Nedvěd: Ztrácím svaly, tak vařím | iSport.cz
Pavel Hartman
7. prosince 2009 • 13:52

Nedvěd: Ztrácím svaly, tak vařím

Vstoupit do diskuse
0
TOP VIDEA
Top góly: elegantní zakončení Hložka, Musův krásný lob
Baník - Plzeň: Tohle mohla být geniální rozlučka! Baroš v samotném závěru mohl rozhodnout utkání
VŠECHNA VIDEA ZDE

Spoluhráči v Juventusu mu občas v nadsázce říkali: „Až skončíš s fotbalem, tak tě nejdeme někde pověšeného na větvi.“ Velký omyl. Pavel Nedvěd, nejlepší fotbalista české historie, si život po kariéře naopak užívá plnými doušky.



„Jsem v naprosté pohodě,“ opakuje. Pije červené víno, rád vaří, trénuje golf a těší se na lyže. Prostě žije normální život.

Už půl roku je na „fotbalové penzi“. Všichni jsou zvědaví na to, kdy se na ní začne nudit. Ale jeho tyhle myšlenky netrápí. „Nemám kam spěchat,“ zdůraznil Pavel Nedvěd v pražském Paláci Hybernia. A mrkal přitom na manželku Ivanu, dcerku Ivanku a syna Pavlíka, kterým se teď snaží vynahradit stovky dní, kdy kvůli fotbalu nemohli být spolu.

Opravdu jste ještě nezažil fotbalový „absťák“?
- „Ne, vůbec ne. Když se ráno probudím a chci si jít zaběhat, tak si jdu zaběhat. Když ne, tak nejdu. A s fotbalem je to podobné. Když mě někdo pozve, abych si šel zahrát, tak mám dvě možnosti: buď jdu, nebo nejdu. Můžu si vybrat. Ale hrál jsem jen párkrát, dalo by se to spočítat na prstech.“

Kdy se tak stalo naposledy?
- „Minulý čtvrtek. A bylo to po dlouhé době. To víte, už je to pro mě náročné. Bolí mě klouby, kolena.“

Hráli jste na Juventusu?
- „Ne. Pozval mě sice Andrea Agnelli, šéf Juventusu s dalšími kamarády, ale byli jsme na umělce v Turíně. Hráli jsme osm na osm, takže makačka.“

Nastupujete stále jako záložník? Nebo hrajete chytrého vzadu?
- „Ne, dozadu jsem se ještě nestáhnul. Ale už nelítám po lajně. Hraji si středního záložníka. A baví mě to.“

pavel Nedvěd s maskotem šampionátu.pavel Nedvěd s maskotem šampionátu.Foto Pavel Mazáč (Sport)


Běháte denně?
- „Ne, to se ani nedá. Moje klouby by to nevydržely. Když běhám delší čas, tak mě bolí kyčle, kolena, kotníky, achillovky. Zkrátka všechno. Asi jsem skončil v pravý čas.“

Jak vůbec vypadá váš obyčejný den po hráčské kariéře?
- „Úplně jednoduše. Jelikož máme dvě děti, tak manželka se stará o malou, já o malého. Každý si vozí to svoje do školy, ze školy, na kroužky. Se ženou chodíme spolu na oběd. Takže absolutně normální dny.“

Děláte s dětmi úkoly?
- „No, učím se spíš s mladým. Ale v italštině mám problémy. On je o hodně víc vepředu než já. Spíš s ním probírám češtinu. Moc však nemusím. Na češtinu totiž máme výbornou paní učitelku, takže to zvládá ona.“

David Beckham sliboval potomkovi za tři jedničky zvířátko. Používáte podobnou motivaci?
- „Ne, vůbec. Máme jen jednoho králíčka. Děti by chtěly psa, ale já jsem proti. To je vlastně další dítě do rodiny. Potřebuje péči. A když člověk cestuje, není to jednoduché. Nemůžete se jen tak sbalit a jet.“

