Někdy nemá celé dny co dělat a někdy má naopak takové množství práce, že si sám ani neví rady. Práce zubaře v hokejovém týmu je hodně specifická a zranění, která musí řešit, se vymykají těm, které potkají obyčejné smrtelníky. Gil Rivera spravuje úsměv hráčům Tampy Bay Lightning od roku 2002 a pro Globe and Mail se svěřil čtenářům, jak vypadá jeho pracovní den.
Každý to zná. I rutinní návštěva u zubaře je záležitost, která většinu lidí uvede do pozoru. Jakmile se zdržíte více, než pár minut, je pravděpodobné, že zbytek dne už nebude stát za moc. Co na tom, že se pak můžete dosyta naládovat zmrzlinou... U hokejistů ale vše funguje jinak.
Třeba současný asistent trenéra ve Philadelphii Ian Laperriere by mohl vyprávět. V roce 2009 dostal ránu pukem do obličeje a přišel o osm zubů. Následně musel podstoupit šití a jeho čelist byla vyspravena zhruba osmdesáti stehy. Zápas dohrál. To je hokejová nátura, nikdo nechce sedět na střídačce.
VIDEO: Laperriere schytal pecku pukem, přesto dohrál
Jenže někdy to není tak "snadné", aby stačily k vyřešení zubní situace jenom stehy. „Viděl jsem věci, které mimo hokej neuvidíte a ani v těch nejošklivějších snech si je nejde představit. Některé pohledy do hráčských úst nikdy nezapomenu, třeba když jsem viděl uštípnutou třetinu jazyka," vykládal s děsivým nádechem Rivera.
V hlavě mu zůstala například vzpomínka na devětařicetiletého útočníka Craiga MacDonalda, který v Tampě působil v sezoně 2007/08. Kanadský centr dostal v prosinci přímý zásah do úst a podle svých slov od začátku jasně věděl, že je v problémech. Hodně mu v tu chvíli napovídala i nesnesitelná bolest.
Kanadský centr přišel o devět zubů a měl roztržený ret a dásně tak ošklivým způsobem, že k zašití bylo třeba zhruba padesát stehů. Dalších pětadvacet si vyžádal zákrok na jazyku. „Strašně to bolelo kdykoliv jsem se jen nadechl. Byla to jedna z nejhorších nocí v mém životě, vlastně jsem prakticky nezavřel oči," vzpomínal útočník, který aktivní kariéru zakončil v roce 2013 v německé DEL.
Velmi živě si na MacDonaldovo zranění vzpomíná i Rivera, pro kterého taky nešlo o zrovna příjemnou zkušenost. V žádné učebnici není psáno, jakým směrem se v těchto situacích vlastně vydat. Útočník chodil ke svému zubaři několik měsíců a všechno spravit trvalo zhruba 40 hodin. Nejhorší bylo první ráno po zápase.
„Když jsem se mu ráno podíval do úst, vůbec jsem neviděl to, co by tam mělo být. Netušil jsem, kde začít, nikdy jsem nic takového neviděl," řekl Rivera. MacDonald tehdy přesto vynechal jeden jediný zápas NHL.
Podobně mluví i další vysloužilý útočník Ryan Smyth. Majitel olympijského zlata a dvou medailí stejné barvy z mistrovství světa měl svou hokejovou kancelář na hraně každého brankoviště. Tam schytal bezpočet sekyr, krosčeků a také ran pukem. Byl na to zvyklý, ve svém oboru byl respektovanou špičkou a své řemeslo zvládal skutečně poctivě.
Díky němu také ale přišel k řadě zranění. Poničil si koleno, zlomil kotník, vykloubil rameno, zlomil nos, přišel o tři zuby a má také kovové destičky v ruce. „Ale když jde o bolest, nic se nevyrovnalo tomu, když mi zubař do dásně vrazil jehlu," dodal.
