Český talent (17) má zážitek z Bayernu: trenér Makaay, legendy i tour po USA
Slyšeli jste někdy o projektu FC Bayern World Squad? Bavorský gigant nenechává nic náhodě a už několik let si v létě na svůj mezinárodní kemp zve talentované kluky, kteří spadají do věkové kategorie do 19 let. V minulosti se této akce účastnil například brankář Viktorie Plzeň Viktor Baier. Letos na něj navázala další česká naděje v rukavicích. Kristián Řezanina z Viktorie Žižkov dostal na měsíc šanci vyzkoušet si, jak chutná profesionální fotbal té nejvyšší úrovně pod vedením špičkových odborníků.
Kristiáne, pojďme nejprve přiblížit, co je to FC Bayern World Squad?
„Mladí hráči z celého světa pošlou do Bayernu video s highlighty toho nejlepšího ze svých zápasů. Pak v Mnichově vyberou ty, kteří přijedou na letní kemp a vyzkouší si profesionální fotbal pod hlavičkou Bayernu Mnichov. Letos se přihlásilo nějakých deset tisíc kluků a vybrali nás 23.“
Takže jste se o takové možnosti dozvěděl, řekl si, že pošlete video, nebo jak to vlastně bylo?
„Já o tom původně vůbec nevěděl. Bývalý brankář Jaroslav Drobný pracuje pro Bayern Mnichov a ptal se mého bývalého kouče Vojtěcha Marečka, který je teď u reprezentace, jestli neví o nějakém talentovaném gólmanovi v Česku. Pak se ptali i rodičů, jestli bych se chtěl účastnit několikatýdenního kempu s Bayernem. Na to konto jsem tedy poslal video. Nějak se to protřídilo a právě pan Mareček volal, že se rozhoduje mezi mnou a jedním klukem z Ostravy. Nakonec si vybrali mě. Musel jsem rychle dokončit ročník ve škole, protože to bylo už v červnu, takže docela hektické.“
Kde se kemp konal?
„První tři dny jsme byli v Německu. Postupně se kluci slétali do Mnichova, protože opravdu byli z Nigérie, Austrálie, Walesu, Brazílie, Mexika a dalších zemí. Pak jsme odcestovali do USA. První týden jsme absolvovali v Severní Karolíně. Ve druhém týdnu nás pak čekaly Miami a New York. Tam jsme na chvilku vypnuli od fotbalových aktivit a užili si velkoměsto.“
V USA jste absolvovali nějaké zápasy?
„Ano, byl to TST turnaj v malé kopané. Účastnilo se ho i několik týmů, kde si jdou zakopat bývalé hvězdy. My jsme měli třeba ve skupině Dortmund, proti kterému jsem chytal. Takže pro mě velký zážitek, že jsem se setkal s Romanem Weidenfellerem. Za BVB tam ale byli taky například Marcio Amoroso, Lucas Barrios nebo Kevin Grosskreutz. V jiných týmech byli třeba Nani nebo Sergio Agüero. Vůbec jsem netušil, že se nějaký takový turnaj v USA koná. Vysílá to tam i televize.“
To musel být tedy divácky atraktivní zápas třeba proti BVB veteránů, ne?
„To určitě. Pak za mnou právě přiběhla spousta malých dětí, ať jim podepíšu dres. Někteří chtěli moje rukavice, tak to jsem je musel odmítnout, protože jsem měl jen jedny a nemohl jsem nic rozdávat. Samozřejmě to nebylo o tom, že chtěli podpis Řezaniny, ale chtěli podpis díky logu Bayernu. Užil jsem si to a uvědomil, jaké to je, když je o vás zájem.“
Předpokládám, že většina z vás dosud nebyla zvyklá na mezinárodní tým. Jak to na vás působilo? Byla cítit konkurence?
