Jaromír Jágr měl jasno. Podle něj to byl právě gól v oslabení od Petra Vampoly, který rozhodl celou čtvrtfinálovou sérii mezi Kladnem a Přerovem. „Neumím moc střílet ani dávat góly, chtěl jsem to přihrávat. Ale nakonec to vyšlo,“ pousmál se kladenský centr, který pátou bitvou rozsekl efektní individuální akcí, kdy obkroužil branku a chytře s pomocí teče od obránce poslal puk do klece. Na svého semifinálového soupeře Rytíři stále čekají.
Petr Vampola se dostává do ráže. Přituhuje, Rytíři větří šanci. Vědí, že vysněná cesta za návratem do extraligy bude zatraceně těžká. Ale začali dobře, ve čtvrtfinále Chance ligy přehráli Přerov 4:1. „Byla to férové série, nikdo nebyl zákeřný,“ chválil Vampola, mistr světa z roku 2010, urputného soupeře.
Co jste říkal na průběh čtvrtfinále, v němž jste nakonec triumfovali 4:1?
„Soupeř hrál na hranici svých možností, byla to férové série, nikdo nebyl zákeřný. Chtěl bych ho pochválit. Nějaké emoce tam pochopitelně byly, ale ty k hokeji patří. A po závěrečném hvizdu vyprchaly. Při podávání rukou jsme si řekli hodně štěstí, nebyla v tom žádná zášť.“
Páté utkání jste rozhodl po krásné individuální akci. O to víc to potěší?
„Ten gól nás trošku uklidnil, bylo to i se štěstím, o brusli obránce. Jeli jsme dva na jednoho, moc neumím střílet ani dávat góly, radši přihrávám. (usměje se) Takže i teď jsem chtěl volit přihrávku, ale obránce to udělal výborně, vycouval mě.“
Takže jste se rozhodl objet branku a zavěsit.
„Naštěstí to vyšlo, i když se štěstím. O brusli obránce. Jsem rád, že to vyšlo, byl to důležitý gól, věřím, že i pro diváka pěkný. Musím se přiznat, že tohle zakončení je věc, kterou mám docela rád.“
Cítíte z vašeho týmu velkou sílu?
„Musím říct, že si strašně vážím toho, jak jsme to začali od prvního zápasu play off hrát. V základní části jsme kolísali, bylo to všelijaký. Ale teď jsem moc rád, že jsme se semknuli. Od prvního hráče, jako je Jarda (Jágr) až po toho posledního, třeba Šimona Jelínka, mladýho kluka. Všichni jsme hráli stejně, makali jsme. A to myslím, že je hrozně důležité, když se má někam dojít nebo něco vyhrát. Ze skromnosti říkám, že si toho vážím a je to fajn.“
I fanoušci za vámi stojí, postupně je dostáváte do varu.
„Co si budeme povídat, tohle je důležité. Když nás lidi podporujou, zvlášť na našem malém hřišti. Čím více to bude přituhovat, tím více nám budou dávat energie. Takže i fanouškům bych chtěl moc poděkovat. Všichni jsme za jejich podporu rádi.“
Problémy Kladna na vhazování
Po minulé sezoně jste zvažoval konec kariéry, o to víc si teď play off užíváte?
„Po domluvě s rodinou, hlavně kvůli synovi, který mě chtěl vidět hrát, jsem se rozhodl, že ještě budu hrát. A když už jsem do toho šel, dělám maximum, abych byl mužstvu platný a co nejvíce pomohl. Budu dělat všechno, co je v mých silách, abychom se dostali co nejdál a šli si za svým snem.“
I fanoušci si vás oblíbili, přitom když jste v Kladně hrával ještě v dresu budějovického Motoru, bylo to jiné…
„Dovolím si říct, že i v Budějovicích mě měli fanoušci rádi, kolikrát vyvolávali moje jméno. Vždycky dělám maximum pro tým, ve kterým hraju. Teď je to pro Kladno. Jsem rád, že mě tady přijali a věřím, že mužstvu pomáhám. Doufám, že to tak bude pokračovat a dostaneme se co nejdál.“
Během série vás rozhodčí několikrát vyhodili z vhazování, váš lídr Tomáše Plekanec dostal i dvouminutový trest. Co se sudím tak nelíbí?
„Za sebe můžu říct, že mě to v základní části kolikrát naštvalo. Ale teď se snažím soustředit hlavně na hokej. Bule je i o šikovnosti, je to hra nervů. Koncentruju se hlavně na to, abych je hrál dobře, jak se má. A vyhrával je.“
Zatím neznáte soupeře pro semifinále. Pokud vše dopadne podle předpokladů, měla by to být Jihlava.
„Odpočineme si, nabereme síly. Potrénujeme a uvidíme, s kým budeme hrát. Připravíme se na to. Půjdeme do toho s tím, že chceme vyhrát a postoupit dál.“
