Klepiš hrál za Spartu! Pak perlil: Měl jsem v létě nabídku Rangers, ale tohle je sen
Má 41 let. Dost možná se čekalo, že po konci v Plzni s hokejem sekne. Jenže mistr světa Jakub Klepiš jede dál. V létě podepsal smlouvu s farmou Sparty v Litoměřicích a v sobotu už za Pražany naskočil proti mimořádně silné Frölundě v Lize mistrů. Byla z toho výhra 4:2. „Měl jsem nabídku od Rangers a z Liťáku, ale tam to mám blíž,“ bavil matador z útoku po premiéře v dresu rudého „S“. Sám přiznal, že si zápasem za Spartu i coby ligový šampion se Slavií splnil sen.
Jaké je debutovat v tomto klubu v 41 letech?
„Co k tomu říct? Asi dostanu čočku, ale je sen každého zahrát si za Spartu. V klubu jsem vyrůstal, když jsem někdy ve čtvrté nebo páté třídě odcházel, tak jsem klukům ještě s taťkou říkal, že se jednou vrátím. Přišlo to teď, i když možná na chvilku, třeba na jeden zápas. Určitě jsem si to užil. Je to jeden ze splněných snů.“
Co předcházelo vaší premiéře?
„Bylo to narychlo po zápase v Litoměřicích (ve čtvrtek proti Slavii). Byl jsem už skoro v Praze, ale musel jsem zpátky pro batoh, projel jsem se. Volal mi Patrik Martinec (manažer Litoměřic) s Jardou Hlinkou (sportovní manažer Sparty) a ptali se, jestli chci přijet. Tam asi jiná odpověď než ano neexistovala. I když mi je jednačtyřicet a něco jsem odehrál, abych pravdu řekl, trošku nervózní jsem byl. Večer před zápasem i těsně před ním.“
Na vaši energii to tolik znát nebylo.
„I kdybych ji neměl, musel bych ji najít. Když sem přijdete, hrajete Ligu mistrů a za Spartu, tak si myslím, že každý profík musí podat to nejlepší. I kdyby se necítil.“
Naskočil jste proti jednomu z elitních mužstev CHL i Švédska. Takhle vypadá chystání se na důchod?
„Hrál jsem taky v jednom z top evropských týmů. Dá se říct, že jsem v hokejovém důchodu, ale nebylo to tak, že bych nechtěl hrát vůbec, spíš jsem se rozmýšlel, kde pokračovat. Samozřejmě v tomhle věku nepřehrabuje člověk nabídky vidlemi. Byly dvě – jedna Liťák, druhá Rangers. Vzal jsem Liťák, je totiž blíž.“
Měl jste vidinu, že by mohl nastat scénář posunu do Sparty?
„Samozřejmě jsem prioritně podepsal v Litoměřicích. Že mě teď vytáhla Sparta… Nevím, na kolik zápasů to bude. Je to krásné. Ale v Litoměřicích je spousta šikovných kluků, šanci si taky zaslouží, když to Sparta bude potřebovat. V hlavě jsem ji měl, ale nebyla hlavním důvodem, proč jsem podepsal s Litoměřicemi. Že bych se chtěl cpát do Sparty, nebo něco podobného. Chtěl jsem si zahrát hokej, pořád ho miluju, tohle je krásný bonus.“
Nelekl jste se?
„Jak jsem řekl, byl jsem z toho trošku nervózní. Když jsme měli mítink, viděl jsem pak ještě nějaké klipy k soupeři, jeho rychlost, tak jsem si jen říkal, že budu muset trošku přidat. (směje se) Ale nemyslím, že by to bylo nějak hrozné.“
Co vás u hokeje ještě drží?
„Že jsem na bruslích stál poprvé ve dvou a půl letech, od té doby to miluju. A miluju to pořád. Kabinu, srandičky v ní, všechno, co k tomu patří.“
Jak se mění příprava s přibývajícím věkem?
„Čím jsem starší, tím je těžší, protože s věkem do toho musíte dávat víc, dělat věci navíc, abyste mladším klukům stíhal. To jsem poznal i teď v Litoměřicích, protože tam jsou hodně mladí a stíhat je při tréninku někdy není úplně sranda. Ale je to pro mě výzva a já mám takové výzvy rád.“
Naplňuje vás také role mentora budoucích sparťanů?
„Ano, pro polovinu kluků v týmu bych mohl být táta. Ale vzali mě tam super. První den mi vykali, druhý už si dělali srandu z mých vlasů nevlasů, že jsem plešatej a starej, už to neroste a podobný fóry, za což jsem byl strašně rád. A i kvůli té partě jsem se právě pro Litoměřice rozhodl.“
Proč jste se rozhodoval delší dobu?
„Jedním z důvodů bylo právě to, že jsem chtěl poznat kluky, partu, a také jak to chodí ve vedení klubu. Říkal jsem už minulý rok, že bude asi poslední, teď už to tak bude nejspíš určitě. A nechtěl jsem jít někam, kde by nebylo fajn prostředí, kde bych se necítil dobře. Nějakých deset dvanáct dní jsem si s kluky zatrénoval, zašli jsme i jednou na pivo, abych je poznal. Pak jsem se rozhodl, protože je tam fajn parta.“
V Letňanech trénujete děti, také svého syna. I to byl důvod k přijetí nabídky? Abyste potomky neměl daleko?
„Také to byl faktor, nahrálo mi to všechno do karet. Myslím, že to dopadlo, jak mělo. Oba kluky mám v Letňanech, u staršího dělám asistenta trenéra, je super, že trénování mohu takhle stíhat. Moc mě baví dělat s dětmi. Jsou takové nezkažené, poslouchají a je pěkné, že si nějakou radu vezmou k srdci. Pak za vámi přijdou s rozzářenýma očima a hlásí: ‚Klépo, mně se to povedlo!‘ To mě prostě nabíjí.“
| # | Tým | Z | Skóre | B |
|---|---|---|---|---|
| 1 |  | 4 | 15:6 | 12 |
| 2 |  | 4 | 16:6 | 11 |
| 3 |  | 4 | 13:7 | 9 |
| 4 |  | 4 | 12:6 | 9 |
| 5 |  | 4 | 12:8 | 8 |
| 6 |  | 4 | 10:9 | 8 |
| 7 |  | 3 | 14:9 | 7 |
| 8 |  | 4 | 10:7 | 7 |
| 9 |  | 3 | 13:7 | 6 |
| 10 |  | 4 | 9:8 | 6 |
| 11 |  | 4 | 12:13 | 6 |
| 12 |  | 3 | 11:10 | 5 |
| 13 |  | 3 | 10:11 | 5 |
| 14 |  | 3 | 6:7 | 4 |
| 15 |  | 3 | 9:10 | 3 |
| 16 |  | 3 | 10:12 | 3 |
| 17 |  | 3 | 7:9 | 3 |
| 18 |  | 3 | 9:12 | 3 |
| 19 |  | 3 | 6:11 | 3 |
| 20 |  | 4 | 5:14 | 3 |
| 21 |  | 3 | 10:13 | 2 |
| 22 | 4 | 11:18 | 2 | |
| 23 |  | 3 | 9:17 | 1 |
| 24 |  | 4 | 4:13 | 0 |