„Nevím, jak to cítili hráči v poli, ale mezi námi brankáři jsem konkurenční boj nezaznamenal. Strašně moc jsem se na tuhle část kempu těšil, kdy poznám úplně jinou kulturu a jejich fotbalové nastavení.“
S vámi byl na kempu i slovenský brankář Artur Vydarený. Byla to výhoda?
„Za mě určitě. Ten trojlístek brankářů ještě doplňoval jeden Mexičan. Artur byl jediný člověk, se kterým jsem mohl komunikovat v rodném jazyce. Trochu jsem doufal, že tam nějaký Slovák bude, navíc bylo fajn, že je taky gólman. Pomáhali jsme si během celého soustředění.“
Jak početný realizační tým se o vás staral?
„Primárně byli trenéry Roy Makaay a Diego Contento, tedy bývali profesionální hráči, ale měli jsme i kondičního trenéra či trenéra brankářů. Taky s námi pracoval člověk, který nás měl na starost mimo hřiště. Pod něj spadalo veškeré cestování, ale třeba taky to, jak se oblékneme na různé akce.“
Hlavním koučem tedy byl Roy Makaay? Jak na vás působil?
„Byl hodně důsledný a choval se velmi profesionálně. Hodinu před tréninkem jsme věděli, co nás v dané tréninkové jednotce čeká a jaká bude následná regenerace. Zároveň si ale zakládal na tom, aby byla sranda, a celý kemp jsme si užili. Snažil se odbourat stres, který asi nejenom mě zejména v prvních dnech ovlivňoval. Byl vlastně takovým mentorem. Contento byl víc trenér a hlavně se jako bývalý obránce zaměřoval na beky.“
Muselo to být něco úplně jiného, než na co jste byl dosud zvyklý, že?
„Na měsíc jsme si opravdu vyzkoušeli život profesionálního fotbalisty. Poskytli nám kompletní servis. Makaayova pozice jako mentora byla taky důležitá v tom, že jsme si zkusili, jaké to je mít mediální povinnosti. Například jsme absolvovali trénink s malými dětmi. Ukazoval nám, jak to chodí a jak se máme chovat.“
Skok z Viktorie Žižkov byl jistě znatelný. Naučil jste se tam něco nového, v čem budete pokračovat?
„Abych řekl pravdu, tak jsem se cítil skvěle připravený od trenéra Vojty Marečka. Ty jednotlivé prvky jsem většinou znal. Hodně se ale šlo po detailech, takže jsem si hned říkal, že tohle a támhleto je super. Naučil jsem se toho spoustu.“
Na webu Bayernu jste uvedl, že váš oblíbený hráč bavorského klubu je Manuel Neuer. Je to i mimo Bayern váš nejoblíbenější brankář?
„Měli jsme za úkol jmenovat oblíbeného hráče Bayernu, tak tam to pro mě bylo jasné. Neuerovu kariéru sleduju odmala. Zboural stereotyp, že brankáři jen chytají. Byl jeden z prvních, kdo hrál vysoko z brány, rozehrával nohama. Určitě ho mám velmi rád, ale kdybych měl říct top brankáře pro mě, tak by to byli Petr Čech nebo ter Stegen z Barcelony.“
Taky o vás vím, že máte rád ovocné knedlíky, tak jak vypadalo stravování na kempu?
„V Německu jsme docházeli první tři dny třikrát denně na jídlo do blízké restaurace. Žádné fastfoody a podobně. Jednalo se o stravu profesionálního fotbalisty. Pitný režim se dodržoval, takže balíky vod byly k dispozici pořád. V Americe nás potom měl na očích kondiční trenér, protože tam byly více takové ty typické hotelové snídaně a spousta kluků si nabrala lívance, slaninu, Američané si dali klidně vajíčka s kečupem a zalili to javorovým sirupem. Po prvním dnu tak nastal zákaz takových věcí a dbalo se na zdravější jídelníček.“
Vrcholem kempu byl zápas s týmem Bayernu do 19 let. Ten odchytal Mexičan Gómez. Jak s vámi komunikovali, že vy a slovenský kolega hrát nebudete?
