Blogy
Začít diskusi (0)

Kometa má dva tituly, zkušený tým, pár velkých jmen se šikovnýma rukama a velkým sebevědomím. Jak poslední dvě sezony ukázaly, dovede zapnout ve chvíli, kdy je to opravdu potřeba. Ne v listopadu, ne v lednu. To nejlepší ze sebe říše Libora Zábranského vytáhne na jaře. Taky je pravda, že toho ale taky dost nemá. Třeba rychlost. A s majitelem na lavičce nebude na skladě ani plán B.

Až příliš často máte z mistra v sezoně pocit, že jede tak nějak na volnoběh, hlavně se nepředřít. Druhá strana chce víc, třeba jako v neděli. Jenže, co když to není volnoběh? Co když už Kometa prostě na vyšší úroveň přepnout nedovede? 

Nejde o výsledek v Hradci (3:6), spíš o hru. Pomalý přístup, pomalý přechod dopředu, pomalé kombinace. Ano, Libor Zábranský vždycky dovedl svůj tým naladit tak, aby výkon rostl směrem k play off. Třeba to přijde zase. Pokud je kam hrábnout.

Jenže tím, jak na rozdíl od Martina Straky na lavičce stále zůstává, připravuje tým o „wow“ efekt, kdy boss nakráčí na střídačku, když je opravdu potřeba probrat zvíře. 

S nadsázkou se dá říct, že v klubu nekoupíte ani záchodové štětky bez toho, aby to velitel neschválil. Zábranský řídí úplně všechno. Je škoda, že nenašel zatím ještě trenéra, kterému by svěřil svoje hokejové dítě. I pro něj.

Začít diskuzi