Jeden poznal slávu tam, kde druhý vyrostl. Zatímco Dominik Hrachovina si získal obdiv příznivců Tappary Tampere, Sasu Hovi je dodnes miláčkem brněnských fanoušků. Dvojici brankářů pojí vedle opačného osudu i přátelské pouto a pověst baviče. A také schopnost domluvit se česky i finsky. Teď oba sledují souboj Komety a Tappary, svých osudových klubů, v osmifinále hokejové Ligy mistrů. O postupujícím se rozhodne dnes ve Finsku.
Pár dní před utkáním se mezi fanoušky rozkřiklo, že Sasu Hovi dorazí. Ti, které pohltila mánie okolo Komety až po zisku titulu, při vyslovení jeho jména marně krčili rameny. Většina přítomných na prvním utkání osmifinále Ligy mistrů mezi Kometou a Tapparou však dobře tušila, kdo je ten blonďák, který se v polovině první třetiny objevil na kostce nad ledem.
„Sasu Hovi alealeale!“ spustil okamžitě brněnský kotel, k němuž se okamžitě přidal zbytek stadionu. Rachot podobný tomu, který se DRFG Arenou rozléhá po vstřelených gólech, vykouzlil na tváři finského brankáře úsměv.
Aplaus publika sledoval z tribuny další gólman, Dominik Hrachovina. Aktuálně hráč kazašské Astany využil reprezentační přestávky, aby navštívil rodinu a přátele v Brně. A také aby pozdravil bývalé spoluhráče, které poznal při angažmá v Tampere.
Finská polka
Souboj českého mistra s finským vicemistrem byl ideální příležitostí porovnat, jak opačný osud oba zmíněné brankáře spojuje. Zatímco Hrachovina zůstal při utkání v Brně, kde do patnácti let vyrůstal, nepovšimnut, Hovi byl rád, že na něj na jihu Moravy nezapomněli.
Opačně by to dopadlo ve Finsku. Hrachovina strávil v Tampere sedm sezon, z talentovaného dorostence se vypracoval v oporu, která přispěla ke dvěma titulům a jednomu stříbru z posledních tří sezon. Naopak vzpomínky na Hoviho by finští příznivci museli lovit hluboko v paměti.
„Tuším, že byl hráčem Tappary v roce 2002, když jsme skončili druzí. Dělal dvojku, ale pár zápasů odchytal. Pak odešel do zahraničí,“ vzpomínal fanoušek Lasse Saloniemi, který před dvěma týdny přijel do Brna podpořit svůj tým.
Trefil se, víc podrobností však nepřidal. To brněnští fanoušci na tom byli lépe. Hovi přišel do Brna v roce 2009, strávil zde tři sezony, přičemž v té poslední se podílel na zisku stříbrných medailí.
To však není hlavní důvod jeho popularity. „Získal si hodně sympatií tím, jak se choval, jak vystupoval a hlavně jak chytal,“ vysvětluje fanoušek Dušan Smrček. Jeden z těch, kteří na zápas dorazili v dresu Komety s číslem jedna a jmenovkou Hovi.
Trochu se uvolnit
Vystupování finského brankáře se dá shrnout jedním slovem: showman.
To se projevilo i nyní. Když jej zabraly kamery a režie pustila finskou polku, vystřihl na tribuně stejný taneček, kterým před lety bavil brněnské publikum.
„Nepřipravoval jsem se, ale když pustí polku, musím to udělat,“ vysvětloval bývalý gólman Komety s úsměvem.
Renomé showmana získal ještě dříve, při angažmá ve Vsetíně, kde působil v sezoně 2005-06. Zpočátku však bojoval s pověstnou finskou náturou. „Když jsem udělal něco pro lidi ve Finsku, hned na mě trenér ukázal a řekl: Sasu, pojď, nejsi koncentrovaný, vyměníme brankáře,“ vzpomíná Hovi.
