PŘÍMO Z NEW YORKU | Podívejte se na ty vrtulníky. Z nich musí být výhled, co? A prstem ukazuje do nebe. Pak oči stočí vedle na budovu Světového obchodního centra. Kochal se i pohledem na luxusní jachty. Deník Sport strávil s Tomášem Hertlem, útočníkem San Jose, procházku po Manhattanu při jeho aktuálním tripu po zápasech v okolí New Yorku.
Teplota klesá, pocitově se blíží k nule. Uši mrznou. V dolní části slavného poloostrova to navíc fouká od řeky. „Nevadí, aspoň mě to probere,“ říká 21letý Tomáš Hertl, věčně usměvavý mladík, jenž jako kometa před dvěma lety ozářil NHL. A teď s týmem San Jose absolvuje trip po New Yorku. A v neděli, během volného dne, vyrazil na obhlídku nejslavnějšího města na světě. Místa, které nikdy nespí...
„Fascinuje mě to tady,“ netají.
Hotel je umístěný v dolní části Manhattanu. Takže stačí udělat pár kroků a otevře se pohled na sochu Svobody. „Takhle z dálky vypadá malá, co?“ pousměje se. Stojíme na molu, vedle šplouchá řeka Hudson.
Někdo z místních nahodil prut a zkouší něco chytit. Hertl obdivuje i luxusní jachty, rozebíráme, kolik asi tyhle hračky miliardářů můžou stát.
Potom fotografka Bára Reichová útočníka poprosí, jestli by nechtěl zapózovat u malé betonové zídky. „Jako že mám na ní poskočit, jo? No dobře…“ Jeden lví skok, druhý. Spoušť cvaká. Útočník v pořádku dopadne, fotka je na světě. „Doufám, že na mě při tom nekoukal z hotelu náš generální manažer,“ pousmál se Hertl. Zlobil by se? Že si vyšel s českými reportéry? Mediální politika klubů je přeci jenom v NHL dost přísná.
„Ale ne, máme volný den. Tak proč bych se nemohl jít projít? A náhodou jsem vás tady potkal,“ říká s nadhledem. Mužstvu se navíc v úvodu sezony daří, takže nálada není stresující.
Přesně jako u Hertla. V minulém roce ho nezastihl trip do New Yorku v ideální náladě. Na ledě to nebylo ono. Moc si to bral. Tlak ho užíral. Nedokázal se oprostit od toho očekávání… Jako by měl pocit, že ho celé Česko rentgenuje. A čeká na čtyři góly v každém zápase… Tak, jak do NHL skočil.
Teď působí klidněji. A vyrovnaně. „Vím, že jsem se tím užíral. Góly tak neřeším. Hlavní je, aby to šlo týmu. A ono to potom přijde,“ vypráví, když se procházíme. Už je o něco tepleji, skrz mrakodrapy se k nám dostávají i sluneční paprsky, které nás ohřejí.
Míříme zrovna k World Trade Center. Místu, na něž v roce 2001 zaútočili teroristé. Potom o kousek vedle vyrostl jiný mrakodrap. Teď nesoucí název One World Trade Center. Cestou Hertl kývne na další fotku. Předstírá, že drží jednu z budov. „Fuška, ale uspěl jsem. Nespadla,“ směje se.
Smích k němu prostě patří. Díky němu si ho zamilovali fanoušci Sharks. Teď mu tvář zdobí stehy po ráně pukem z utkání v Barclays Center, novém sídle New York Islanders. „To jsem celý já, těch ran, co jsem schytal,“ vypráví. Nebojácně chodí do prostorů před brankou. Snaží se využít své postavy. A u mantinelů silného „zadku.“ Tedy ve stylu Jaromíra Jágra, aktuálně hvězdy Floridy Panthers…
„A ten Jarda válí, co?“ kroutí hlavou. „V kabině se o tom často bavíme. Je to neuvěřitelný. Spousta mladších kluků už skoro nemá práci, jemu je 43 a předvádí tohle. Nechápu,“ říká účastník posledního domácího šampionátu v Praze.
„Vím na sobě, jak mi někdy bolí tělo. Vůbec si nedovedu představit, že bych měl hrát tak dlouho,“ kroutí hlavou, když kvůli další prosbě o fotku seskočí z jedné zídky. „I teď se stane, že končíme, mě občas někde loupne. A to jsem o nějakých - dvacet let mladší…“
Vydáváme se zpátky dolů na kraj Manhattanu. V dálce - se vyjímá socha Svobody, takhle působící miniaturně. „U ní jsem ještě nebyl. Ale třeba to někdy vyjde,“ hlásí útočník, kterého udivují neustálé přelety vrtulníků.