Miroslav Horák
9. září 2011 • 05:03

Smutný Patrik Eliáš: Doufal jsem, že to kluci přežili

Vstoupit do diskuse
0
TOP VIDEA
Jarolím: Slavia? Míň arogance, víc kreativity. Drahé posily zatím nejsou znát
Furch po nástupu k Boleslavi: Brno jsem si oblíbil, ale život mění plány
VŠECHNA VIDEA ZDE

Ve středu už byl jednou nohou v letadle na cestě do New Yorku, jenže najednou s malou dcerkou z pražské Ruzyně upaloval do špitálu, škaredě se potloukla. Patrik Eliáš ani nestihl vydýchat nepříjemnou nehodu a už se na něj přivalila zvěst mnohem příšernější. Jeho tři kamarádi z národního týmu zahynuli…



Při rozhovoru se mu několikrát zachvěl hlas, pár vět ani nedokončil. Nemohl, zármutek nad šokující ztrátou přátel byl silnější. Hlavně Karla Rachůnka si špičkový útočník velmi oblíbil. „Karel byl skvělý kamarád, bude strašně chybět,“ hlesl Patrik Eliáš.

Zeptám se hloupě, ale jinak to snad ani nejde. Co té hrůze říkáte?
„Všechny nás to neuvěřitelně zasáhlo a zdrtilo, je to obrovská tragédie. Obrovská. V první chvíli jsem nemohl uvěřit, že je to pravda. Hned mě samozřejmě napadlo, že tam asi seděl Karel, ke kterému jsem měl z našich kluků nejblíž. Známe se strašnou spoustu let, hráli jsme spolu v New Jersey, znám jeho rodinu, nejbližší. Ale i s Honzou a Pepou jsme byli kamarádi z nároďáku.“

Věřil jste na chvíli, že to všechno není pravda?
„Samozřejmě. Chvíli jsem doufal, že tam naši kluci nebyli, nebo že pád letadla přežili, nevěděl jsem, jestli neletěli jen k nějakému přáteláku, kde nemuseli být všichni. Bohužel… Je to hrozný, strašný. Ještě jsem zkoušel volat Karlovi na telefon, ale nic, nešlo se spojit.“

Kde vás zpráva o tragédii zastihla?
„Doma. My jsme sice tou dobou měli být už na cestě do zámoří, ale ráno na letišti nám naše malá upadla na hlavičku a na bradu, zvracela, takže jsme jeli záchrankou do Motola. Tímhle tedy začal náš středeční den. Přijeli jsme kolem druhé hodiny domů, zrovna jsem přemýšlel nad tím, že se určité věci stávají z nějakého důvodu. Že jsme zkrátka asi neměli ve středu letět. S manželkou jsme ještě byli z té nehody s malou docela vyděšení, proto u nás seděli i naši známí, aby nám trochu zvedli náladu. A v tom, asi o půl třetí, přišla ta hrozná zpráva. Pustili jsme si internet a tam to všechno viděli. Nevěřil jsem tomu.“

Záchranáři v troskách zříceného letounu JaroslavleFoto ČTK/AP
Zkoušel jste se spojit s pozůstalými Karla Rachůnka?
„Bavili jsme se o tom doma, že nyní ještě není vhodná doba. Je to strašně čerstvé. Časem určitě ano, ale teď to nejde.“

Když se řekne Karel Rachůnek, jaká slova vás napadnou?
„Pohodář a… (zachvěje se mu hlas) Víte, mně se o tom strašně těžko mluví. Je to děs… Jak říkám, obrovský pohodář, s kterým jsem strávil několik prima let u hokeje. Na někoho mohl působit spíš jako zamlklý člověk, ale kdo ho poznal blíž, tak zjistil, jak spolehlivý a fajn kluk to byl. V hokeji měl takové schopnosti, že mohl hrát zásadní roli v každém týmu na světě. Karel bude všem strašně chybět.“

Především rodině…
„Je to tak. Nedovedu si vůbec představit, co cítí.“

Máte vůbec chuť do hokeje, do nové sezony?
„Určitě se mi bude odlítat hůř. A i ten strach z létání se trochu zvýší, zůstane mi to v podvědomí. Je jasné, že tohle smutné téma se bude řešit po celém světě a dlouhou dobu. My hokejisté můžeme jen na dálku podpořit pozůstalé. A to je bohužel tak všechno.“

Patrik Eliáš přišel zapálit svíčku s fanoušky na Staroměstské náměstí
Patrik Eliáš přišel zapálit svíčku s fanoušky na Staroměstské náměstí


Vstoupit do diskuse
0
Aktuální zápasy
Články odjinud


Články odjinud