„Asi den nebo dva před tím zápasem jsme se to teprve dozvěděli, kdy si nás Makaay všechny tři vzal stranou a řekl, že chytat bude Gómez. Do té doby se vůbec žádné rozdíly nedělaly. Všichni jsme měli stejné porce všeho. Nikdo nám nedával najevo, že je někdo lepší a někdo horší.“
Byl hodně znát rozdíl v zápase s Bayernem do 19 let? Prohráli jste 0:3.
„Určitě byli více sehraní a o něco rychlejší. Taky lépe presovali, což bych ale přičítal propracovanějšímu systému hry. Zároveň byl ale rozdíl v tom, že za Bayern už hrály ročníky 2007 a 2008. Kluci 05 a 06 už jsou dávno v B-týmu. Mají to takhle posunuté. Hráli proti nám tedy kluci o rok, dva mladší a stejně nás přehrávali. Ten výsledek nějak vypadá, ale řekl bych, že jsme úplně druhé housle nehráli. První gól dali z penalty, prostě si to pohlídali.“
Koukal jsem, že Makaay si docela dobíral jednoho Brazilce kvůli nedostatečné angličtině. Jak jste na tom byl vy?
„Vždycky jsem se domluvil a neměl jsem problém. Menší jazyková bariéra někdy byla zejména s kluky, kteří anglicky moc neuměli. Naopak s Američany či Australany jsme si kolikrát sedli a pokecali, nebyl vůbec problém.“
Splnil ten měsíc vaše očekávání?
„Řekl bych, že to bylo až nad rámec. Otevřelo mi to oči, jak to funguje ve fotbalovém světě. Bayern je fakt značka. Kamkoliv jsme šli, lidi se otáčeli, fotili si nás. Odvezl jsem si spoustu zajímavých kontaktů. Mohl jsem jen získat, což se určitě povedlo.“
S čím jste tedy odjížděl? Předpokládám, že jste dostal nějaké vysvědčení.
„Na konci kempu jsme měli každý sezení s trenéry a sportovním ředitelem projektu Larsem Weichertem. Řekli nám na čem zapracovat, co je fajn a jaká je šance zůstat v Bayernu.“
Co se jim na vás líbilo a v čem byste se měl podle nich zlepšit?
„Za silnou stránku označili moje nastavení a profesionální přístup. Za to jsem vděčný. Zrovna tohle je věc, kterou děláte pro sebe, a když to ocení někdo jiný, tak to potěší. Naopak mi řekli, že bych měl víc vypnout hlavu a žít při zápase v přítomném okamžiku. Jsem totiž takový typ, který hodně přemýšlí.“
A ty šance, že byste v Bayernu rovnou zůstal?
„Jako ročník 2006 jsem pro tento projekt pro příští rok už moc starý. Tam je cesta zavřená, ale řekli mi, že mě budou dál sledovat a uvidíme, co bude dál.“
Potkal jste se s nějakou současnou hvězdou Bayernu?
„Zrovna se konalo EURO, takže to byla smůla. Viděli jsme ale individuálně trénovat Serge Gnabryho s kondičním trenérem. V Německu jsme totiž trénovali přímo v areálu, který je vyhrazen pro A-tým Bayernu.“
Strávil jste měsíc s kluky z Afriky či Jižní Ameriky. Jistě byl čas se blíže poznat. Registroval jste, že by někdo ze spoluhráčů pocházel ze složitých životních podmínek?
„Jestli právě něco ti kluci z Afriky mají, tak to je podpora rodiny. Všichni se na tom shodli, když jsem se s nimi bavil. Je fakt, že když nám ukazovali nějaké fotky nebo videa ze svého života, tak bylo znát, že pocházejí z chudších poměrů, než třeba já a další kluci z Evropy. Pro mě to ale bylo o to víc inspirující. Mám pocit, že jejich cesta za profesionálním fotbalem je třeba třikrát těžší a stejně se s tím dokážou porvat.“
