Jágrova nominace za oddanost hokeji je vtip, tvrdí vlivný blogger
Nominace Jaromíra Jágra na Bill Masterton Memorial Trophy je absurdní. Tvrdí to Greg Wyshynski ve svém často kontroverzním, ale vlivném blogu „Puck Daddy“, který publikuje na internetových stránkách Yahoo!
Cena pro hráče, který ve svém týmu nejlíp ztělesňuje vytrvalost, férovost a oddanost hokeji, bývá trochu ve stínu jiných individuálních trofejí NHL. Ale navržení Jágra coby jednoho z uchazečů zřejmě zvýšilo některým psavcům krevní tlak.
Kandidáty, z nichž vyjde konečný vítěz, vybírají hokejoví novináři z jednotlivých měst, kde se NHL hraje. Nominace přitom není nutná, například před rokem dodalo svého kandidáta 29 z třiceti měst, v této sezoně jich jména uchazečů dodalo zatím devět.
Ústřední myšlenka trofeje pojmenované po tragicky zesnulém hráči nabírá různé podoby. Jednou cenu navrátilec roku, jindy to je hráč, který překonal zranění, případně těžkou nemoc nebo závislost.
Někdy navržený hráč spojuje všechno dohromady. Jako před rokem jeden ze tří finalistů, brankář Ray Emery z Anaheimu.
Zatím poslední vítěz Ian Laperriere z Philadelphie se pokusil o návrat po těžkém zranění hlavy. Do týmu se neprobojoval, ale v klubu zůstal a od té doby dělá všechno, od poradce po mentora hráčů.
Vytrvalost v porážkách v blackjacku
Letošní návrh Jaromír Jágra považuje Wyshynski za vtip. „Jeho nominace je fraška, ne? Nenajde se tady sakra snad dost jiných kandidátů, než Jágr?“ ptá se v blogu Puck Daddy s dodatkem, že kromě toho, že starý pán hraje pořád docela dobře, se nenajde nic, proč by měl 40letý útočník k ceně jen přiblížit.
| Kdo zatím nominoval |
Edmonton: Corey Potter Los Angeles: Colin Fraser Montreal: Max Pacioretty Nashville: Jordin Tootoo New Jersey: Petr Sýkora Ottawa: Daniel Alfredsson Philadelphia: Jaromír Jágr Phoenix: Mike Smith Washington: Dennis Wideman |
„Pokud se neustálé porážky v blackjacku nepočítají jako vytrvalost,“ rýpe Wyshynsky.
Frank Seravalli z listu Philadelphia Daily News naopak připomněl, co všechno Jágr obětoval tomu, aby mohl pokračovat - včetně tréninků s dvacetikilovou vestou navíc - a co pro tým znamená.
Jak přesvědčil všechny pochybovače, včetně něj, a po všech těch letech a úspěších neztratil chuť vyhrávat. „V jeho věku jsem nezažil oddanějšího hráče,“ uzavírá.
„Není pochyb, že jeho pracovní morálka byla příkladná,“ přiznává Wyshynski. Přesto podle něj na kandidaturu nestačí.
„Omlouvám se, ale dřít do úmoru a udržet v 39 letech na uzdě vlastní ego, to nepřebije frakturu lebky (Laperriere) nebo ztrátu dítěte (Jose Theodore), případně opakované operace zad (Steve Sullivan) či rakovinu (Jason Blake, Phil Kessel),“ vypočítátá předchozí vítěze.
„Ale jestli by to mělo platit, pak by si zasloužili zmínku taky Selänne a Lidström,“ vzkazuje Wyszynski novinářům z Philadelphie.