Takové chování by mu však vsetínští fanoušci neodpustili. „Říkali: Skandujeme tvoje jméno, křičíme, ale ty vůbec nemáváš! Ty nás nemáš rád?“ směje se bývalý gólman. „Trvalo to dlouho, ale pro mě to bylo dobré. Byl jsem až moc koncentrovaný, moc seriózní, potřeboval jsem se trošku uvolnit, pak jsem i chytal lépe.“
Tento přístup mu zajistil slávu později i v Brně, podobným vystupováním si získal také Hrachovina fanoušky Tappary. „Domi je showman,“ spustí okamžitě další z fanoušků Tappary. „Mluvil velmi dobře finsky, hrozně sympatický kluk.“ Přestože se oba brankáři nikdy nepotkali v jednom klubu, pojí je přátelské pouto. Také proto seděli během prvního zápasu osmifinále Ligy mistrů vedle sebe. „Měli jsme společné kamarády, motali jsme se ve stejné sféře lidí. Prostě jsme se k sobě přimotali a gólmani si vždycky začnou spolu povídat,“ vysvětluje Hrachovina, jak se seznámil s kolegou z brankářské branže.
Výhodou byl v tomto případě fakt, že spolu mohou debatovat finsky i česky. Hrachovina mluví po sedmi letech na severu Evropy plynulou finštinou, Hovi stále ovládá češtinu s nádechem slovenštiny, kterou pochytil během tříletého působení ve Slovanu Bratislava.
Provázanost s oběma týmy vyvolávala při utkání Komety proti Tampere smíšené emoce. „Kariéru jsem začínal v Tappaře, více času jsem strávil tam, ale v Brně jsem se hodně naučil, strávil jsem tady nejlepší roky své kariéry,“ líčil Hovi. „Fandím oběma, pro mě ideální zápas. Je mi jedno, kdo vyhraje.“
Hrachovina měl v tomto ohledu jasno. „U mě vede modro-oranžová,“ poukázal na barvy finského klubu. „De facto jsem nehrál jinde než v Tappaře, pro mě je ta strana jasná. Brno je Brno, tady budu vždycky doma, ale hokejově je srdíčko na finské straně.“
Těžko se mu divit. V Tampere vyrostl z kluka v muže, na ruce má vytetovanou vzpomínku na roky, které ve Finsku strávil. O to trpčejší pro něj byla výhra Komety 5:1. která českému mistrovi zajistila do odvety nadějný výsledek.
Po zápase zamířil do útrob haly, kde se usadil v hloučku bývalých spoluhráčů. „Pořád má ty naše československé věci, srandičky, není takový vážný. Pořád je stejný, není na něm extra znát finská nátura,“ popisuje slovenský útočník Tomáš Záborský, který se s českým gólmanem potkal v Tampere v minulé sezoně.
Sauna v Brně
A rozpovídal se dál. „Seděl vedle mě v kabině, to byl zážitek. Celý rok byla sranda, jen v den zápasu se soustředil. Vždycky jsem mu říkal, že je nějaký divný. Nechtěl se moc bavit, ale jinak to byla super sezona. A když si to zasloužil, vzal jsem ho v autobusu dozadu a byla trochu sranda,“ směje se Záborský.
Také na druhé straně se vzpomínalo. Hovi se sice rozloučil s Kometou v roce 2012, dva jeho tehdejší spoluhráči však v klubu působí dodnes. „Já jsem ho zažil krátce, ale byl to výborný kluk, showman,“ vzpomíná současný kapitán Leoš Čermák. „Uměl prodat svoji lapačku. Když to dostal do lapačky, ještě ji vytáhl a zdůraznil, že to byl bravurní zákrok. Vždycky s ní máchal do vzduchu, měl rád publikum, po každém zákroku děkoval fanouškům.“
Vzpomínku na finského gólmana neuchovávají jen hráči, ale i brněnská kabina. Po příchodu do Komety se Hovi rozhodl, že jednu z nevyužívaných místností přemění na saunu. „Došel jsem do šatny a řekl: Borci, potřebujeme saunu, jinak to nejde, já ji potřebuju. Sám jsem ji dokonce designoval. Je to dobře vymyšlené, kluci tam můžou i ležet,“ popisuje, jak spoluhráčům zařídil typicky finský produkt.
Dnešní odvetu na ledě Tappary může navštívit pouze Hovi. Ten svoji hráčskou kariéru již ukončil, byť nadvakrát. Zato Hrachovinova hokejová cesta pokračuje v KHL, kam zamířil letos v létě. Ke smůle finských fanoušků a možná i samotného gólmana. Aplaus podobný tomu, jaký zažil Hovi v Brně, by mu náležel právem.
