Po potlesku výpověď. Prostějov vyrazil končícího Divíška. Smutné, říká
Za národní tým odehrál dvacet zápasů, pětkrát naskočil v NHL. Teď se ve 40 letech Tomáš Divíšek rozhodl hodit brusle do sklepa. Bohatou kariéru ukončil třemi vynikajícími sezonami v Prostějově. Klub mu v posledním duelu vystrojil rozlučku. Vzpomínkové video, pamětní dres. Fanoušci nadšeně křičeli, děkovali. Neuběhly ani dva týdny a Divíšek spolu s dalšími pěti hráči dostal od Prostějova výpověď. Majitel chce ušetřit dvě jeho poslední výplaty. „Na jednu stranu to chápu, na druhou mi ale vadí to podání. Nemělo to žádnou kulturu,“ říká Divíšek v rozhovoru pro iSport.cz po tom, co si výpověď dojel vyzvednout na poštu.
Věděl jste, že se k tomuto kroku klub chystá? Jaká vůbec byla komunikace ze strany vedení?
„Žádná komunikace nebyla, nevěděl jsem o tom. Dnes mi jen přišlo, že mám na poště psaní. Až pak mi volal manažer Jirka Vykoukal, že se takhle majitel rozhodl. To je všechno.“
Takže přijdete o dvě výplaty?
„To vůbec nevím. Smlouva je ukončena k 16. březnu, takže nevím, jestli to bude výplata a půl nebo dvě. Neřeším to, bohužel to takhle je.“
Co na to říkáte? Tři sezony pro klub na sklonku kariéry makáte, v posledním zápase vám připraví rozlučku a pak vám odmítnou zaplatit poslední týdny.
„Je to samozřejmě nepříjemné. Doufám, že mi ještě aspoň majitel zavolá a napřímo mi k tomu něco řekne. Celková situace ve státě a ve světě je nepříjemná, nevím, jestli k těmhle krokům vedou majitele opravdu tyto důvody. Nepátral jsem po tom, jen jsem čekal, co bude.“
Kolika lidí se to v Prostějově týká?
„Co vím, tak šesti nebo sedmi hráčů. Všichni byli postavení před hotovou věc.“
Nezkusíte to zvrátit? Například u smírčí komise.
„Mně se asi úplně nechce. Ve smlouvě to ale takhle je, klub na to má asi právo.“
Ve vašem případě si troufám říct, že na to právo nemá. Prostějovu skončila sezona dřív, než zasáhla vyšší moc. Když padlo rozhodnutí Vlády a posléze Výkonného výboru Českého hokeje, vy už jste měli po sezoně a klub to nijak neovlivnilo.
„Vidíte, to mě ani nenapadlo. Tak děkuju za nápad. (úsměv) Já jsem to doteď vůbec neřešil, je to hodně čerstvé. Věřím ale, že pokud tam nějaká šance na zvrat je, tak ostatní kluci do toho půjdou.“
Výpovědi vám poslal sportovní manažer Jiří Vykoukal, který je též členem výkonného výboru hráčské asociace CAIHP, která podobné jednání klubů ostře odsuzuje a hrozí soudem. Co vy na to?
(vydechne) „To jsme s klukama říkali hned. Podle mě on s tím ale v našem případě moc co dělat neměl, prsty v tom podle mě nemá. Myslím, že plní pokyny majitele a samotnému je to trochu proti srsti. Je to ale samozřejmě paradox.“
Ekonomická krize v důsledku současné situace postihla logicky i majitele. Dokážete pochopit, že chtějí ušetřit nějaké peníze alespoň touto cestou rušení smluv?
„Jsou na to samozřejmě dva pohledy. Jako hráč s tím samozřejmě nesouhlasím a nelíbí se mi to. Klub by měl mít sezonu zajištěnou. Na druhou stranu tomu ale rozumím, s touhle situací nikdo nepočítal a někde se holt šetřit musí. To se nedá nic dělat. V téhle době mě osobně vůbec nenapadlo řešit nějaké peníze, proto se tím dál zřejmě zabývat nebudu. Myslím ale, že k tomuto kroku sáhne velká většina klubů. Jen mi vadí, že to nemá žádnou kulturu, to podání.“
Tomu rozumím. Nikdo dopředu nic neřekne a pak máte na poště výpověď.
„Nechci nikomu sahat do svědomí nebo radit, ale tohle je hloupé. Jirka Vykoukal mi pak volal, že to chce každému říct ještě osobně.“
Pro hráče z Chance ligy může být tohle hodně bolestivé, ne? Peníze tam nejsou velké a hodně hokejistů opravdu žije od výplaty k výplatě.
„Přesně tak. Je to opravdu pár tisíc korun. Zvlášť v tom Prostějově to nebylo s platy nejlepší, navíc nám ponížili platy z důvodu špatných výsledků už v sezoně. Teď k tomu tohle… Kluci budou mít stoprocentně problémy, to vím určitě, protože je měli už během ročníku. Mnozí vycházeli jen tak tak. Teď bez dvou výplat… Hodně nepříjemné. Majitel asi řekne, že ho to nezajímá a má na to právo. Bohužel. Jak říkám, rozumím oběma stranám.“
Trochu kyselý závěr vaší jinak skvělé kariéry…
„To je pravda. Smůla… Hned jsem si říkal, že jsem asi skončil akorát, když vidím, co se kolem mě děje. Navíc jsem při rozlučce ještě měl i lidi na stadionu, což už by teď nešlo.“
