Vítkovice zdemolovaly v úvodním duelu Champions Hockey League o postup mezi šestnáct nejlepších slovenskou Nitru 7:0. „Na to, jak jsem se do Ostravy těšil, tak se to dost pokazilo,“ mrzelo nitranského útočníka Juraje Štefanku, který ve Vítkovicích odehrál pět sezon. „Sedm kousků je hodně. Vítkovice jezdily, napadaly, v podstatě nás k ničemu nepustily. Hrály fakt dobře a vyhrály zaslouženě.“
Máte po takovém výsledku v odvetě ještě šanci na obrat?
„Myslím, že to máme ztracené. Dát sedm gólů? Samozřejmě, naděje vždycky žije, ale pochybuji. Když budou hrát Vítkovice z polovičky tak dobře, tak nemůže osm gólů nastřílet. Jsem realista.“
Už před zápasem jste říkal, že se do Ostravy těšíte. Nervozita byla?
„Mám už čtyřicet roků, takže nervozita už není. Až jsem se divil. Těšil jsem se strašně. Chtěl jsem, abychom tady vyhráli, něco ukázali, ale bohužel nepodařilo se. Není každý den neděle.“
Na druhou stranu jste alespoň ušetřil na svačince do kabiny, ne?
(usměje se) „Nikdo nic nevykřikoval, tak jsem byl ticho. Možná jsem měl něco vypsat a vyhráli bychom.“
Přijelo vás podpořit přes pět stovek vynikajících fanoušků, atmosféra byla výborná...
„Naši lidé jsou perfektní, nejlepší na Slovensku. Dokazují to i tady. Fandili nám, i když to bylo 0:7. Za mužstvo se jim můžeme jen omluvit, že jsme dostali sedm gólů.“
Co by se dělo, kdybyste vyhráli?
„To by byl asi pořádný mumraj. Ale snad by tady nic nezdemolovali, doufám, že jsou natolik inteligentní.“
Poznával hodně známých tváří ještě ze svého vítkovického angažmá?
„Ano, ochranku, časomíru, polovinu kluků v kabině, paní uklízečku... Samé známé tváře, poznávám je, i oni mě, to potěšilo. Já na Ostravu strašně rád vzpomínám, mám jen krásné vzpomínky. A když se mě někdo na Ostravu ptá, tak ji jen vychvaluju. Snažím se každému vysvětlit, že to není špinavé město. Ano, možná je tady trochu víc smogu, ale město je perfektní.“
