Žár trvá, David Pastrňák prožívá fantastický vstup do sezony, chytil neskutečný lauf. V úterním zápase proti Ottawě si podruhé v sezoně připsal čtyři body (2+2) a dovedl Boston k výhře 4:1. Dere se mezi špičku bodování NHL, ve střelcích se s deseti trefami dotáhl na lídra Austona Matthewse. „Je vidět, jak je šikovný a že si věří,“ říká o něm Petr Klíma, bývalý vynikající útočník a kanonýr. V placené části článku kouč Miloš Říha mladší rozebral silné stránky Pastrňákovy hry.
Minulý týden dosáhl David Pastrňák v NHL hranice stovky branek. Potřeboval k tomu 259 utkání, v kratší době to z Čechů dokázali jen Jaromír Jágr (245) a Petr Klíma (231), který byl ze všech nejrychlejší. „Jenže dávat dneska góly je daleko těžší, protože všichni jsou v systému, mají kondici, gólmani jsou taky jinde,“ namítá 53letý Klíma, který nejvíc zářil v Detroitu a Edmontonu. Nedávno v rozhovoru pro nhl.com označil Pastrňáka za nového Jágra.
Váš výrok docela vzbudil ohlas. Pastrňákovi je teprve 22 let, věříte, že z něj může jednou vyrůst stejná superhvězda jako z Jágra?
„Myslel jsem, že z něj bude špička hokejově a z hlediska bodů a gólů. Z Pastrňáka roste dominantní hráč, každou sezonu se zlepšuje. Je vidět, jak je šikovný a že si věří. A stejně jako Jarda se staví výborně k nároďáku. Před rokem za něj šel hrát, aniž by měl podepsanou smlouvu. Myslím, že pro český hokej to bude jen dobře a on sám pomůže i dalším hráčům, kteří půjdou v jeho stopách. Vezmou si z něj příklad, že reprezentovat je prostě čest, i když ty sezony jsou dlouhé, sám to znám. Já, protože jsem emigroval, tak jsem se do národního mužstva nikdy nevrátil, později jsme s Edmontonem byli každý rok v play off. Tam nebyl čas. Jen v roce 1990, tehdy to trénoval Wohl. V Oilers se mnou byl tehdy Vláďa Růžička, prohrávali jsme v prvním kole 1:3 na zápasy s Winnipegem. Byli jsme domluveni, že poletíme na mistrovství světa, když čtvrté utkání prohrajeme. Nakonec jsme sérii otočili a vyhráli dokonce Stanley Cup.“
Pastrňák nedávno dosáhl stovky gólů v NHL. Vy a Jágr jste to dokázali rychleji, nicméně sám často připomínáte, že dnešní střelci to mají těžší. Proč si to myslíte?
„Osmdesátá a devadesátá léta byla jiná, hokej se strašně mění. Dneska je to daleko těžší, protože všichni jsou v systému, mají kondici, gólmani jsou taky jinde, je jiná výstroj. Hokejisti jsou líp fyzicky připravení. Zatímco my šli do kempu, abychom nabrali kondici, dneska když hráč nepřijde stoprocentně fyzicky připravený, tak ho vyhodí.“
Současná pravidla ovšem na druhou stranu nahrávají tvořivým, šikovným hráčům, pískají se věci, za které se dřív nevylučovalo. V tom mají střelci výhodu, ne?
„Určitě. Mně se stávalo, že jsem jel sám na bránu, bek, co měl dva metry a sto deset kilo, mě chytil hokejkou a hodil za sebe. A rozhodčí nic, nepískalo se. Pravidly se tohle srovnalo, teď hráč jde sám na bránu, ťuknou mu do hokejky a je trestné střílení. Hokej se pořád drží v nějakém rozmezí, pravidla se musela upravit i kvůli výstroji a fyzické připravenosti. Ti kluci jsou na tom výborně, výstroj připomíná americký fotbal. S někým se srazíte a je to, jako kdybyste se srazili s rolbou. Hokej v NHL i tady se řídí tak, aby rostl, jak pro hráče, tak pro diváka, aby se líbil. A to je dobře.“
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
Koupit
