Cigárko, výrok o orgasmu, přísnost i nadhled. To je nejlepší hláškař generál Koubek
Pod stromeček si nadělil životní angažmá a sledování prvního českého barážového soupeře z Irska. Bez váhání usedl na pravděpodobně nejrozviklanější trenérskou židli v Česku. Ve vypjaté chvíli se svým typickým nadhledem glosoval kostrbaté jmenování na lavičku národního týmu. Miroslav Koubek (74) svým šéfům předvánoční vystoupení před kamerami výrazně ulehčil, zároveň si došel pro vítězství v tradičním žebříčku TOP 50 hlášek českého fotbalu, edice 2025. Uvolnit situaci, přidat špetku humoru a stočit pozornost tam, kam chce, zvládá naprosto dokonale. Zejména na předchozí plzeňské éře lze popsat trenérovy výjimečné vlastnosti, ale i občasné vrtochy.
V létě 2023 vstoupil potřetí do plzeňské řeky. „Ve městě tečou čtyři, takže mám ještě rezervu,“ usmíval se tehdy Miroslav Koubek na soustředění v Rakousku. Těžko mohl tušit, že v klubu stráví více než dvě sezony a dosáhne obrovských kariérních úspěchů…
Od začátku mluvil s novináři otevřeně, je z odlišného těsta než jeho předchůdce Michal Bílek. V přímém přenosu jsem na trénincích sledoval jeho hlavní přednosti. Některé hráče naprosto přesně odhadl během jednoduchých cvičení. Jeden z nich pak brzy putoval na hostování na Slovensko. Zkušený kouč rychle poznal, že na Plzeň to zkrátka není.
Rád dává prostor mladým asistentům, cvrkot pozoruje zpovzdálí. Když se ale jde drilovat taktika, velká hra, rozestavení a příprava na příštího soupeře, rád se chopí píšťalky. „Tyhle věci si vždycky dělám sám,“ zdůrazňuje. Není legendární Alex Ferguson, který často sledoval tréninky z kanceláře. Přemýšlí o každém tahu, snaží se hrát cíleně, pragmaticky na výsledek. A vše do hráčů na hřišti i u videa osobně hustí. Debatovat s ním o fotbale, taktice a moderních trendech znamená velkou inspiraci, byť na své okolí dokáže být i ostrý a nepříjemný, pokud se mu něco nelíbí.
Nabitý alpským sluníčkem popsal na startu angažmá v Plzni svou roli u týmu naprosto pragmaticky, možná cíleně, aby se zbavil většího tlaku. „Můžeme si to říct na plné pecky, opravdu nejsem naivní. Je to nějaké překlenutí, i když mi všichni říkají, že ne, pan Šádek také říká, že ne. Ale já to tak beru, žiju s tím, nemám s tím problém. Někde tomu říkají bridge coach,“ použil poprvé spojení, které tolik rezonovalo letos na podzim. Je možné, že tu hlášku měl v hlavě dopředu nachystanou, dobře věděl, že zabere a pronikne do hlavních titulků. Dokáže správně vystihnout situaci a naladit novináře na svou vlnu. Uplatňuje nepopiratelné charisma a sílu osobnosti.
Po třetím nástupu do Plzně se taky ušklíbl, když při odpolední kávě padl na odlehčení dotaz, zda si dopřeje po obědě šlofíka. Průpovídky ve smyslu, že ve svém věku nemá na náročné řemeslo energii, vždy rázně odpaloval do kouta. „Motivace být v tomto zápřahu je u mě větší než prožívat složitý důchodový život. Pokud mi stav tělesné schránky tuto práci dovoluje a mám nabídku, říkám si, proč nepokračovat. Mám kolem sebe mladé hráče, chci vyhrávat. To mě baví víc než meditovat nad uplynulým životem a povídat si o nemocích,“ tvrdil na stejném místě o dva roky později.
