PŘÍMO Z VÄXJÖ | Takový je. Přímý, na nic si nemusí hrát. Trenér Sparty Pavel Gross po senzačním postupu do semifinále play off Ligy mistrů (celkově 7:6 proti Växjö) otevřeně vyslovil názor, kterému se valná část hokejového prostředí vyhýbá. „Možná ho někdo nechce slyšet. Je mi to blbý, nechci kritizovat, ale zajímá Liga mistrů někoho?“ tázal se uznávaný kouč. Na čtvrtfinálovou bitvu se švédským týmem dorazilo oficiálně přes čtyři tisíce fanoušků, ale tribuny byly poloprázdné. „Asi počítali všechny permanentky,“ pousmál se sparťanský stratég.
Máte za sebou famózní otočku ve čtvrtfinále Ligy mistrů. Akorát ji nevidělo moc fanoušků…
„Vždyť Liga mistrů nikoho nezajímá, řekneme si to na rovinu. Nikoho! Zajímá někoho? Fanoušky ne. Kolik přišlo diváků na osmifinále Sparty proti Třinci? Hokej dobrý, ale je k zamyšlení, aby s tím něco udělali.“
Co spatřujete jako důvod?
„Není to atraktivní. Ve fotbale jsou stadiony nabité, soutěž má jinou váhu. Na hokejové Lize mistrů bude plný stadion až na finále.“
Proč si myslíte, že protivníci z jiných koutů Evropy fanoušky nelákají?
„Nefunguje to deset let. Hrál jsem Ligu mistrů se třemi různými mančafty, prostě nefunguje. Možná někdo přijde na semifinále. Nevím, co bych k tomu měl říct víc.“
Roli asi také hrají peníze.
„Tady jste minusoví. Možná něco bude teď (po postupu do semifinále). My jsme si projekt nevymysleli. Nechci Ligu mistrů kritizovat, sportovně je výborná, ale celkový zájem… Kolik přišlo lidí tentokrát?“
Přes čtyři tisíce.
„Čtyři tisíce?! To možná říkali, ale čtyři tisíce vypadají trošku jinak. Asi započítávají permanentky. Je mi to blbý a možná takový názor nechce nikdo slyšet, ale řekněte mi, kolik zápasů bylo vyprodaných nebo s naplněnou kapacitou nad 80 %?“
Vás Liga mistrů těší?
„Vždycky se hrozně těšíme. Mě konfrontace s jinými zeměmi a styly hodně baví. Pro nás je v Lize mistrů náročné cestování, máme zraněné, ale těší nás, když zápasy takto zvládneme a postoupíme.“
Jak se postup přes Lakers rodil?
„V první třetině jsme moc neexistovali. Byli jsme zalezlí, ve druhé třetině nás vrátil zpátky vstřelený gól, ale přišla úplně zbytečná chyba na červené čáře. Ondra Hrába (Hrabík) je mladý hráč, ale tohle by se stávat nemělo. Přesto jsme si mysleli, že je výsledek hratelný, jen musíme zvýšit otáčky, víc bruslit a dohrávat souboje.“
Nemyslel jste si, že gól na 1:3 bude zlomový?
„Ne, to vůbec. Hokej se hraje 60 minut, bylo hodně času. Pozitivní bylo, že třetina skončila 1:1. Říkali jsme si, že půjdeme na led a prostě vyhrajeme. Dali jsme brzký gól, pak druhý slepený. Před kluky respekt a klobouk dolů, hru jsme stáhli na tři lajny, hráli dobře, vyrovnali. Hokej je jednoduchý. Párkrát jsme puk dali do brány, dvakrát z toho padl gól.“
A jak jste nacvičili hru bez gólmana, ve které jste dvakrát udeřili?
„Měli jsme mítink, vzali jsme si 12 hráčů a Oťas (Otakar Vejvoda) jim k situaci něco řekl u videa. Kluci pak zahráli dobře.“
Lomcovaly s vámi emoce?
„Ono je to někdy hezké. Strašně důležité je na střídačce zachovat klid, abyste organizoval a každý věděl, za koho jde do hry. Nesmí se nic stát, to je vyloučené. Proto jsme měli mítink, aby všechno klapalo a kluci věděli, kdy se vytáhne gólman, kdo bude šestým hráčem, jak budou stát na buly. Chtěli jsme, aby to bylo perfektní.“
Když jste zmínil gólmana, Jakuba Kováře jste gestem zastavil, když si o odvolání klepal holí.
„Zastavili jsme ho, protože jsme neměli puk pod kontrolou. Naháněli jsme ho po koutech, soupeř ještě nebyl unavený. Jen ať klepe, to je dobrý. Aspoň vidím, že je ještě živej.“
Potěšili vás aspoň vlastní fanoušci?
„Slyšeli jsme je. Parádní věc, že s námi byli fanoušci i sponzoři, doprovází nás na venkovních zápasech. Je to pěkné, byli slyšet už na rozbruslení.“
Co čekat od Färjestadu?
„Možná nejlepší tým, krásná výzva. Tomas (David Tomášek) je možná top centr v Evropě. Zase švédský tým. Víme, co máme čekat a co zlepšit.“