Průměrná sezona. Tak Ondřej Palát vzpomíná na uplynulý ročník. S Tampou sice ovládli základní část NHL, ale v play off vypadli hned po čtyřech zápasech s Columbusem. A na mistrovství světa v Bratislavě mu s českou reprezentací utekla bronzová medaile až po nájezdech s Ruskem. „Nebylo to nejhorší, nebylo to úplně super,“ říká v rozhovoru pro Sport. A tvrdě maká na tom, aby nadcházející sezona super byla.
Pořád to bolí. Skvěle rozjetý ročník skončil pro Ondřeje Paláta zklamáním. Tampa Bay v dlouhodobé části vyhrála 62 zápasů, vyrovnala tím historické maximum Detroitu ze sezony 1995/96. Ve Stanley Cupu ale vyhořela, padla v prvním kole 0:4 s Columbusem. I díky tomu si Palát poprvé zahrál na mistrovství světa.
Stojíte na prahu nového ročníku, jaký byl v kostce ten minulý?
„Z osobního hlediska dobrý začátek, potom zase klasické zranění. Měl jsem zlomený kotník, a jak nehrajete dva měsíce, je těžké do toho naskočit. Makal jsem dva měsíce, ale je těžké se do zápasů dostat. Forma nebyla úplně ideální, ale snažil jsem se. Myslím, že to byla taková moje průměrná sezona. Nebylo to nejhorší, nebylo to úplně super. Týmově byla sezona výborná. Základní část. To jsme hráli skvěle, tým šlapal. Škoda play off.“
Co se v něm stalo? Už jste si to zanalyzoval?
„Columbus vyhrál čtyři zápasy, to se stalo. Je to hra, je to NHL, každý tým je výborný. Měli jsme velká očekávání. Že bychom měli určitě přejít přes první kolo, ale v cestě nám stál Columbus. Hráli výborně, měli formu. Možná že kdybychom hned první zápas vyhráli, vypadalo to jinak.“
V prvním duelu doma jste po osmnácti minutách vedli 3:0...
(rychle reaguje) „Vedli jsme 3:0. A nastal obrat. Po našich chybách se dostali na koně, získali sebevědomí a my naopak nemohli nic udělat.“
Dá se z toho něco vzít do budoucna?
„Neprohrát čtyři zápasy za sebou! Když se vede 3:0, nesmíte mít v hlavě, že je konec zápasu. V play off je každý gól důležitý, i když je na 1:3. Možná jsme z obranného hlediska polevili, oni dali dva góly, nakopli se a bylo po zápase.“
Stanley Cup nakonec urvalo St. Louis, které hrálo trochu jiný styl než vy. Je to ukázka toho, že v play off je pořád hlavní defenzivnější hokej?
„Kouč Cooper po nás taky hlavně chce, abychom hráli dobře defenzivně. Protože defenzivní týmy vyhrávají. Když dostanete jeden, dva góly, tak s takovým útokem, jaký máme, góly dáme. Jenom je prostě nesmíme dostat. Takže jo, St. Louis zase ukázalo, že play off je o něčem jiném. O týmu. Že to není o individualitách, ale o tom, jak si tým sedne a jak šlape dohromady.“
Překvapilo vás vítězství St. Louis? V lednu byli tabulkově nejhorší v NHL.
„Jo, překvapilo to úplně všechny. V NHL se opravdu může stát cokoliv. I poslední tým má kvalitu a může porazit první. Přál jsem to Krejčímu s Pastrňákem, s Bostonem by si Stanley Cup zasloužili.“
Díky vyřazení ze Stanley Cupu jste mohl na mistrovství světa. Měl jste dilema, jestli jet nebo ne?
„Vůbec, měl jsem jasno hned, jak jsme prohráli čtvrtý zápas. Že bych chtěl jet. Bylo to na trenérech, jestli by mě vzali. Vzali, tak jsem byl rád.“
Šampionát v Bratislavě zpětně hodnotíte jak?
„Medaile byla blízko, týmová hra byla dobrá, mančaft super. Drželi jsme pohromadě, kluci byli super, dobrá parta. A fanoušci úžasní.“
Máte za sebou olympiádu i Světový pohár, ale na mistrovství světa jste hrál poprvé. Bylo to pro vás v něčem jiné?
„Je to jiné v tom, že to jsou tři týdny a je tam deset jedenáct zápasů. Je to docela náročné.“
V čem nejvíc?
