Krásnou trefou nad lapačku brankáře Fleuryho rozpoutal v pátém finále přestřelku, která završila historický triumf Washington Capitals ve Stanley Cupu. „Tohle se může podařit třeba jen jednou za život,“ řekl Jakub Vrána do telefonu, jakmile bylo po všem. Jejich kapitán Alexander Ovečkin na tyhle opojné chvíle čekal třináct sezon, on se dočkal po první úplné sezoně v NHL. Jen těžko hledal slova, kterými by to nadšení mohl vyjádřit. „Neskutečné,“ sypal ze sebe český šikula. V rozhovoru pro Sport odhalil své bezprostřední dojmy po převzetí trofeje a promluvil také o ruském lídrovi a parťákovi.
Od pátého finále nebyl na příjmu. Až během soboty se připojil a telefon zvedl. „Jste první, s kým mluvím. Mám strašně nepřijatých hovorů a zpráv,“ povídal Jakub Vrána. V jeho hlase byly slyšet radost i únava. Po oslavách přímo v dějišti pátého finále Las Vegas se tým vrátil do Washingtonu a ještě dlouho se nezastaví.
Během rozhovoru byli Capitals zrovna na cestě na stadion baseballových Nationals, kde vlastně poprvé ukázali Stanley Cup hezky zblízka fanouškům a Alexander Ovečkin provedl čestný nadhoz.
Na Vránovo nové tetování se Stanley Cupem se podívejte zde »
Hráči čekají léta, než zvednou Pohár nad hlavu, spousta se jich nedočká nikdy. Vám se to povedlo v první sezoně, kterou jste celou strávil v celku Capitals. Co se ve vás odehrává?
„Slovy se to těžko dá vyjádřit. Je to něco, co se člověku může podařit jednou za život. Něco nepopsatelného. Krásný pocit. Vybral jsem si asi tu pravou chvíli. Jiní hráči pro to udělali hrozně moc, když sledujete Ovieho, jak zvedá Pohár nad hlavu, je tam vidět úplně všechno, co tomu musel obětovat a co kvůli tomu podstoupil. Kdo se na to díval, tak viděl, že pro něj to bylo ještě něco navíc, něco extra, sečetly se tam všechny ty roky, co hrál NHL, a dával tomu všechno. Celou dobu za tím tvrdě šel. Dělal všechno, co lídr dělat má, a nejen to, že dával góly. Teď se mu to konečně podařilo. Zaslouží si to.“
Taky pak Ovečkin při předávání trofeje Garymu Bettmanovi skoro vyrval Stanley Cup z rukou, jak byl rozpumpovaný...
(usměje se) „Když jsem ho viděl, přišlo mi to neuvěřitelné. On na tohle čekal třináct sezon, celkem čtrnáct let, V NHL má za sebou přes tisíc zápasů. On je skvělý střelec, střílel spousty branek, vyhrával individuální trofeje. Ale pořád nedokázal udělat ten další krok, až doteď. To nadšení je na něm znát, ale zároveň asi cítí obrovskou úlevu a zadostiučinění. Už se mu kvůli tomu posmívali, dobírali si ho, že to nikdy nedotáhne dál, než do druhého kola play off, že nemůže vyhrát, nedokáže svůj tým dovést ke Stanley Cupu. Washingtonu se to nikdy nepodařilo. Až teď jsme to dokázali.“
Pili jsme pivo a Ovečkinovi se zračilo ve tváři všechno. Neskutečný
Triumf jste završili v Las Vegas, bylo to v play off desáté vítězství venku, což se před vámi povedlo jen třem vítězným týmům. Vy jste to celé odstartoval ve druhé třetině krásným gólem. Jaké je skórovat v takovém zápase?
„V předchozích utkáních jsem měl hodně šancí, ale nevyužil je. Nedával jsem moc gólů, trefoval tyčky, nic mi tam nespadlo. Cítil jsem však, že to přijde, právě i proto, že ty příležitosti jsem si vytvářel. Přišlo to v pravou chvíli, ve finále, v posledním zápase. Můžu říct, že to byl jeden z nejdůležitějších gólů, co jsem kdy v životě dal.“
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
Koupit
