Gudas: Florida mi dala chuť, kouč se s nikým nemazal. Proč nejel na MS?

Rodinka, jak říká svým nejbližším, se rozrůstá. Na cestě je čtvrtý potomek. Radko Gudas loni koupil pozemek pro dům, stačil ho zvelebit, jenže letošní hokejové léto je příliš krátké, aby s pracemi výrazně pokročil. „Proti tomuhle místečku je to velký punk,“ usmál se, když jsme se sešli k rozhovoru na nedaleké farmě Jojo Ranch u Berouna, s jezdeckou školou, chovem koní a kavárnou, odkud se otevírá skvostný výhled do údolí kolem Berounky a na křivoklátské lesy.

Jezdíte na koně s dětmi?
„Nejstarší dcera Leontýnka navštěvovala tábory, jezdí pravidelně. Hraje se tu taky divadlo a je to nejbližší kavárna k nám. Kousek odtud jsme si pořídili usedlost, ještě to však není hotové. Proti tomuhle místečku je to velký punk.“

Najdete tady i větší klid, než kdybyste se objevil v Berouně?
„Bydlíme na kraji města, s dětmi chodíme na náměstí, lidi mě poznávají, ale spíš mě berou jako jednoho z nich. Jako místního. Byl jsem se s nimi podívat na jeden zápas mistrovství světa, v hospodě jsme fandili, ale moc jsem tomu nepomohl. Jinak se snažím stihnout, co se dá. I kvůli tomu, že čekáme čtvrtého prcka, jsme v Čechách narychlo. Tři týdny po skončení sezony se zase pomalu začínám hýbat, abych nešel úplně od nuly. Je tři měsíce před kempem, zase tak dlouhá pauza to ovšem není. Přál bych si měsíc, dva. Snad příští rok.“

Přestavbu domu zatím musíte odložit. Jak velký musí být, abyste se tam vešli?
„Původně jsem chtěl čtyři ložnice, ale bude jich pět. Maximálně! Pak už budou muset spát na palandě. (směje se) Ten dům není zkolaudovaný, původní stavba se musí zbourat. Jsme v procesu plánování, povolování, co nám dovolí, protože jsme v chráněné krajinné oblasti. Nechceme však žádnou kostku s větrným mlýnem. Ani nespěcháme. Rodiče mají domy kousek od nás, můžeme přespat u nich. Na zahradě kutáme, tvoříme a v sadu řežeme. O minulém víkendu jsem musel posekat sad, tráva byla už moc vysoká.“

Taky jste dost zkrátil plnovous. Při online rozhovoru s novináři po svém prvním gólu v sezoně jste vypadal pomalu jak Joe Thornton…
„Jo, nechal jsem si to narůst. Kluci říkali, že bych si je měl nechat, děti proti tomu nic neměly. Ale teď už mi Leontýnka dává ceres, abych se zase oholil.“

Abyste nestrašil Mikulášem v létě?
„No, do Vánoc bych to mohl zase nechat…“

Během šampionátu v Rize trenéři zvažovali, že na vás v případě rychlého vyřazení Floridy počkají. Po turnaji Filip Pešán řekl, že jste účast odmítl. Kvůli rodině, a protože máte letos tak krátké léto?
„Spíš šlo o to, jak rychle bychom se museli uklidit ze Států. Děti teprve končily školu, v lednu jsme koupili barák a ještě neměli vyřešené všechny věci. Věděli jsme, že nezvládneme zmizet za dva dny. Pro moji rodinku, tři prcky a těhotnou manželku by to bylo hrozně rychlé stěhování. Se šestidenní povinnou karanténou to navíc vycházelo, že bych mohl nastoupit vlastně až ve čtvrtfinále proti Finsku. Nevím, jak bych byl týmu platný po šesti dnech samostatného tréninku. Po zranění Vitáska jsem nechtěl, aby kvůli mně drželi místo. Bylo rozumné říct, že je to moc narychlo.“

Plno hráčů NHL účast odřeklo, mnozí z těch, co přijeli, těžko snášeli pobyt v bublině. Vy jste v ní strávil čas během zápasů venku. Byl i tohle důvod?
„Někteří kluci s nároďákem strávili čtyři, pět týdnů, obětovali tomu všechno. Přišlo mi až blbé, kdyby kvůli mně museli někoho poslat domů. Zdálo se mi lidštější odmítnout.“

Brankář Floridy Sergej Bobrovskij do Rigy přiletěl…
„Ano, ale měl možná ještě jiný důvod. Poslední tři zápasy v play off nechytal, chtěl si taky spravit chuť. Bohužel, po Kanadě mu zase trochu ztrpkla. Musím říct, že to bylo poprvé, kdy jsem to Rusku přál. Už jen kvůli Bobovi, aby mu to vyšlo.“

Nejste nakonec sám raději, že jste u toho nemusel být?
„To nemůžu říct. Když jsem koukal na zápas s Finskem, měl jsem trošku opocené ruce.