Měl byste parťáka na běhání.
- „Jedině tak.“

Vaše ratolesti stále válčí ve škole na dvou frontách: na italské a české?
- „Ano. Dělají školu i v Praze, proto k nám do Itálie musí jezdit každé dva měsíce paní učitelka a učí děti češtinu. Na závěr školního roku pak skládají v Čechách zkoušky. Jsem rád, že češtinu dělají.“

Nedvěd věří Slovákům.Nedvěd věří Slovákům.Foto Pavel Mazáč - SPORT


Na který z kroužků jezdíte se synem nejraději?
- „Na basket. Jezdíme na něj v úterý i ve čtvrtek a baví mě hodně. My jako rodiče tam máme povolené, že si můžeme s dětmi i zahrát. Tak s nimi hraju. Teď v prosinci máme zápas rodičů proti dětem. Samozřejmě nebudu chybět.“

Do jaké role se na palubovce obsazujete? Nejspíš do pozice pivota, nebo ne?
- „Já nevím, jak se to jmenuje. (směje se) Prostě běhám, přihráváme si baskeťáckým balonem a házíme na koš. Hrozně mě to baví. Dobrá zábava.“

Roste z vás Kobe Bryant?
- „Ne, ten je na mě moc dobrý. Já trefím koš tak jednou z deseti pokusů. Je to náročné.“

Cože se syn dal na basketbal?
- „Protože žena ho nechce nechat dělat jen fotbal.“

A co vy?
„Já byl proto, aby dělal jen fotbal. Protože ho strašně baví a nejradši by chodil jen na něj. Ale žena chce, a já už taky, aby se uměl postavit ke všemu. Dělá basket, fotbal, dále lyžuje. Před dvěma roky chodil na tenis. Manželka prostě chce, aby od všeho uměl kousek. Až mu bude deset, může si vybrat, čemu se bude věnovat víc. Necháme to na něm.“

Bude fotbalově po tátovi?
- „Abych řekl pravdu, tak mně se zatím fotbalově vůbec nejeví. Myslel jsem si, že bude o kus dál. Na druhou stranu se mi líbí, že používá obě nohy. To je základ a on se ho snaží pilovat.“

Vozíte ho do přípravky Juventusu?
- „Ne. Už ho tam chtěli nacpat, ale já jsem zásadně proti. Nechali jsme ho hrát ve vesnicích kolem nás. To pro začátek absolutně stačí.“

Něco jako ve Skalné?
- „Jako ve Skalný. Jsou to vesnice, které mají pět set, šest set, osm set lidí. Sejdou se tam kluci a mydlí to mezi sebou. Někdy tam mají i trenéra. Třeba to bude moje budoucnost. Vlítnu mezi ně a budu je učit fotbal.“

Jste na vesnicích uchráněn od veřejného humbuku, nebo jste i v italském „Zapadákově“ stále středem pozornosti?
- „Na vesnicích mám klid. Ale když vyrazím do Turína, je to problém. Před pár dny jsem se byl projít v centru, ale nešlo to. Musel jsem furt stát, něco podepisovat. Ještě je to krátká doba, co jsem skončil. Za dva roky už to snad bude lepší. Teď to je však pořád náročné.“

Pavel Nedvěd pózuje s míčem pro MS2010.Pavel Nedvěd pózuje s míčem pro MS2010.Foto Pavel Mazáč (Sport)


Kdybyste se ostříhal, nebo si na hlavu narazil čepici, zabralo by to?
- „Když nasadím čepici, tak je to lepší. O ostříhání už jsem taky uvažoval.“

Proč jste plán nerealizoval?
- „Nechtěla to žena. A já si nebudu dělat doma zbytečně problémy.“ (usmívá se)

Neříkají vám lidé, když vás zastavují: Pavle, vrať se?
- „Jo. A musím přiznat, že mi to dělá docela dobře. Když mi řeknou, že bych na to ještě měl a že jsem běhal víc než dnešní mladý kluci, tak to samozřejmě potěší. A potěšilo by to každého. Ale každý musí vědět, kdy skončit. A můj vnitřní pocit mi jasně řekl, abych to udělal. Dal jsem totiž fotbalu všechno. Nic víc už jsem udělat nemohl. Nemám proč se tedy vracet.“

