Haškův letitý pobočník má nečekané angažmá. Kam míří Klusáček?
S Ivanem Haškem, koučem reprezentace, působil roky v arabském světě, asistoval mu i během prvního angažmá u národního mužstva. Trenér Luděk Klusáček se měl stát také členem nynějšího realizačního týmu, lidé v asociaci však byli proti kvůli jeho dřívějším vystoupením. Proto měl po konci v Brně (říjen minulého roku) volno. Nyní to však už neplatí - bere nečekané angažmá. Stane se hlavním koučem týmu U17 v Hradci Králové.
Můžete objasnit důvody?
„Primární je ten, že jsem nedostal nabídku z první ligy. A druholigovou jsem odmítl.“
Proč?
„Možná to bude působit namyšleně, ale přišla mi až nedůstojná. Ani nemluvím o financích, ale o délce smlouvy, výpovědní lhůtě, podmínkách, v jakých pracujete. Proto jsem se rozhodl, že ji nevezmu. Nemyslím to hanlivě, některé kluby stojí obrovské úsilí, aby vůbec přežily sportovně i ekonomicky.“
Šlo o Chrudim? Z Pardubic ji máte blízko a měnila trenéra.
„To není vůbec podstatné. Prostě jsem se rozhodl po dvaceti letech v profifotbale zkusit něco jiného, vystoupit z komfortní zóny. Budu dělat práci založenou na jiných hodnotách a principech a věřím, že mě to bude bavit. Navíc si velmi vážím práce Luďka Zajíce, šéftrenéra mládeže v Hradci, vím, co má za sebou v Pardubicích nebo Brně a chci poznat jeho práci naživo. A také jde o rodinu, mám malé děti, kterým se chci věnovat.“
Posunuly se poměry dostatečně dopředu, aby byl trenér dorostu slušně zaplacen?
„Opravdu to není o penězích, moje výhoda je, že mám něco za sebou. Když jsem mluvil o druhé lize, tak jsem měl na mysli, že mi vadí poměr toho, co vám dají a co se po vás chce. Velká odpovědnost, nedobré pracovní i tréninkové podmínky. Pro plno trenérů je druhá liga sen, ale mám nějakou profesní hrdost, a proto to hodnotím trochu jinak.“
