Když se v roce 1986 stal Joe Murphy jedničkou draftu NHL, byla před ním dlouhá a košatá kariéra. Očekávání vlastně splnil, zvládl v kariéře nasbírat přes 500 bodů, s Edmontonem vyhrál Stanley Cup a v nejlepší lize se udržel čtrnáct sezon. Co následovalo v závěru jeho kariéry a po ní, je ale hrozivé. Murphy utrpěl v kariéře několik otřesů mozku a teď je z něj v padesáti letech bezdomovec.
Když potřebuje peníze, pracuje jako dělník a levná pracovní výpomoc všeho druhu. Když potřebuje přístřešek, vyspí se někde na louce ve stanu. Takových nešťastných životních příběhů kolem sebe registruje každý člověk dost, normálně se ale netýkají někoho, kdo býval sportovní hvězdou.
Murphy ukončil kariéru v sezoně 2000/01 jako hráč Washington Capitals ve 34 letech. Technicky hru na vysoké úrovni zvládal, zdravotně už to ale nebylo možné. Stopku mu vystavily otřesy mozku. Ty kanadské křídlo neutrpělo ve rvačkách (Murphy se v NHL popral jen sedmnáctkrát), nýbrž po ostrých hitech.
„Otřesy mozku jsou vážná věc," řekl pro drydennow.com. „Ten, co jsem utrpěl, mě dlouhodobě úplně zničil. Tehdy to bylo vážně zlé," vzpomíná na časy, kdy při jednom ze střetů utrpěl frakturu lebky.
NHL bohužel před lety fungovala jinak a jinak vypadala i hráčská mentalita. Po tvrdém úderu do hlavy si hokejisté na čelo položili pytlík s ledem a za chvíli se šlo znovu do hry. Mnoho hráčů z tehdejších časů se později svěřilo, že neví o dnech a týdnech svého života. Tak vypadají ty menší dopady otřesů mozku...
Hokejisté si stěžují, že liga na ně tehdy nedávala takový pozor a nedokázala je od následků úderů do hlavy ochránit. Murphy během svých posledních sezon cítil, jak mu ubývá sil, připadal si letargický a na ledě nebyl ve své kůži. Každý další střet znamenal, že se hráč víc a víc blížil konci kariéry.
„Když jsem se s někým srazil hned jsem kolem hlavy měl hvězdičky. Úplně všude," vybavuje si. „Ke konci kariéry to bylo už takové, že stačilo, že jsem já někoho narazil na mantinel a hned se kolem mě jiskřilo. Vážně to bylo nepříjemné," řekl.
Zdraví Murphymu špatně sloužilo už během angažmá v Bostonu, odkud odcházel ve zlém v ročníku 1999/00. Klub ho navíc kvůli jeho excentrickému chování tehdy suspendoval a následoval trejd ke Capitals. Tam se snažil útočník dál hrát, ale tělo už mu jasně dávalo najevo, že má problém.
Ten se navíc do budoucna jen zvětšoval, a teď je z něj takřka bezdomovec. Murphy by potřeboval pomoc, jak lékařskou tak "životní" a je toho názoru, že by se sama liga měla více angažovat v tom, co je s hráči po jejich aktivní kariéře.
Murphy teď nemá nic, ani svůj vlastní telefon. Dle svých slov už roky nebyl online a nemá ani žádnou trvalou adresu.
Co bude dál?