Všechno se spiklo tak, aby se v NHL stal ještě víc ohroženým druhem. Po sezoně mu vyprší smlouva. Do toho se liga kvůli pandemii zastavila. Zdeno Chára by to ve svých 43 letech měl těžké, i kdyby se vesele hrálo dál. Vzhledem k okolnostem nemůže svůj další osud příliš ovlivnit. Ale slovenský bek Bostonu dělá všechno, aby se konci ještě vyhnul.
V současné době pobývá v jednom ze svých přechodných domovů na Floridě. S manželkou Taťánou a třemi dětmi. Díky teplejšímu podnebí může kapitán Bruins trénovat venku. A tak Zdeno Chára plave, jezdí na kole, zvedá činky. Jeho tělo ve slunečném státě nelení a nechřadne, ale naopak sílí, aby bylo připravené, až NHL opět zvedne závoru.
„Pořád nic nevíme, ale přednost dávám hokeji. Ať už bychom skočili rovnou do play off nebo hráli nějaké zápasy. Musíme tomu však nechat volný průběh,“ svěřil se opálený obránce při videorozhovoru s držiteli sezonních permanentek.
Popisoval taky, jak tráví poslední dny s dcerou Elliz a dvěma chlapci, čtyřletými dvojčaty Benem a Zachem. Děti se na Floridě setkávají s tvory, na jaké na severněji v Bostonu jen těžko narazí. Prohánějí ještěrky, pozorují housenky a tuhnou před hady, kteří se kolem domu někdy vyskytují. Chára si ty chvíle užívá. Ale jinak se obrovitý zadák těší, až se zase sejde se spoluhráči. Mnozí z nich mají věkem blíž k jeho synům, než on sám. 22letému Charliemu McAvoyovi byl měsíc, když jeho partner z obrany v polovině listopadu 1997 debutoval v NHL za New York Islanders v Detroitu.
Od té doby sehrál 1553 utkání. Začátky si však pamatuje, jako by se to stalo včera. O mnohém vyprávějí taky jeho jizvy v obličeji. Mladším bratrům z modré čáry jako McAvoy, Brandon Carlo nebo Matt Grzelcyk může ovšem Chárovo povídání připadat jako pověsti z dávných časů. Třeba když se rozmluví o detroitském Pavlu Dacjukovi, jehož považuje za svého nejzdatnějšího soupeře.
„Pavel uměl všechno. Nesmírně šikovný, pracoval hlavně pro mužstvo, zároveň dovedl ukázat sílu a hrát tvrdě, pokud potřeboval,“ zavzpomínal Chára pro The Athletic. „Svým uměním a přínosem převýšil 99,9 procent hráčů v lize. Nenašli byste moc hokejistů s tak bohatým zbrojním arzenálem.“
I Chárovou prioritou byl vždycky tým. Před 11 měsíci utrpěl ve čtvrtém finále Stanley Cupu zlomeninu čelisti. Podstoupil operaci, ale zapomněl na bolest a k pátému utkání se opět převlékl do výstroje, považoval to za nejlepší způsob, jak pomoci mužstvu. Fanoušci v TD Garden ho přivítali bouřlivými ovacemi. Chára se nemohl smát, ale i přes obličejový kryt bylo vidět, jak ho to zasáhlo. Tyhle chvíle patří k jeho odkazu, stejně jako když se zarostlou tváří zvedal nad hlavu Stanley Cup.
Změny v pravidlech, koučování, skládání týmů a důraz na rychlost přispěly k tomu, že mnoha silákům Chárova ražení mnohde ukázali dveře. Jeho schopnost se přizpůsobit, oddanost hokeji a touha ještě jednou vybojovat Pohár mu však pomohly prodloužit si pobyt ve stále mladší NHL. „Je to svět, kde člověk čelí mnoha výzvám, včetně toho, co se nyní děje. I sport je jednou z jedinečných aktivit, které dokážou lidi spojit,“ uvedl Chára, který pořád trénuje, čeká. A doufá.
Deník Sport, Sport Magazín i časopis GÓÓÓL kupujte pohodlně ONLINE na iKiosek.cz »