Udržujete kontakt s bývalými spoluhráči? Zastaví se třeba u vás po golfu na kus řeči Del Piero?
- „Jo, jo, to určitě. Tři dny zpátky byl na golfu Camoranesi a pak zašel k nám. Tak jsme trochu probírali situaci Juventusu. Kluci měli dobrý start, ale teď jim to trochu skřípe. Ale to je normální. Diego nebo Melo si musí zvyknout na mužstvo. A Diego se musí adaptovat i celkově na italský fotbal, protože přišel z Německa. Potrvá mu minimálně rok, než se sžije s novým prostředím.“

Brankář Gigi Buff on tvrdí, že jste ještě hubenější, než jste býval jako hráč. Sedí to?
- „To ne! Spíš se mi, jak jsem starý, začínají ztrácet svaly. Nohy už nejsou tak silné a postava celkově je trochu jiná. Ale váhově jsem na tom stejně, jako když jsem hrál. Je to však čím dál těžší udržet.“

Už není tak velký energetický výdaj?
- „Asi tak. Člověk se nemusí striktně hlídat, může si dát skleničku červeného vína, nějaké to pivečko. I toho tréninku už je míň. Není ho zdaleka ani dvacet procent. Spíš jsou to tréninky pro radost, užívám si je.“

Zapojuje vás manželka nyní více do domácích prací?
- „Právě, že jo. Bohužel. Ale mě to nebaví.“

Co je pro vás nejhorší?
- „Vysavač. Ten je blbej. Jako taky s ním trochu musím, aby žena neřekla, ale když můžu, tak se mu vyhnu.“

Co třeba žehlička?
- „Vůbec. To je nejhorší práce i pro ženu. Zabere spoustu času a výsledky de facto žádné. Pár věcí a nic. Hrozné. Jen vaření mě chytlo, což se vlastně táhne už od doby, kdy jsem na soustředěních bydlel se Zambrottou. Ten byl do vaření blázen a vždycky koukal na programy, kde se vařilo. Tehdy jsem si říkal: To není normální. Ale teď se trošku snažím. Vlastně mě do toho zasvěcuje žena. Pekli jsme spolu štrúdl, takže se do toho trochu dostávám. Už nebudu takový kopyto.“

Jak dopadl váš premiérový štrúdl?
- „Tak to nebyl můj. Kdybych ho upekl sám, tak by asi nebyl poživatelný. Ale ne, není to nic těžkého. Chce to jen praxi. A docela mě to baví.“

Kam to chcete jako kuchař dotáhnout?
- „Chtěl bych tam, kam se dostali moji rodiče a rodiče mojí ženy. Můj táta umí fantasticky vařit a já bych se to taky chtěl naučit. Pro chlapa není špatné to umět. Myslím si, že to zvládnu. Mám na to dost času.“

Mluvil jste o červeném víně. Nebudete se vinařství věnovat víc?
- „Chtěl bych. Soukromou vinotéku už mám. Jezdím po našem kraji Piamonte, který je vyhlášený červeným vínem. Byl jsem se podívat ve sklípcích, kde víno dělají. Je to strašně náročná práce. Nechal jsem si o ní vyprávět a docela mě to chytlo.“

Neláká vás pořídit si vlastní vinice?
- „To mě neláká. Někteří kluci z Juventusu mají své vinice nebo produkují vlastní víno. Jenže s tím je strašná práce. Oni se tomu osobně nevěnují, jen tam občas zajedou. Já si zajedu občas do sklípku. To mi stačí.“

Zlepšujete se v golfu?
- „Ano, ale pomalu. Pokud se chcete zlepšovat, tak se tomu musíte věnovat každý den. Ale já ne, protože se chci věnovat rodině. Ale až budou děti větší, tak se na to vrhnu a každý den budu trénovat.“

