Král Pastrňák perlil: Chtěl bych vůli jako Sáblíková. Zpovídal Davidovou | iSport.cz
Ondřej Kuchař
22. prosince 2020 • 23:30

Král Pastrňák perlil: Chtěl bych vůli jako Sáblíková. Zpovídal Davidovou

Vstoupit do diskuse
0
TOP VIDEA
Plzeň - Pardubice: Ondrášek se už radoval z gólu po dlouhé době. Radost mu zkazil ofsajd
Plzeň - Pardubice: Šejvl poslal k zemi Faltu. Hosté dohrávají o deseti
VŠECHNA VIDEA ZDE

Po patnácti letech se stal králem českých sportovců hokejista. David Pastrňák po čtyřech Zlatých hokejkách premiérově na hlavu nasadil korunu pro vítěze prestižní ankety Sportovec roku. Navázal tak na triumf Jaromíra Jágra. V uvolněném online povídání s novináři sázel dobře naladěný „Pasta“ jeden fór za druhým. Nejbližší plány? „Budu dělat bramborový salát! Věřím si, tak snad se povede,“ smál se letošní král střelců zámořské NHL.



Seděl u stolu svého bytu v Bostonu, kam před týdnem odletěl, aby pokračoval v rehabilitaci operované kyčle. David Pastrňák věděl, že vyhrál ceněnou domácí anketu Sportovec roku, tak v bílé košili spočinul u notebooku, aby pohovořil s českými novináři. A nuda nebyla. Ve finále se žurnalistické profese ujal sám a začal zpovídat biatlonistku Markétu Davidovou.

Co pro vás tohle další individuální ocenění znamená?
„Jsem moc rád, že se moje jméno objevilo vůbec mezi deseti nejlepšími. Je tam spousta skvělých sportovců, strašně si toho cením. Pro tyhle individuální trofeje se u kolektivních sportovců někdy těžko hledají slova. Na druhou stranu vím, že tuhle cenu v minulosti moc hokejistů nevyhrálo, snad jsem teprve čtvrtý v historii. Moc si toho cením.“

Přesně tak, poslední byl v roce 2005 Jaromír Jágr, od té doby vždy kralovali individuální sportovci.
„Není to běžné, o to cennější to pro mě je. Mám obrovský respekt ke všem sportovcům, všem, kteří reprezentují naši zemi. Jako dítě jsem si nikdy nepředstavil, že se mi tohle může povést.“

Jedním z vystupujích ze StarDance byl bývalý hokejista Martin Procházka.
Jedním z vystupujích ze StarDance byl bývalý hokejista Martin Procházka.

Přemýšlel jste, komu byste vy dal svůj hlas, kdybyste si mohl vybrat?
(přemýšlí) „No, to je těžké. Asi bych volil mezi Martinou Sáblíkovou a Ester Ledeckou. Nevěděl bych, kterou z nich vybrat. K oběma mám obrovský respekt. Že Ester zvládá na špičkové úrovni dva sporty, je prostě neskutečné. Ode mě má opravdu velké uznání. Na Martině zase strašně obdivuju její vůli, tu bych chtěl mít taky. Vlastně by ji chtěl každý sportovec. Fakt nevím, kterou bych dal na první místo.“

Kdybyste měl být obojživelníkem jako Ledecká, jaký sport by byl kromě hokeje tím druhým?
„Miluju fotbal a tenis, oba sporty hrávám v létě. Na druhou stranu ten mix letního a zimního sportu by asi moc dobrý nebyl. Třeba krasobruslení! Na to mám podle mě výbornou postavu. (smích) Ale vážně, asi bych hrál tenis. Anebo fotbalový brankář, mě tyhle sporty baví o trochu víc než hokej.“ (úsměv)

Vítězným kolektivem roku jsou čeští biatlonisté. Tak co vy a biatlon?
„Nic, biatlonista bych fakt dobrý nebyl. Nedávno jsme hráli jednu vědomostní hru, kde jsem si měl tipnout, jak daleko je od střelnice terč. Absolutně jsem nebyl schopný to odhadnout. Navíc já opravdu v životě nestál na lyžích, nikdy jsem nebyl na horách. Je to ale velká věc, kterou chci udělat po kariéře: naučit se lyžovat. Na biatlon bych si ale netroufnul. Závody sleduju pravidelně, moc mě to baví. Biatlonista bych ale dobrý nebyl.“ (smích)

Pochlubíte se s cenou v kabině Bostonu?
„Chlubit se tím nebudu, ale jak znám kluky, určitě se to dozví. Hlavně k Bradu Marchandovi se to jistě dostane. Bez mých spoluhráčů a trenérů bych určitě nebyl, kde teď jsem. Taky jim patří velký dík. Čekám ale, že Marchie mi tu trofej bude chtít ukrást.“ (smích)

