V únoru oslaví kulaté 30. narozeniny, přesto nyní prožívá úplně nové zkušeností jako mladý debutant. Jedním z dosud nepoznaných zážitků je pro útočníka Jakuba Strnada po příchodu do Sparty také hokejová Liga mistrů. Po výměně z rodného Kladna vybojoval s Pražany i přes prohru 1:2 postup do dalšího kola. Z odchodu od Rytířů nedělá tragédii. „Mám radost, že jsem ve Spartě. Těší mě, že jsem se toho v kariéře dožil,“ přiznal expert na „černou práci“.
Gratuluji k postupu do čtvrtfinále Ligy mistrů. Hodně netypické takhle se radovat po porážce, viďte?
(usmívá se) „Je to dost netradiční. Takhle to mají fotbalisté, ale v odvetě už se nekouká na to, jestli jsme prohráli, počítá se celkový výsledek. Myslím si, že byl domácí zápas celkově lepší než u nich. Teď jsme byli aktivnější. Ve Švédsku měl soupeř mnohem větší převahu, ale jsme rádi, že to takhle dopadlo a jdeme dál. Každý zápas v Lize mistrů je výborný.“
V únoru oslavíte kulaté třicátiny, nicméně osmifinále se Skellefteou je pro vás první velkou mezinárodní akcí. Cítíte určitý wow efekt jako třeba mladší hráči?
„Určitě. Myslím si, že je úplně jedno, že mi už bude třicet. Jsem hrozně rád, že si to můžu zahrát. Každý další zápas je pro mě super zkušenost, byť skoro ve třiceti. I tak je to super.“ (usmívá se)
Co vám ukázala švédská zkušenost v Lize mistrů?
„Švédi mi ukázali, jak neskutečně silní jsou na puku v soubojích jeden na jednoho, pořád bruslí v pěti všude, hrají u sebe kompaktně. Fakt je vidět, že švédský hokej je trochu jinde v Evropě.“
A váš osobní pocit? Dokázal jste si, že na mezinárodní scéně stíháte?
„Doufám, že jo. (směje se) Řekl bych, že bruslařky úplně v pohodě, ale jsou tam ty detaily s pukem, se kterým umí perfektně manipulovat, a umí si to krýt.“
Pominuli výsledek odvety, tak se zeptám. Proč takhle nehrajete i v extralize?
„Nevím, možná jak je to trošku jiná liga, tak to nemáme v hlavách. Jdeme do toho s čistější hlavou, Myslím si, že nám tentokrát nohy šly, i když máme hodně zápasů za sebou. Dovolím si tvrdit, že jsme proti Skelleftee na tom byli bruslařsky mnohem lépe než v extralize. Jak říkám, je to zřejmě o hlavě.“
Říkáte si po postupu, že by vás mohl do dalšího nabitého program nakopnout, nebo už si představujete další dřinu navíc?
„To ne. (usmívá se) My se chceme od toho odpíchnout. Dokázali jsme si, že pohyb a sílu pořád máme. Hlavně si to musíme srovnat v hlavách a zabrat v extralize. To je pro nás hlavní. Nemůžeme koukat na to, jestli je program náročný. Od toho trénujeme.“
Během léta jste zkoušel prorazit v Plzni, pak jste se vrátil do Kladna a nyní oblékat dres Sparty. Čekal byste, že se někdy budete v tak krátké době takhle stěhovat?
„Vždycky jsem byl na Kladně a teď se to změnilo. Hodně cestuju. (směje se) Každá štace je skvělá zkušenost, aspoň vidím, jak to funguje jinde. Nedělám z toho tragédii. Beru to pozitivně a jsem za to rád.“
Musím říct, že jsem po příchodu do kabiny koukal
Napadlo by vás jako kladenského rodáka a bývalého kapitána Rytířů ještě nedávno, že budete hrát u velkého rivala z Prahy?
„Vůbec. Stalo se to pomalu ze dne na den. Nestihl jsem se na to ani nějak připravit, šel jsem do toho nohama napřed.“
Jak se tedy ze dne na den upekl přestup do Sparty?
„Když jsme hráli ve Zlíně poslední zápas před repre pauzou, tak mi bylo řečeno, že je tohle ve hře, že má Kladno zájem o Zikyho (Ladislava Zikmunda), a že je dost možná výměna za mě. Takže se to stalo takhle. Prakticky ani nezáleželo na tom, jestli já chci jít. To si upekli manažeři. Tak jsem šel a mám i radost.“
Nemluvil o tom s vámi třeba Miloslav Hořava? Přeci jen vás dobře zná z Kladna.
„To je možný, ale s nikým jsem o tom nemluvil. Výměnu mi oznámil David Čermák (trenér a sportovní manažer Kladna), že na devadesát procent vypadá, že půjdu. Ani jsem neměl čas mluvit s panem Hořavou, něco jsme si řekli, až potom tady.“
Po útočníkovi na černou práci ve Spartě prahli, nyní jste se jim evidentně osvědčil.
„Je to moje práce, jsem na to zvyklý. Hraju takhle pořád. Trenéři to o mě vědí, proto to asi takhle dopadlo. Snažím se to dělat, jak nejlépe umím. Když k tomu přidám i něco navíc, budu jenom rád.“
S extraligou máte nemalé zkušenosti z Kladna či Mladé Boleslavi, Sparta je přeci jen pro vás první velkoklub. Vnímáte to nějak speciálně?
„Jo, je to znát. Už jenom když jsem poprvé vešel do kabiny a viděl zázemí. Na člověka to dýchne. Hokej se ve Spartě dělá trošku na jiné úrovni. Musím říct, že koukám. Těší mě, že jsem se toho v kariéře dožil.“
Přivítali Pražané v kabině Kladeňáka přívětivě?
„To nevím, zatím mi nikdo nedával sežrat, že jsem z Kladna. (chechtá se) Zhruba polovinu kluků už nějakým způsobem znám. Některé znám z mládežnických reprezentací a jiné ještě z první ligy. Úplně do neznáma jsem nešel.“ (usmívá se)
Zikmund po návratu do Kladna říkal, že i vzhledem k postavení v tabulce je atmosféra v kabině daleko pohodovější než ve Spartě sužované krizí. Jak jste změnu vnímal vy?
„Na Kladně jdete do zápasu s tím, že jste spíš outsider, nebo jdete do toho s tím, že můžete maximálně překvapit, nebo se vytáhnout na toho soupeře. Ve Spartě se pro změnu něco očekává, proto je taky tlak zákonitě větší.“