Nezkusíte se probojovat na olympiádu? Jako atlet Šebrle?
- „Věřím tomu, že se na to vrhne. Že bude trénovat jako blázen. Zakousne se do toho jako rafan, bude na golfu i spát. Ale nevěřím tomu, že se dostane na úroveň, aby mohl naši republiku reprezentovat. To je náročné.“

V Česku teď finišuje pěvecká soutěž SuperStar. Mezi soutěžícími je i váš vzdálený bratranec Miroslav Šmajda. Sledujete ho?
- „Jo, koukáme na něj. A samozřejmě mu fandíme a držíme palce. Jeho poslední vystoupení se nám líbila.

Jste s ním i v kontaktu?
- „Napsali jsme si zprávu.“

Posíláte mu hlasy?
- „Ne. Jen se na to koukáme.“

Vyrazil vám dech, jak dobře zazpíval písničku od Karla Gotta?
- „To jsem vůbec nečekal. Myslel jsem, že bude ve velké krizi, ale překvapil mě. Je vidět, že se ještě může zlepšovat.“

Jaký jste zpěvák vy?
- „Tragický. Divím se, že někdo z našeho rodu má takový hlas. To jsem fakt nečekal.“

Udržovali jste předtím kontakt?
- „Ne. Poznali jsme se až teď. Dozvěděl jsem se to až od tety. Volal jsem domů a táta mi říkal, že mluvil s tetou a že Miro je náš příbuzný. Takže můžeme být zase na někoho hrdí.“

S novým míčem si čeští fotbalisté nezahrají. S novým míčem si čeští fotbalisté nezahrají.Foto ČTK

Kde budete letos trávit Vánoce?
- „U nás. A jako vždycky na horách.“

Tedy v Česku?
- „Ne. Já už to říkám blbě. Budu v Itálii. Jako každý rok.“

Půjde už o trvalý domov?
- „Ne, ne, ne. Řekl jsem u nás proto, že v Itálii jsou moje děti doma. Tam se narodily, tam vyrůstají, tam mají kamarády. A protože i my se tam cítíme dobře, tak tam zatím jsme. Ale nevím, co bude za pár let. To se všechno může změnit.“

Půjde o první Vánoce bez fotbalu, bez tréninku.
- „Tak bez tréninku rozhodně nebudou. Trénovat se bude určitě i na Štědrý den. To je zvyk a pořád bude.“

A pak?
- „Budeme slavit jako vždycky. Tedy v úzkém kruhu rodinném, s manželkou a dětmi. Už se všichni strašně těšíme na lyžování. Už počítáme hodiny.“

Budete si moci letos poprvé pořádně zalyžovat, neboť předtím jste si musel dávat pozor.
- „Předtím jsem o tom nesměl mluvit, ale lyžoval jsem. Letos to bude super, budu moct možná lyžovat chvilku i bez helmy.“

Těšíte se také na to, jak se konečně budete moci nacpat cukrovím?
- „Já v tomhle neměl nikdy velký problém. Myslím si, že je třeba jíst a sníst cokoli. Jen je třeba vědět, kdy se člověk může nacpat.“

Napsal jste už Ježíškovi?
- „Jo, psal jsem mu. Děti ještě ne, já už jo.“

O co jste poprosil?
- „Já vždycky začínám autem ferrari. To je na prvním místě. Pak následuje dlouhý ý seznam. Ale potom z něj většinou u nic nedostanu a žena samozřejmě řekne, že to nemůže ovlivnit, protože to vybíral Ježíšek. (usmívá se) Ale to je spíš takový tradiční rituál pro nás a pro zasmání. Jinak nám stačí pohoda. O tu jde nejvíc.“

Kapr bude?
- „Jelikož žena s malým ryby nejí a já s malou naopak jo, tak žena musí dělat všechno. Jak kapry, tak řízky i saláty. Těším se na to, ona je výborná kuchařka.“

Témata:  sport, fotbal, nedvěd
Vstoupit do diskuse
0
Články odjinud


Články odjinud