Recenze hry High on Life. Zhulené dobrodružství za záchranou lidstva
Jak bychom od tvůrce Ricka a Mortyho čekali, v High on Life drogy, boj za záchranu světa a mluvící zbraně nechybí. To vše v podobě ujetého dobrodružství za záchranu lidstva.
Tvořit hru pod vlivem drog není netradiční technikou, každopádně jen málokdo to dělá při téměř veškeré své tvorbě. Justin Roiland se svým týmem Squanch Games nejspíš podstoupil několik halucinogeních seancí, ale světe div se, některé nápady opravdu fungují.
Vyhul si svého člověka
Lidé jsou nejkvalitnější drogou v galaxii, což přiměje zločinný G3 kartel uskutečnit podlý podnikatelský plán a Zemi dobýt. Hlavní hrdina, který díky “no life” stylu života trénuje na videohrách, se stane poslední šancí na přežití své rasy. Zatímco jeho sestra si není jistá, zda kokain nenabral druhý dech, on najde na Zemi zbraň, která na něj flusne a pořádně se rozkecá. Po úvodní akční pasáži se objevíte na jiné planetě, přistěhujete do svého domu mimozemského bezdomovce jménem Gene a vydáte se na lov vůdců G3 kartelu.
Mimozemský bezdomovec Gene je ve skutečnosti bývalý námezdní lovec. Stane se vaším tlustým a úchylným trenérem, předá vám oblek s vypršenou licencí softwaru (je třeba to updatovat, aby neskákaly reklamy) a zatímco sleduje béčkové horory, pomáhá vám organizovat lovecké výpravy. A také se hádá s vaší sestrou, která začala randit s mimozemšťanem. Holt příběh starý jako lidstvo samo.
Toto je však jen špička ledovce všech ujetých nápadů, které tvůrci vytvořili. Přímočarý příběh je zpestřen nepřeberným množstvím prdlých aktivit. Potkáte otravné dítě, které můžete zastřelit s achievementem “Tohle ve Falloutu udělat nelze”, mimozemšťana, který prodává sperma a nesoudí vás za to, že vy ho koupit nechcete. Pokud jste sledovali Ricka a Mortyho, bude vám ten styl, kdy postava vysvětluje něco, co ji přijde hrozně logické, ale dává asi takový smysl jako dávat ananas na pizzu, vlastní.
Místy vám hra bude připadat na jedno brdo. Je neskutečně ukecaná a budete si přát, aby chvíli držela hubu… vlastně možnost, aby kecala méně, je v nastavení. Nějak vás ale překecá, aby vás to bavilo a vždy se vytasí s něčím novým. Warp disky, které k vám přenesou lokaci s nějakou aktivitou, nejlepší je “Cutie Town”. Nebo možnost sledovat v telce doslova celý film na Human TV, který je občas přerušen mimozemskými reklamami. Někdo ví, jak nápady dotáhnout až do konce.
Prokacené přestřelky
Boj se drží podobného duchu. Všechny vaše zbraně jsou takzvaní Gatlians, živé organismy, které umí střílet. Každá zbraň se vskutku liší od běžné pistolky po brokovnici, “needlera” jak z Halo a „rodítko“ kousavých dětí. Každá se navíc liší povahou. Pistol mluvící jako Morty je veselý ukecanec, rodička dětí dobrák a kudla je totální satista, který hrozně rád bodá a bodá a bodá! Přičemž každou zbraň můžete ještě upravit.
Nepřátel je poněkud málo, ale pestří jsou dostatečně, aby v kombinaci s hravým prostředím bylo o zábavu postaráno. Celkově je bojový systém přesto takový “Doom z Wishe”. Gunplay funguje, nicméně chtělo by to více variace a výzev. Novinky ve hře se rodí dost pomalu a ačkoli občasné zpestření jako bossfighty funguje, stále mluvíme jen o lepším průměru.
Když jsme u lokací, musím pochválit jejich rozmanitost. Jste v džungli s medvídky alá barevný Endor a náhle na vesmírném divokém západě. Svět je radostí prozkoumávat a truhel má hromadu. Největší krása je však v samotných lokacích. Všelikde se skrývá další perverzní nebo jinak ujeté překvápko, které pobaví.
Optimalizace podřadné úrovně
Technické problémy s oblekem ve hře pobavily, obtíže se hrou samotnou už tolik ne. Nevím, jestli to optimalizoval sám Gene ze svého gauče s notebookem položeným na pupku. Ačkoli je hra originální a vtipná, zklamalo mě, že detaily často bývají horší a hra by mohla být “ostřejší” a přes to všechno je optimalizace otřesná.
Ačkoli mám výkonný herní počítač s RTX 2070 a Intel Core i7, neminuly mě propady fps a dokonce i pády hry. Ačkoli patch to částečně zlepšil, pořád jsou tu problémy na úrovni kažení herního prožitku. Sebelepší přestřelka má s propady fps horší tempo.
Navzdory tomu nabízí High on Life unikátní zážitek. Má nejednu chybku a nesedne každému. Přesto se Justin Roiland nedržel zkrátka a zdá se, že vytvořil takovou hru, jakou chtěl. Pokud jste cílovkou jeho ujetých vtipů, není nad čím váhat.
