarohovi jsem se navíc mohl přidat ke Canal+, takže do sebe vše zapadalo. K trenéřině jsem se dostal později.“

Oba vás ovlivnilo těžké zranění. Jak ho zpětně vnímáte?
FR: „Já si myslím, že mi v mnoha ohledech pomohlo. Dostal jsem prostor se podívat i trochu dál, protože před ním bylo pro mě hraní fotbalu vším a na nic jiného jsem se