Kudrna: 4+1? To je jednou za život!

„Čtyři góly jsem nikdy v životě nedal, ani v naší lize,“ říká bývalý hráč Hradce Králové, Pardubic, Plzně a Třince, který v pátek oslaví 33. narozeniny.

„Nejvíc jsem zatím dal dva hattricky. Jeden Spartě, druhý Třinci. To si člověk pamatuje, když jich nedá tolik,“ smál se do telefonu. „A teď mi tam z pěti střel najednou padly čtyři góly,“ nestačil se divit i den poté.

„Všechno z přesilovek po spolupráci s Tomášem Rolinkem. Na co jsem sáhl, to vyšlo. Takový zápas odehrajete jednou za život. Možná dvakrát. Prostě super!“

PŘEČTĚTE SI:

Kudrna v KHL čtyřikrát zavěsil!
Kudrna rozhodl o výhře Magnitogorsku
Kudrna pomohl Magnitogorsku dvěma góly

Tušil jste před zápasem, že by taková exploze mohla přijít?
„Kdepak, žádné znamení. Vůbec. Spíš jsme se báli, abychom venku s Dynamem neprohráli. Zápasy teď jdou rychle po sobě a únava je znát. Jsme už týden na cestách, teď letíme do Berlína. Bylo to vyloženě o štěstí a přesilovkách.“

Jaký měl váš pětibodový večer ohlas?
„Přišlo mi hodně gratulací, hodně esemesek. I v novinách tady vidím nadpisy, že jsem dal čtyři góly brankáři sborné. To se čte fakt dobře…“

OČIMA VLADIMÍRA VŮJTKA

NESKUTEČNÉ PŘEDSTAVENÍ „To, co proti nám Jarda Kudrna předvedl, bylo neskutečné! Nepamatuju, aby jediná pětka nasázela pět gólů v přesilovkách. My se paradoxně nejvíc báli Honzy Marka, který nakonec nehrál. A pak nás v přesilovkách rozprášil Kudrna... Všechny góly dal přitom jinak. Při prvním ujel do brejku a zakončil to vydařeným blafákem do bekhendu. Potom střílel chytře z úhlu, když si všimnul, že náš gólman zrovna zvedá hokejku z ledu. A další dvě trefy doklepl po vydařených akcích. Co střela, to gól! Odehrál opravdu parádní zápas, klobouk dolů.“

Co na to říkali čeští borci z moskevského Dynama?
„Na nějaké věty nebyl čas. Ke konci zápasu ještě tekly nervy, oba se tam poprali. Čája (Petr Čajánek) i Karel Rachůnek. Oba dostali trest do konce.“

Vy jste u rvaček nebyl?
(směje se) „To naštěstí ne, já byl jen u gólů. Kdepak rvačky, na to tady máme jiný kluky.“

Nehrál nachlazený Jan Marek. Dá se říct, že jste tím pro sebe vytěžil delší pobyt na ledě či větší vytížení při přesilovkách?
„Přesilovky hrajeme spolu, to ani ne. Ale na puku jsem byl víc, to určitě. Vyhověli jsme si s Tomášem Rolinkem a měli jsme tam ještě Čistova. To je taky šikovný kluk. Sedlo nám to. Jak jsme se v přesilovkách v poslední době trápili, tak nám to tam teď napadalo.“

Jak to komentoval spoluhráč Jan Marek? Nebojí se o první místo kanadského bodování, pokud budete pokračovat v podobném duchu?
„To ne! (směje se) Tam je velký náskok. Honza je vytěžovaný dvakrát tolik co já, hraje téměř ve dvou pětkách. Je to jasný lídr našeho týmu. Já zase tolik času na ledě nemám, takže strach mít nemusí.“

Několikrát jste pochválil spolupráci s Tomášem Rolinkem. Takže jste v Magnitogorsku úspěšně oprášili staré pardubické časy?
„To určitě, je to s ním paráda. Dřív jsme spolu na soustředěních bydleli i na pokoji, je to velký kamarád. Jsem rozhodně rád, že je tady. Hodně mi to pomáhá. Rozumíme si na ledě i mimo něj. Tomáš je prostě výborný parťák.“

Hráli jste na hřišti soupeře. Přesto, nepřilétly na led nějaké čepice po takovém představení?
„Ne, ne. Nějací fanoušci od nás tam byli, ale na ledě nepřistálo nic. Dokonce ani dýmovnice.“ (usmívá se)

Čím sám sebe odměníte?
„To nevím, zatím mě nic nenapadlo. Hlavně zdraví bych si přál. Až přijedu domů, tak si něco hezkého možná koupím, ale teď nad tím nepřemýšlím. Vzal jsem si jen puk. A budu ho teď vozit všude s sebou, třeba mi zase přinese štěstí.“

Začátek sezony Magnitogorsku nevyšel, jak jste nevydařený rozjezd prožíval vy?
„Nebylo to dobrý. Já byl navíc zraněný, hned v přípravě jsem si natáhnul postranní vazy v koleně. Nic vážného, ale nemohl jsem na nohu pořádně šlápnout, nebylo to příjemný. Chyběla fyzička i důvěra trenéra. Bylo to trošku trápení, hrál jsem čtvrtou lajnu. Ale postupně se to nějak vyjasnilo. Zase jsme se dali Češi dohromady, lajna šlapala, vyhrávali jsme zápasy. Teď už je to zase v pohodě. Tak to snad vydrží co nejdéle.“