Další úspěchy jsou jako droga
Otevřeně to nepřizná, ale velké úspěchy a chvála okolí jsou pro něho obrovskou drogou. Jako postup do hlavní fáze v Evropě, čtvrtfinále Konferenční ligy, o rok později osmifinále té Evropské. Velmi si cení i trofeje Trenéra roku 2024. Dává mu to obrovskou motivaci pokračovat dál, aktuálně třeba dovést národní tým po dvaceti letech na mundial.
Všech TOP 50 fotbalových hlášek roku 2025 najdete ZDE>>>
Chce, aby po něm ve fotbale zůstal silný odkaz, také proto si moc váží toho, jak ho v Plzni uznávají fanoušci. Při oslavách velkých triumfů neváhal doběhnout od laviček až pod kotel na vítěznou děkovačku. Taky aby dokázal, že je pořád v kondici a dravému mládí stačí. V pohybu se snaží být neustále, i na soustředěních si bral kolo a vyrážel ve volnějším dni s týmem na zhruba třicetikilometrovou vyjížďku do Kitzbühelu.
Dbá na vyváženou stravu, rád si dopřeje skleničku dobrého vína. A k tomu i jednu menší neřest. „Uklidním se, až si dám jedno cigárko, které si dávám po zápase pravidelně a ještě jsem ho nestihl,“ usmíval se v září 2024 po divokém zápase EL na hřišti silného Frankfurtu, kde Viktoria v posledních minutách dotáhla skóre 1:3 na konečnou remízu 3:3.
Kdo zná Koubka blíž, dobře ví, že dokáže být extrémně přísný, na hráče kolikrát nepříjemný. Třeba mladíci v Plzni od něj schytávali čas od času nekompromisní fén, viz termín „dorostenecký fotbal“ směrem k Tomu Slončíkovi při zápase v letní přípravě. Zejména ten, kdo na hřišti neplní taktické pokyny, bez milosti nehraje. Ve chvíli, kdy scházejí výsledky, se potkávání s pedantním koučem na denní bázi nejeví jako dvakrát příjemná záležitost. „Těžký, těžký,“ ozývalo se občas z plzeňského zákulisí.
Někteří hráči naopak oceňují, že je náročný přístup posouvá, pochopí, že jeho taktické puntičkářství má smysl. Za spolupráci mu zpětně v soukromých zprávách děkují, byť drilování pod jeho taktovkou není úplně snadné. Najdou se logicky i tací, kteří si výrazně oddechnou, že s Koubkem už spolupracovat nemusí.
Po orgasmu přichází útlum…
Při jmenování reprezentačním koučem znovu přesně věděl, čím nahodit udičku na mimořádně sledované předvánoční tiskovce. „Nejsme generálové Pentagonu, abychom se scházeli v tajných bunkrech. Jsme normální lidi, šli jsme tam, kde bylo prázdno a abych tam dolezl,“ vysvětloval schůzku s Pavlem Nedvědem a Zdeňkem Grygerou v Penzionu 68 v Kladně, ze které unikly na veřejnost fotografie. Setkání absolvoval ve vysokých horečkách, odskočil si na něj z domova.
Reprezentace, kde vedení dlouho cílilo na úplně jiná jména, je pro něho sladkým bonbonkem, nikoliv kyselým citronem. Koubek se nezhroutí z extrémního tlaku, v nadsázce ví, že když rozjeté angažmá někdo předčasně ukončí, pořád mu chodí na účet důchod. Nemusí přemýšlet, zda si zničí prestiž do další trenérské etapy, má už dávno vrchovatě splněno. Přesto chce neustále víc.
Když nasedne na vlnu úspěchů, s chutí vtipkuje. „Po orgasmu přichází vždycky útlum, tak to v životě je. I když já už si to tedy nepamatuji,“ komentoval v létě 2025 drtivou výhru 5:0 v Mladé Boleslavi, které předcházelo několik plzeňských škobrtnutí.
S Koubkem rozhodně nebude nuda ani v nadcházejícím extrémně náročném barážovém období, v němž se s českou reprezentací pokusí o vytoužený postup na MS. „Je to můj úkol a jsem s ním smířený. Říkám tomu panna, nebo orel,“ pojmenoval situaci po svém.
Tak ať v březnu padne mince na správnou stranu…
