Myšák dává všechno velkému snu o NHL: Řečem o protekci čelím často
Dávno najel na život profesionálního sportovce, budoucnost vyhlíží lákavě. Hokejový talent Jan Myšák o sobě často slýchává, že ho NHL nemine. I proto, že to má srovnané v hlavě. Z Litvínova se přestěhoval do Liberce, kde jeho fortel dennodenně brousí Jakub Čutta, vyhledávaný expert na techniku bruslení. Maká, aby jednou dosáhl svého stropu. A znovu za oceánem proslavil litvínovskou baštu. „S kýmkoli se v zámoří bavím, vyptává se na naše slavné hráče z Litvínova,“ přibližuje pohodově naladěný mládenec v rozhovoru pro iSport Premium, ve kterém také prozradil, jak moc podřizuje své soukromí snu o velké kariéře a co s ním dělají řeči o protekci.
Trocha kliky v draftu a sen může být zase o kus blíž. Akorát, že letos je všechno jinak než dřív. Tradiční show červnové burzy hokejových pokladů z celého světa se přesouvá kamsi na podzim. Patálie i pro nedočkavého Jana Myšáka, jenž si v Kanadě posílil pozici během tří měsíců strávených v Hamiltonu. V dresu Bulldogs se zkraje února povedl majstrštyk: během 18 minut nasázel hattrick a přidal dvě asistentce.
Máte vizi nebo plán, kde budete za rok touto dobou? O takové NHL se sní hezky…
„Tak přesně takový typ otázky nemám rád…“ (směje se)
Proč přesně?
„Ono je hrozně těžké předvídat, co se v následujících měsících bude dít. Lepší je nechat to stranou, nemyslet moc na budoucnost, jen na přítomnost. Snažím se maximálně soustředit na přípravu, dávám jí maximum, a co přijde, se uvidí. Zatím netuším, co mě po létě čeká, kdy proběhne draft a kdy případně se budu moct přesunout do zámoří. Dost velká neznámá.“
Blízkostí a důležitostí draftu NHL žije každý hráč, nárokující si zajímavé umístění. Tedy i vy. Honí se vám hlavou, kdo by se vás mohl ujmout, kdy přijdete na řadu?
„Snažím se mít od toho hlavu co nejvíc čistou a věnovat se práci, kterou potřebuju udělat. Ta bude během příští sezony rozhodovat. Cítím, že u Kuby Čutty jsem v nejlepších rukách. Kompletně mi změnil pohyb po ledě, bruslení je pro mě rázem mnohem jednodušší a ta razantní proměna se promítá i do vylepšené střelby. Věnujeme se vlastně všemu, co má moje tělo s hokejem společné a cítím, že jdu po dobré cestě.“
iSport Premium nyní pro nové předplatitele jen za 1 Kč za první měsíc a sleva na elektroniku>>>
Sám zmiňujete, že vám Jakub Čutta od základu změnil techniku bruslení. Neměl jste obavu, zda vám totální přeměna nerozhodí zažité návyky a vy najednou nebudete vědět, co s tím?
„Upřímně, než jsme se do toho pustili, nebyl jsem si zcela jistý účinkem, občas jsem zapochyboval. Kuba sem přinesl něco, co tu předtím nebylo. Ale veškeré pochybnosti jsem velmi rychle zahodil. Dřív mě z tréninků občas něco pobolívalo, pod ním ne. Kuba mi ušil techniku přímo na moje tělo, a jestli mě někdy něco bolelo, tak pouze svaly, které mi díky jeho tréninku rostly. Jeho přípravu jsem poznal poprvé před třemi roky, bruslařsky jsem na tom byl hodně špatně, do toho přišla možnost zbavit se rezerv na Kubově skatemillu. Na zařízení, které se už dávno používalo v Kanadě, ale u nás moc ne. Nabídka zněla, že mě povýší na úplně jinou úroveň. Nebyl jsem o tom na sto procent přesvědčený, ale věřil jsem. Začátky byly těžké, první hodiny na skatemillu podle toho vypadaly. Ale po nějaké době přišel první trénink na skutečném ledě a tam mi okamžitě došlo, že jsem někde jinde než dřív.“
V pocitu skluzu, jeho kvalitě nebo jak?
„Ano. Kuba mě dovedl k bruslařské jednoduchosti. Člověk chce všechno rvát silou, lítá po ledě jako blázen, já míval při každém střídání tep snad 190. Úplně zbytečně. Kouzlo tkví v technice, při které nevydáte tolik energie a kterou pošetříte na akce, které chcete v zápase vytvořit.“
Kanadou odkojený Adam Musil tady nedávno kroutil hlavou, že se ve třiadvaceti letech naučil bruslit…
„Jo, věřím tomu. Kuba má ze své kariéry obrovské zkušenosti, myslím, že zažil úplně všechno. Ale ze všeho nejvíc mě udivilo, že jako hokejista dokáže znát dopodrobna fungování lidského těla, anatomii člověka. Moji rodiče jsou lékaři a Kuba mi přijde, jakoby měl medicínu vystudovanou také. Když mě náhodou někde píchne, hned ví, kde a proč a co udělat, aby to přestalo. Zírám.“ (usmívá se)
Nakolik vám pomohl Čuttův způsob práce v Hamiltonu, kam jste se na začátku roku z Litvínova přesunul předvést v elitní juniorské OHL?
„Určitě hodně. Všichni vědí, že v dnešním hokeji bez bruslařské kvality nemáte šanci. V Kanadě jde jeden zápas za druhým, měli jsme i sérii tří utkání ve třech dnech. To je dost vysilující a ne každý to dává.
