Legendární Esposito velebí Jágra: Miluju se na něj dívat
PŘÍMO Z FLORIDY | Uzavírá nejproduktivnější desítku v historii NHL. A stejně jako další legendy sleduje, jak nestárnoucí pardál dál obelhává věk a drtí milníky. „Přeju mu, aby vydržel hrát ještě dalších pět let. Miluju se na něj dívat,“ tvrdí o Jaromíru Jágrovi někdejší kanonýr Phil Esposito, sám pětinásobný vítěz bodování. Jako český hokejový Bůh. „Ale pozor, to vůbec nejde srovnávat,“ říká.
Při zápasech týmu Tampa Bay Lightning, který založil, sedí Phil Esposito v kukani kousek pod střechou. Jako spolukomentátor provází domácími zápasy, uvádí svůj vlastní rozhlasový pořad. „O Jágrovi něco moc rád řeknu. Počkejte na mě u mé pracovny. Támhle u toho odpadkového koše,“ s úsměvem ukáže 73letý, neustále vitální elegán před vstupem do studia.
Jeho slovo má váhu. V NHL proslul nejen jako hráč, ale i jako generální manažer a trenér. A hvězda Kanady při památné Sérii století proti Sovětům v roce 1972. O Jágrovi mluví v rozhovoru pro Sport s vášní. A obdivem.
Co na něj celkově říkáte?
„Řeknu vám to upřímně. Jaromír je přesně takovým typem hráče, kterým jsem chtěl být já.“
V čem konkrétně?
„Ve stylu hry. Ale i ve výdrži. Kdyby byl trénink v době, kdy jsem hrával, na stejné úrovni jako dneska, věřím, že bych také byl schopný hrát tak dlouho jako on. Minimálně do třiačtyřiceti, možná čtyřiačtyřiceti.“
Vy jste končil v devětatřiceti.
„Víc to nešlo. Už ne. Byla jiná doba.“
Mluvil jste o tréninku…
„Za nás to vlastně žádný trénink nebyl. To nebylo nic! (usměje se) Vždyť já jsem během své kariéry ani jednou nezvedl činku! Poprvé až v době, kdy jsem přestal hrát. Nedával jsem si pozor na to, co jím. Nebo už vůbec ne na to, co piju. (smích) Takže to se vůbec nedá srovnávat, hra se změnila, hokej šel neuvěřitelně ve všech směrech dopředu. Pokud se nepřizpůsobíte, nepečujete o sebe, nemáte sebemenší šanci.“
Což přesně Jágr dobře ví.
„Když začínal, na tyhle věci moc nedbal. Ale teď je to jiné. A pozor, to si nemyslím, že bude brzo končit.“
Kolik let mu ještě tipujete?
„Věřím, že vydrží dalších pět! Opravdu miluju se na něj dívat. Nepřeháním. Přeju mu, aby hrál ještě dlouho. I kvůli nám, fanouškům, kteří se na něj tak rádi díváme. Proč by nemohl hrát navěky? To by bylo něco…“
Čím vás nejvíce fascinuje?
„Jak je chytrý. Opakuju – hodně chytrý hokejista… Proto nepotřebuje být už tak rychlý. Ví, že nemůže dávat sto bodů jako v mládí, ale i tak je neustále produktivní. Přesně dokáže vycítit, kde má soupeř slabinu, jak na něj. Kam se postavit. A skvěle si rozumí se spoluhráči v lajně, což je taky moc důležitý.“
Výtečně se dokázal adaptovat na dnešní hokej.
„Znovu musím říct to, o čem už jsem mluvil. Že je chytrý. Ví, že nemusí bláznit. Hru dokáže zklidnit, podrží puk. Ví, kdy má vystartovat, kdy ne. Nemůže jezdit celý zápas nahoru dolů, počká si na ten svůj čas. No, a ta jeho střela… (obdivně) Je jedním z nejlepších hráčů, kteří to kdy hráli. A víte, co se mi na něm líbí snad ze všeho nejvíc?
Co?
„Že teď hraje na Floridě! (úsměv) Všichni vědí, jaký k tomu místu mám já vztah. A jsem rád, že si ho vybudoval i on. Je to super.“
Stejně jako vy pětkrát získal Art Ross Trophy pro vítěze bodování.
„Já to vyhrál pětkrát?“
Ano.
„Vidíte, už je to hrozně dlouho, paměť už mi tolik neslouží, to je věkem… Díky za připomenutí, dělal jsem maximum, hokej jsem miloval. Ale když to zmiňujete, nejde to srovnávat. Nesmíme zapomenout, že Jágr strávil několik let v KHL. Kolik přesně? Tři, nebo čtyři?“
Tři.
„Vidíte, odešel tam v době, kdy byl na vrcholu sil. A to není všechno, dvakrát nebo dokonce třikrát zažil výluku, kdy se nehrálo. Takže to je další kvantum bodů, o které přišel.“
Je pravda, že tohle vaše generace nezažila.
„To ne, nic takového jsme neřešili. Prostě jsme hráli. I my jsme chtěli více peněz, ale prostě… (zamyslí se) No, byla jiná doba. Ale když už jsem zmínil peníze, i v tomto ohledu je Jágr chytrý. Dobře rozumí tomu, že starší hráči by měli vydělávat malinko méně. Je rozumný. Stejně jako třeba býval Chris Chelios nebo Gordie Howe. Také oni ke konci kariéry brali o něco méně. Ovšem ne všichni jsou takoví, nejsou soudní, proto na to dojedou. Což není Jágrův případ. Naposledy musím zopakovat to, že je hodně chytrý. I na to, aby věděl, kdy má končit.“
Nikdo mu to nemusí říkat.
„Jednou přijde, řekne: Bylo toho dost. U těchto velikánů je nejkrásnější, že si tohle dobře uvědomí sami. Nikdo jim to nemusí říkat. Ale přeju si, aby hrál ještě dlouho. Hodně dlouho.“
