Příběh návratu krále Miroslava. Všechno začalo v zavřené hospodě U Netopýra
První kariéra je tak trochu obyčejná. Sice pestrá na angažmá, osvícená mistrovským titulem, ale také řadou zklamání, podtržených legendárním vyhazovem od „Náčelníka“ Berbra ve výšce deset tisíc metrů nad zemí. Nucený odsun do zapomnění trval dlouhé tři roky, aby začal jeden z nejpozoruhodnějších návratů v českém fotbale. Vše se upeklo na tajné schůzce v restauraci U Netopýra v době pandemie. Tohle je příběh krále Miroslava (Koubka), reprezentačního trenéra. Darujte roční iSport Premium za zvýhodněnou vánoční cenu >>>
Začněme třeba v Plzni. V srpnu 2014. Byť v té době už měl Miroslav Koubek za sebou čtvrtstoletí trenérské kariéry. Tým převzal po Dušanu Uhrinovi mladším a vydal se na neobyčejnou jízdu.
Překonal několik plzeňských rekordů z první mistrovské sezony, v počtu zisku bodů i nastřílených branek. V třiašedesáti letech poblázněný prvním, a jediným titulem, si nechal na předloktí vytetovat #1Viktoria2014–15. „Snad mě manželka nevyhodí z domu,“ hodil okem po pobavených novinářích.
Tohle uměl vždycky báječně. Zcela přirozeně nastolit příjemnou nenucenou atmosféru. Koubek ale umí být i bručoun, to je lepší se mu klidit z cesty. Přísným pohledem by nechal zkysnout mléko.
Své o tom vědí hráči, ale i asistenti. V Hradci Králové se vyprávěly legendární zkazky, jak tehdejší Koubkův první pobočník Stanislav Hejkal chtěl kvůli přísnému šéfovi opakovaně končit, jednou měl dokonce i vztekle opustit trénink s tím, že se nikdy nevrátí. Hráči vyprávějí, jak se po nich vozil. Štval je tak, že ho snad i nenáviděli.
Známá je historka, jak tým kráčel do kabin spokojený s poločasovým vedením 2:0 nad Olomoucí, v kabině ale kvílel uragán Koubek. Prý tehdy do značné míry ztratil podřízené. I proto na konci druhé sezony v kombinaci s těžkým covidem skončil.
Že trenér uměl zajít do krajností, se ví. V Plzni třeba nechtěl hráče pustit k porodu.
