Miroslav Horák
14. října 2008 • 04:59

Jágr postrádal Federera

TOP VIDEA
Spor o Kováče: kouč budoucnosti a opravdová trefa, nebo jen bublina?
Dresy repre? Neurazí, ale žádná sláva. Konečně zajímavé nápady, ale sráží je…
VŠECHNA VIDEA ZDE

Co s volným pátkem v Moskvě? Polehávat na hotelu? Nesmysl. Jaromír Jágr se mezi dvěma bitvami Omsku vydal do metropole. Na tenis. Moskva pořádala štědře dotovaný Kremlin Cup a Jágr nechtěl chybět.



Svého známého z listu Sovětskij sport vzala česká hvězda s sebou, platila mu i občerstvení. Novinář zase na oplátku zajistil VIP kartu u ruského tenisty Tursunova. Své dojmy ze dne stráveného s Jágrem si novinář Pavel Lysenkov nemohl nechat pro sebe. Takhle sepsal svoji reportáž…

Jakmile Jágr zakončil páteční trénink v Ledovém paláci moskevského CSKA, padla logická otázka. Jak velký Čech naloží s volným časem v hlavním městě? „Pavle, jak jsem slíbil, vyrazíme na tenis,“ dodržuje Jágr slovo.
Ještě předtím ovšem dává patnáct minut reportérům z New York Times.

„Přijeli za mnou na speciální túru Amerika – Omsk – Moskva.“
Jágr čtvrt hodiny krouží po ledě, bruslemi kreslí osmičky, pózuje… Spokojený fotograf je v extázi, lehá si hrudí na led ve snaze pořídit další záběry. Jágr ho rozesmutní. „Tak to stačilo, konec natáčení, musím už jít,“ pronese důraznou angličtinou.

Na deset minut se zdrží v kabině, šatnou vyhrává šanson. A už si to šine ven. Ale u dveří ho ještě zastaví mladý parťák Alexej Čerepanov. Slíbil podpisy známým. „Strýčku, Jágře, podepiš se mi,“ žádá doslova. Jaromír souhlasí.

„Jedeš na Kremlin Cup, strýčku?“ osloví jej Čerepanov znovu. Skutečně tak, jak čtete. „A se Safinem si zahraješ?“

„Ne, se Safinem ne. To by dopadlo špatně. Na něj nemám,“ odpověděl Jágr a za chvíli už nasedl do vozu směr Olympijský park v Moskvě.
Jízda ucpanými moskevskými bulváry trvá asi dvacet minut. Novinář vyzvídá. „Jaromíre, tobě se líbí šanson?“

„Ne. Taková hudba je fajn, jen když máš vypito. A já nepiju, ani pivo. Jedině, kdyby bylo sladké a bez chmelu. Pak bych byl alkoholikem. Sladké mám rád. A tenis taky,“ přechází volně k tématu dne.

„V dětství jsem hrál tenis skoro každý den. Jezdil jsem na Rolland Garros, na Wimbledon. Mým velkým kamarádem je Radek Štěpánek. Zahrál jsem si i proti dalším výborným hráčům. Ale co bych o tom povídal, vždyť oni si to pamatují mnohem víc,“ rozřechtá se Jágr, až se i ruský žurnalista podiví.

Jágrovi nikdy nebylo líto, že tenis nehrál profesionálně. „Táta dobře udělal, že mě dal na hokej. Narodil jsem se s pěti kily, s těžkými kostmi. V každém jiném sportu než v hokeji bych se takových výšin nedobral. Ale když tenis hraju, vyhrávám. Hlavně proto, že si soupeře vybírám sám,“ zůstává v dobrém rozmaru.

Ruskou tenisovou modlu Marata Safina má rád. „Líbí se mi takoví hráči. Marat je schopný porazit kohokoliv. Pokud chce. Ale když večer zapaří, druhý den může prohrát i s posledním tenistou světa. Agassi byl to samé.“

Nakonec se Jágr se Safinem v olympijském areálu střetnou, ale jen očima. A na pár vteřin. Safin spěchá do šatny. A tak se Jágr vydává k bufetu. Docela obyčejnému, přestože s kartou VIP by mohl do salónků.

„Nechci. Rychle se najím a jdu na tribunu,“ reaguje Jágr. Objednává kuřecí řízek s hranolky, sobě i novináři. Útrata činí na české koruny asi dvě stovky.
Na tribuně Jágr vysvětluje, proč když hraje Ruska s Američankou, pokaždé přeje Rusce.

„Bratrům Slovanům fandím pokaždé. Proč ne Američanům? Když jsi nahoře, nosí tě na rukách. Ale pokud máš problémy, pak tě roznesou. Lepší nevzpomínat,“ pokračuje Jágr. „V Rusku se mi líbí víc. Otevření lidé, jednoduché vztahy…“

Na profi okruhu má Jágr svoji favoritku. Italku Flavii Pennettaovou. Ruský novinář na to kápne ve chvíli, kdy v duelu Italky s Jankovičovou to není Srbka (Slovanka), jíž Jágr drží palce. „Pennetta je výjimka. Té fandím pokaždé,“ přiznává Jágr. A když jeho milá vypadne, Jágr to, podle novinářova popisu, nenese lehce. „Tak teď budu fandit Safinové,“ umane si útočník.
Ale to už se ve foyer arény Jágr setkává s Alexejem Morozovem, bývalým spoluhráčem s Pittsburghu, nyní kapitánem sborné a hvězdou Kazaně.
„Co ty tady? Proč nejsi v Kazani?“ ptá se Jágr. „Ále, koleno jsem si zranil, tady pod čéškou,“ ukazuje Morozov. Sám je také zvědavý.

„A poslyš, proč sis do Omsku nevzal Straku?“ vrátí otázku.
Jágr je pohotový a vtipný. „Peníze má, už sem nemusí…“

Když už je navečer, slavný hokejista míří jinam. Ale než odejde, ještě se zarazí. „Už tady hrál někdy Federer? Ne? Musíte přidat na dotaci,“ nakáže Jágr, koho tu chce vidět příště.

Aktuální zápasy
Články odjinud


Články odjinud