Když Boston nedávno prodloužil smlouvu o dva roky s Jaroslavem Halákem, znamenalo to dvě věci. Jeden z nejlepších týmů NHL neslevuje ze svých cílů a k tomu potřebuje zkušené brankáře. A Daniel Vladař (22) nejspíš ještě zůstane třetím vzadu. Právě za slovenským gólmanem a Tuukkou Raskem. Bruins si ho už párkrát vytáhli z farmy nahoru, v nejlepší lize si však ještě nezachytal. „Beru to, jak to je. Dávám všemu maximum, můj cíl je dostat se do týmu,“ tvrdí v rozhovoru pro iSport Premium, kde mluví i o zážitcích z kabiny Bostonu, možném zájmu Třince a vztahu se Spartou, ze které před lety odešel jako nechtěný.
Na šampionátu dvacítek si zachytal na třetí pokus. V Bruins si Daniela Vladaře šlechtí na příští časy. V klubu působí čtyři roky. V AHL měl vynikající čísla, nejlepší ze všech. Tak dobře si tam kdysi nevedl ani Tuukka Rask. Dál se snaží mít hlavu nastavenou tak, že šance přijde. A P ve znaku na dresu, v němž trénoval i na pražské Hvězdě během nucené přestávky a které odkazuje na záložní celek v Providence, se konečně zakulatí do B. Jako Boston.
NHL se chystá k restartu, až přijde čas, k týmu se připojíte i vy. Byl jste v poslední době při společných chatech nedočkavější?
„Máme jednou, někdy dvakrát týdně konferenční hovory, kde jsou všichni kluci na sluchátku a povídají si. Je tam vždycky někdo, kdo nám předává informace. Přijde mi, že nikdo pořádně nic neví. My mladší sedíme na kufru a čekáme, kdy zavelí, že jedeme. Pro kluky, co mají rodiny, je ta nejistota horší. Není to sranda už jenom kvůli tomu, jak si naplánovat nějaký program, jak trénovat. Taky myslím, že hodně hráčů pojede bez rodin, a nedivím se. Já bych tam svoji rodinu taky nevzal.“
AHL se však dohrávat nebude, neměl jste jako týmová trojka Bruins pocit, že trénujete jaksi do zdi, bez cíle?
„Hodně lidem to může tak připadat, ale motivaci mám velkou. V téhle sezoně mi končí smlouva. Navíc když jsme na konci března přiletěli, ještě asi měsíc jsem žil v tom, že se AHL rozjede. Čtrnáct dní jsem strávil v domácí karanténě, rodina a známí mi navozili různé činky, co měli po baráku nebo na zahradách. Nikdo nevěděl, jak velké to v Americe bude, jak bude dlouhá pauza, ale po určité době přípravy s trenérem brankářů Radkem Jirátkem a kondičním Michalem Hamršmídem jsme si říkali, že jsem tady už šest týdnů a pořád se nic neví.“
Moc volna jste si tedy neužil?
„Trochu jsem ho měl jen před odletem, ale to bylo spíš samé balení. Celou dobu se snažím mít hlavu nastavenou tak, že třeba ještě přijde šance si zachytat. Asi nebude prostor, abych dostal nějaký zápas, ale počkám si. Bude to pro mě zase zkušenost, když uvidím, jak druzí kluci budou reagovat, byť to pro ně asi není příjemné. Na tohle se samozřejmě těším, i když, jak říkáte, není to jednoduché. Ale to teď není pro nikoho.“
Jde taky o to udělat dojem. Jenže jak, když chytat nebudete? V tréninku?
„Je to tak. Ale už jsem tam nějaký pátek, trošku vím, jak to chodí. Je to samozřejmě o zápasech, o výkonech. Ale tam hlavně záleží na tréninku, že do toho hráč dává sto procent. A to se snažím pořád, ať to zrovna jde, nebo nejde. Nerozlišuju, jestli trénuju na Hvězdě nebo v kempu NHL. Prostě mě to baví.“
Kabina Bruins? Mezi lídry i Češi a Slováci
V Bostonu jste čtyři roky. Tuukka Rask je stálicí, nedávno znovu podepsali Jaroslava Haláka. Zespodu se tlačí mladší brankáři. Chtěl byste zůstat a prát se dál o místo na výsluní?
„Určitě. Boston je velkoklub, máme tam početnou česko-slovenskou základnu, organizace mi vyhovuje. Jsou tam vítězné typy a já nerad prohrávám. Třeba i když stříhám kámen-nůžky-papír. Líbí se mi tam a nechci si do hlavy pouštět myšlenky, co by bylo, kdybych byl v tom nebo onom klubu. Beru to tak, jak to je. Můj cíl je dostat se do týmu, a pokud se to povede, tak se udržet.“
U gólmanů to zpravidla trvá déle, než se prosadí. Navíc jakmile někdo rychle vyletí, taky často brzy končí. Naopak spousta brankářů se propracovala postupně a vydrželi dlouho…
„To je přesně ono. Sám sebe nechci dostávat pod tlak. Nechávám tomu
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
Koupit