Musím si to užívat

Jak pokračuje vaše rehabilitace? Jak vypadá váš den?
„Snažím se cvičit, posilovat, jak jen můžu. Denně jezdím na kole, pak mířím k fyzioterapeutovi. Po Vánocích mi to skončí. Na začátku ledna už bych snad mohl jít i na led.“

Nová sezona NHL začne 13. ledna. Tušíte, kdy s vámi budou moct Bruins zase počítat v zápase?
„Zatím to vypadá na polovinu února, ale kdo ví. Fyzička na ledě je úplně jiná, to běháním nebo jezděním na kole nenatrénujete. Tělo je zvyklé na jiný pohyb. Uvidíme, jak se kyčel bude cítit. Snad to půjde co nejdřív.“

Jak vůbec budete vzpomínat na rok 2020?
„Hrozně! Fakt hrozně. Bylo to velké trápení. Každému sportovci asi chybí fanoušci, těším se, až budou lidi zpátky na stadionech. Celkově byl ten rok takový dlouhý, moc dobře na to vzpomínat nebudu. Přeju si, ať se všechno vrátí do normálu.“

Stal jste se v něm ale králem střelců NHL. To přece ujde, ne?
„To jo, byla to životní sezona. Nejlepší v kariéře. Strašně jsem si to užíval, z hokeje jsem měl radost. Když mi to dává radost a jsem zdravý, vím, co dokážu. Musím si to užívat, pak podám životní výkony. Na to bych chtěl navázat.“

Vánoce budete trávit v Bostonu, jak je prožijete?
„Bohužel nemohla přiletět rodina, takže budu poprvé na Vánoce bez mamky a bráchy. Na druhou stranu nás čekají první svátky ve dvou s přítelkyní. Už si pár dní připravujeme vánoční atmosféru. Je to můj nejoblíbenější svátek, na Vánoce si opravdu potrpím. Letos budu dělat svůj první řízek s bramborovým salátem, takže se na to moc těším. Dokonce už na to mám i nakoupeno! Teď už to zbývá jen uvařit.“

Bramborový salát je kulinářská liga mistrů, jak si na něj věříte?
„Těším se, až ho budu dělat. Vařím rád. Recept mi dala maminka, nechal jsem si vypsat každou ingredienci. Nenávidím nákupy, takže to nejhorší už mám za sebou. Na přípravu se těším. Snad se povede.“

Co jste si přál k Vánocům?
„Nic, já raději dárky dávám. Těší mě, když můžu udělat rodině radost, něco jim koupit. Teda já… samozřejmě Ježíšek! (smích) Nic si ale nepřeju. Vždycky se mě doma ptají, co chci. Já jim nic neřeknu a pak jsem naštvaný, že dostanu ponožky. Mám všechno, co potřebuju.“

Počkejte, slyšel jsem, že úplně všechno nemáte. Nedávno jste prý zavařil dlouhým pařením her notebook.
„To je pravda! Nový ale nemám, tenhle se zase vzpamatoval a rozjel se. Další ale kupovat ani nebudu. Až se pokazí definitivně, pověsím počítač na hřebík. Už z toho nemám radost. Když si vzpomenu, že mi v online hrách dávají na prdel malé děti… to mě moc netěší. A už se na něco zeptejte i biatlonistů, celou dobu tu jsou chudáci taky připojení.“ (úsměv)

Nechcete se jich třeba na něco zeptat sám?
„A víte, že jo? Tak tady je David Pastrňák, Bostonské novinky. (smích) Mě by třeba zajímalo, jak se stali biatlonisty. V kolika letech začínali na lyžích a kde to bylo?“

Markéta Davidová: „Já jsem z Jizerských hor, takže jsem jezdila úplně odmalička. Už od školky.“ (smích)

David Pastrňák: „Takže jste to měla za barákem, se dá říct.“

M. Davidová: „Jo, přesně tak, úplně za domem. Bylo to pro mě takové normální, všechny děti z okolí odmala lyžovaly.“

D. Pastrňák: „To je krásné! Jak jsem říkal, já ani nikdy nestál na lyžích.“

M. Davidová: „Ale abych vás uklidnila, taky netuším, jak daleko jsou v biatlonu terče, ani jak jsou velké.“ (rozesměje se)

D. Pastrňák: „Cože? Fakt?“

M. Davidová: „Fakt, ono totiž v reálu není tak potřebné to vědět.“ (úsměv)

Vstoupit do diskuse
0
Aktuální zápasy
Články odjinud


Články odjinud