Lavička do Sydney i s Kiselem?

Život umí psát příběhy. Když Vítězslav Lavička v říjnu skončil na Spartě, jeho asistent Horst Siegl tam zůstal. Ale na Štědrý den mu kurýr přivezl výpověď. To u Lavičků zazvonil telefon a hlava rodiny dostala nabídku z FC Sydney!
To vám asi hodně zpříjemnili Štědrý den, ne?
„Zavolal mi Scott Barlow, ředitel Sydney FC. Ale přiznávám, že jsem nečekal, že to vezme takový vývoj.“
Nezapomněl Barlow, že jsou Vánoce?
„On věděl moc dobře, že volá na Štědrý den, i když oni tam mají jedenáct hodin napřed, takže u nich už bylo pětadvacátého. Zavolal ještě před večeří.“
Jaká byla vaše první reakce?
„Byl jsem překvapený. Nestává se každý den, aby člověk dostal pracovní nabídku ze zahraničí a ještě v tak, alespoň já to tak cítím, atraktivní destinaci, jako je Sydney.“
Jak to probíhalo dál?
„Formou telefonických hovorů, poslali mi materiály o klubu a dévédéčka se zápasy, tak abych si dokázal udělat náhled o hře jejich týmu a o kádru. Já jsem je požádal, zda, pokud by došlo k dohodě, bych si s sebou mohl vzít trenérského kolegu Michala Zacha. Jejich postoj byl velice ochotný a vstřícný. To mě utvrdilo v tom, že zájem je opravdu seriózní. Pak to vyvrcholilo tím, že nás pozvali do Sydney na návštěvu klubu. A na závěr pobytu se doladil kontrakt.“
V Austrálii jste byl koncem ledna, takže cestou zpátky jste už měl smlouvu v kapse?
„Pobyt jsme uzavřeli tím, že jsme si plácli. Ale musel jsem respektovat přání klubu, aby se to nedostalo na veřejnost. Měli k tomu svoje důvody, proto to podrželi do středy.“
Proč jste si vybral právě Austrálii?
„Protože mě tato nabídka oslovila od prvního momentu, kdy proběhl kontakt.“
V čem?
„Přišlo mi to zajímavé a lákavé. Jednak destinací, přestože to je na druhém konci světa, ale hlavně tím, jakým způsobem mě vedení FC Sydney oslovilo.“
Můžete být konkrétnější?
„Když jsem na podzim skončil na Spartě, chtěl jsem si dát nějaký čas od trénování odstup, ovšem do budoucna jsem měl v koutku duše chuť zkusit práci v zahraničí. Tahle nabídka od prvního momentu splňovala mé představy.“
A jak na vás vůbec přišli?
„To nedokážu říct, mohu se jen domnívat. Jeden z majitelů Sydney FC je David Traktovenko, což je Rus, jenž v minulosti spoluvlastnil Zenit Petrohrad. Možná tímhle způsobem jsem přišel do povědomí. Fakt nevím, mohu se jen domnívat.“
A vy jste si to nezjišťoval?
„Nevyptával jsem se.“
Jestliže nabídka přišla poprvé až o Vánocích, tak nebyla důvodem, proč jste i podruhé odmítl Brno.
„Brno přišlo se seriózní nabídkou, o které jsem hodně přemýšlel, protože byla nejen trenérská, ale i manažerská s funkcí sportovního ředitele. Já fakt cítil, že si chci dát od fotbalu větší odstup a v koutku duše jsem čekal na případnou nabídku ze zahraničí.“
Chápu, že chcete zkusit práci v cizině, ale můžete konkrétně říct, proč vás už tolik nelákalo angažmá v Gambrinus lize?
„Protože už jsem tady něco předvedl. Říkám to naprosto upřímně, bez nějakého povyšování se nad českou ligou. Já se jednou chci do českého fotbalu vrátit, ale teď jsem vnitřně cítil, že chci zkusit trenérskou práci v zahraničí. Jako hráč jsem tuto možnost neměl. Lákalo mě to.“
Po Spartě se v našem prostředí asi těžko hledá nová, větší výzva, že?
„I to má trošku souvislost. Ale nechci, aby to vyznělo, že bych ohrnoval nos nad nabídkami z Česka.“
Berete s sebou do Austrálie jen Michala Zacha, nebo i Dragana Vujoviče?
„Dragan nejede, má v Česku dost velké pracovní závazky. Přestože bych ho tam s jeho angličtinou velmi potřeboval. Mluví daleko lépe než já.“
A co vaše jazykové schopnosti? Studujete?
„Chodím tady na angličtinu, i na speciální fotbalové kurzy. Ale teď, když jsem tam přijel a spustili rychle, samozřejmě jsem si uvědomil, jak moc se potřebuju zdokonalovat, abych i po jazykové stránce obstál.“
Kdy odlétáte nastálo do Sydney?
„Hráči už mají po sezoně, ale koncem února pojedou na dva zápasy v Šanghaji. Je v plánu, že bychom tam odletěli s Michalem. Ještě ne koučovat, ale seznámit se s týmem. Samotný odlet na angažmá do Austrálie by měl proběhnout koncem března, abychom v dubnu zahájili přípravu na novou sezonu. V červenci se hraje předsezonní pohár a začátkem srpna, stejně jako u nás, začíná A-league. Pro příští sezonu rozšiřují soutěž na deset týmů. Dlouhodobá část končí na přelomu ledna a února, pak hrají tzv. grand final, jakési play off .“
Předpokládám, že vaším úkolem je přivést Sydney zpět do první čtyřky, do které v této sezoně nepostoupilo.
„Vzhledem k tomu, že klub má poměrně vysoké cíle v australské lize, myslím, že vyhrál hned první ročník, tak tahle ambice tam je.“
Na jak dlouhou dobu jste uzavřel smlouvu?
„Na jeden rok s opcí.“
Jak to budete řešit s rodinou? Přece jen to není Evropa. Přestěhuje se manželka s dcerami s vámi?
„Hodně jsme o tom přemýšleli už od chvíle, kdy jsem se rozhodl, že na to kývnu. Ze začátku bych tam měl být sám, ale samozřejmě chci, aby tam později přijely holky za mnou. Je to zkušenost, která může nejen mě obohatit trenérsky, ale celou rodinu i lidsky. Má to širší rozměr. Starší studuje na vysoké škole, tam by problém nebyl, ovšem mladší je na druhém stupni, což je složitější.“
Plánujete, že byste si vzal do Sydney nějakého hráče z Gambrinus ligy?
„I tahle možnost existuje, ale nechci předbíhat. Musíme si v klidu vyhodnotit, jaké tam budou případně odchody, abychom mužstvo co nejlépe poskládali.“
Co třeba Karol Kisel, se kterým jste vycházel velmi dobře? Sparta ho nechce, on si hledá angažmá.
„Karola bych si vzal hned. Ale oni nechtějí kupovat hráče, kteří jsou pod smlouvou, aby je přepláceli.“
Jemu v létě končí smlouva.
„Však já vím (směje se). Je to jedna z možností, ale jinak opakuju, že je to předčasné. Konkrétně jsem o tom ještě nepřemýšlel.“
Jak na vás zapůsobilo Sydney?
„Pěkně. Dovolím si tvrdit, že s fotbalem jsem procestoval pěkný kus světa, ale v Austrálii jsem nikdy nebyl. Zapůsobilo na mě hezky, nejen proto, že je tam léto. A lidé mi tam přišli hodně pohodoví. To na mě udělalo dojem. Nevím, jaká bude realita všedních dnů, ale takový dojem jsem si odvezl z první návštěvy.“