Osmnáctiletý Pavel Zacha dokázal to, co si rodina ještě před jeho narozením vysnila. Šestým místem na draftu NHL splnil letitý cíl. Jenže teď má před sebou další. „Čeká mě sice hodně práce v kempech, ale už v první sezoně chci hrát NHL,“ řekl v rozhovoru pro Sport útočník, kterého v pátek draftovalo New Jersey.
Otec se vzdal práce a od narození s malým Pavlem posiloval, aby dokázal udržet hlavičku. V osmi měsících uměl syn chodit. Ve dvou letech jezdil na kole a za další dva roky hrál skvěle tenis. Zmrzačíš ho, varovali ho. Neustoupil. Pavel Zacha zažil výjimečně dětství a výchovu, což ho vyneslo mezi nejtalentovanější mladé hráče světa.
Našel byste si cestu do prvního kola draftu i bez této specifické výchovy?
„Myslím, že bez toho bych tady určitě nebyl. Rodiče mi neskutečně pomáhali, poslední rok to zase převzal agent Patrik Štefan. A nejde jen o trénink na ledě, ale i další věci, jako například stravu, motivaci a další věci. Bez zázemí rodičů by to nešlo a teď se ukázalo, že to byla správná cesta.“
Výchova vašeho otce má četné kritiky, kteří vás označují za projekt, který neměl žádné dětství. Co vy na to?
„Odmalička říkali, že budu přetrénovaný a bez dětství. Ale mé dětství bylo v týmu se spoluhráči, se kterými jsem si užíval každé vítězství. Některé děti měly radost z toho, že mají volno a jsou na ulici, mě těšilo to, že jsem chodil na tréninky, vyhrával zápasy a turnaje. Bylo to sice jiné dětství, ale myslím, že jsem si ho užil víc než ti, kteří jen byli venku a nic pořádně nedělali. A draft je odpovědí, že ta cesta za to stála, i když v NHL ještě nejsem.“
Otec na vás byl hodně přísný, jak reagoval na úspěch v draftu?
„Byli jsme nervózní, ale jak vyslovili moje jméno, tak jsme si řekli, že jsme to dokázali. Byl to parádní pocit, když jsme se objali, matka byla štěstím bez sebe a brečela, i pro Patrika Štefana to byl, myslím, zážitek. Celá rodina je šťastná a hodně si to užíváme, byl to neskutečný zážitek.“
Jak vás přivítalo New Jersey?
„Hned po draftu, když jsem si převzal dres, jsem šel k jejich stolu, kde byli manažeři i skauti, a pak následovaly rozhovory a focení, takže moc času nebylo.
Patrik Eliáš
mi ještě nevolal, ale budu rád, když se s ním uvidím někdy na kempu. Až vše po draftu odeznělo, šli jsme do klubové lóže, ve které se lidé z Devils seznámili i s mou rodinou. Ještě poletím přímo do New Jersey, kde poznám i zázemí. Na to se moc těším, bude to zajímavé.“
Když vám bylo šest, tak jste se v Třebíči fotil se Stanley Cupem, který získal Patrik Eliáš právě s Devils. To je neuvěřitelný příběh, když se potkáte v jednom týmu, že?
„To ano. (smích) Já si to ale pořádně nepamatuji, připomínají mi to jen fotky. Byl jsem hodně malý a vůbec jsem nesnil, že bych měl možnost, abych si s ním jednou zahrál v týmu NHL.“
Kolik jste dostal gratulací?
„Bylo jich hodně. Napsal mi třeba Jiří Sekáč, kterého znám z loňské přípravy v Montrealu, popřál mi hodně štěstí, to bylo od něj ho dně pěkné. Viděl jsem se i s Kubou Zbořilem, kterého si ze třináctého místa vybral Boston. Bylo parádní, že jako nejlepší kamarádi jsme se sešli v prvním kole. Přálo mi i hodně lidí z Liberce a hlavně rodina, psala i sestra s manželem Theem (fotbalista Gebre Selassie) z Německa, je nádherné, že draft sledovali. Spousta lidí si na mě vzpomněla, čehož si hodně cením. Cítil jsem podporu, kterou jsem si hodně užíval.“
Kvůli pravidlům NHL v příští sezoně na farmu nemůžete. Buď si vás Devils nechají, nebo budete muset zpátky do juniorské soutěže. Vnímal byste to jako prohru, kdybyste se musel vrátit do Sarnie?
„Jde o to, jestli by mi klub chtěl dát šanci už v příští sezoně, nebo ne. Když se na kempech předvedu v dobrém světle a budu na to mít, tak v NHL zůstanu. Ale než abych hrál třetí nebo čtvrtou lajnu v NHL, tak by bylo lepší, abych se vrátil do Sarnie, kde bych hrál i 25 minut za zápas. Takže prohra by to nebyla, ale aby se mi splnil další sen, tak musím hrát NHL už první rok. Udělám všechno pro to, aby se to povedlo.“
Už vám v klubu naznačili, jestli tu šanci dostanete, nebo opravdu záleží, jak se předvedete na kempech?
„Mluvil jsem s generálním manažerem Rayem Sherem a mám z něj výborný pocit. Říkal, že šanci dostanu, ale tu má každý. Vždycky to je jenom o tom, jak se hráč předvede, a jestli na to nemá, tak prostě hrát nebude. Když na to mít nebudu, zkusím to za rok.“
Nestraší vás to, že spousta hráčů z první kola se nikdy pořádně neprosadila? Draft je jen první krůček.
„To ani ne. Spíš mě motivuje, že to draftem nekončí a že mám před sebou další kroky. Skončila jedna kapitola a teď začíná dospělý hokej. Jak jsem říkal, je to jenom o mně. Jen doufám, že do NHL se jednou dostanu, proto celý život hraju hokej. Kdyby se to nepovedlo letos, tak by mě to ještě víc nabudilo, abych se dál rozvíjel a zkusil to příště.“
Nový generální manažer Ray Shero přišel z Pittsburghu, bude z vás vychovávat dalšího
Crosbyho
nebo Malkina?
„To se uvidí. (úsměv) Je to skvělý a usměvavý chlap. Proto mám z New Jersey radost, protože lidi, které jsem poznal, byli nejlepší, které jsem v hokeji potkal. Nevím, jestli budu další Malkin nebo Crosby, to se uvidí, ale je skvělé, že Shero má takové zkušenosti. Říkal mi, že se s oběma hodně bavil a pomáhal jim, podobný přístup bude mít i ke mně.“