„Ve skupině hrajete sedm osm zápasů, jednou proti Švédsku, pak proti Itálii. Nevím, je to takové... Musíte se hodně přizpůsobit. Je to těžší než Světový pohár. Základní skupina může být super, pak prohrajete jeden zápas ve čtvrtfinále a je to všechno k ničemu. Takže se musíte dívat jen zápas od zápasu, hrát dobře. Proti Německu (ve čtvrtfinále) jsme vyhráli, potom už ne.“
Mluví se o tom, že hráči z NHL jsou zvyklí na trochu jiný trenérský servis. Vy jste to vnímal jak?
„Nechal bych to bez komentáře. Pan Říha nám vždycky k zápasu něco řekl, měli jsme mítinky. Víc bych to nerozebíral.“
Osobně jste se cítil jak? Herně jste vynikal, nicméně na gól jste čekal až do čtvrtfinále. Bylo to frustrující?
„Frustrující to bylo možná pro některé fanoušky, co čekali, že dám deset gólů. Samozřejmě, kdybych dal o tři čtyři góly víc, tak se o mně mluví jinak. Já tam ale přijel s tím, že i kdybych hrál v první nebo ve čtvrté lajně, budu hrát pro tým. Makat dozadu. Samozřejmě, góly ode mě chyběly, jsem si toho vědom. Ale to je sport, udělal jsem pro tým, co jsem mohl.“
Když mluvíte o rolích, hodně živě se probírala pozice útočníka Jakuba Vrány. Jaký je váš pohled? Máte pocit, že nepracoval pro mužstvo?
„Dal dva góly proti Švédsku, je to střelec, kterého každý tým potřebuje. Já jsem souhlasil s tím, co napsal Vránič. Že by to nerozebíral, ale nechápal, proč se to měnilo. Lajna s Kovárnou (Janem Kovářem) a Kubaldou (Dominikem Kubalíkem) šlapala dobře. Bylo to trenérovo rozhodnutí, já k tomu nemám co mluvit.“
O bronz se hrálo s Ruskem, které výrazně podržel váš spoluhráč z Tampy, brankář Andrej Vasilevskij. Souhlasíte?
„Ano, vychytal nás, hrál super. Na druhou stranu, i naše hra byla kvalitní, myslím, že jsme je místy přehrávali. Hokej je kolikrát o jednom gólu, o jedné nahrávce. Kdybychom Vasilevskému dali v prodloužení gól, tak je celá republika šťastná a je to úspěšný turnaj. Prohráli jsme v nájezdech. Jestli se to pak najednou hodnotí, že to je špatné? Nevím, já bych to hodnotil pozitivně. S tím, že to v budoucnu může být lepší. Pravda je, že Vasi chytal výborně, taky jsem mu to po zápase říkal. Zasloužili si to.“
Dá vám to teď v klubu zpětně v uvozovkách sežrat?
„Ne, vůbec, on mi taky pogratuloval za dobré mistrovství, říkal, že jsme odehráli dobrý zápas. Já mu pak gratuloval ještě jednou k tomu, že vyhrál Vezina Trophy pro nejlepšího brankáře NHL.“
Právem?
„Jo, jasně. Základní část byla úžasná, chytal skvěle.“
S Tampou hrajete ve Východní konferenci, co říkáte na změny a posily konkurentů z New Jersey a New York Rangers?
„Viděl jsem, že mají nové hráče. Hlavně Jersey, získali Subbana a přišel Gusev, to je výborný hráč. Je fakt dobrý, což jsme mohli vidět na mistrovství. Co tam s Kučerovem dělali... Na papíře jsou oba tyhle kluby dobré, nevím, jak budou vypadat na ledě. Čekám, že budou super, ale nemůžu teď říct, že vyhrají ligu. V každém případě to proti nim bude těžké.“
Devils a Rangers brali první dvě volby draftu. Kdo je ve vašich očích výš? Jack Hughes, nebo Kaapo Kakko?
„Až tak detailně jsem je na mistrovství nesledoval, ale líbilo se mi, jak Kakko pracuje pro mančaft. Hughes je taky výborný hokejista, určitě to budou velké posily.“
Kakko už je i na pohled velký chlap, Hughes stále spíš dítě. Má v tom Fin výhodu?
„Asi jo, ale NHL už není moc o velkých chlapech. Je to spíš o rychlosti, mrštnosti a chytrosti. Nebál bych se, že bude Hughes nějak zaostávat.“
