Počtvrté mění dres. A poprvé míří do celku, který otevřeně vyhlašuje, že chce vystoupat až na hokejový vrchol. Potíž je však v tom, že Toronto o tom mluví už pár ročníků a zatím z toho vždy bylo jen zklamání. Tlak narůstá, očekávání sílí. Přesto se Petr Mrázek v „jámě lvové“ upsal na tři roky. „Kdybych měl obavy, tak bychom počkali na jiný tým,“ řekl s klidem v hlase. Řeč byla i o českých posilách, nebo o zvláštních rozhodnutích Caroliny.
Hned první den, co se otevřel trh, jste podepsal nový tříletý kontrakt s Torontem. Tušil jste, že se vše odehraje tak bleskově?
„S agentem Gerrym Johanssonem jsem mluvil den předem a říkal mi, ať si pořádně nabiju telefon, protože věděl, že další den budu v Rakousku na golfu s kamarády. (směje se) Tušil, že se to může stát. Už brzo ráno tamního času mi volal a říkal, že je v kontaktu s Torontem a co bych na to říkal. Měli jsme super telefonát, a nakonec to bylo lehké rozhodnutí.“
Bylo na stole více nabídek, nebo Toronto byla priorita?
„Bylo jich několik. Byly tam i týmy, kde bych mohl mít třeba o rok delší smlouvu, ale my jsme hodně řešili to, aby nový tým měl ambice. Z těch týmů Toronto bylo na prvním místě kvalitou týmu, organizace a také tím, jak touží po úspěchu.“
Jde o vaše první kanadské angažmá v NHL. Těšíte se na velkou náročnost fanoušků i tamních médií?
„Moc. Hokej je tam národní sport, fandové hokej milují. Organizace je jedna z nejlepších na světě a už od prvního dne, co jsem podepsal, je to vidět. Jak se lidé ozývají, jak se o hráče starají. Ale všichni samozřejmě ví, jak je to tam s tlakem. Bude to challenge. Ale pod tlakem chytat umím, v Detroitu jsem to dokazoval, tam je to podobné. Stále jsem v kontaktu s mentálním koučem Mariánem Jelínkem, máme hodně podobný pohled a jsem moc rád, že mi v tomhle směru pomáhá.“
Kdy do nového působiště odlétáte?
„Tento týden letíme do Toronta na několik dní, abychom se podívali na bydlení a na všechno kolem. Tohle hned zařídilo a postarali se, že můžeme přiletět. Kemp pak začíná 22. září, takže počítám, že někdy v polovině září tam odletíme.“
Vaším novým gólmanským parťákem bude Jack Campbell, který chytal za Američany ve vašem slavném utkání na MS dvacítek z roku 2012. Padlo už nějaké špičkování?
„Takhle, znám ho jen trochu. A občas jsme si vždycky jen krátce popovídali, když jsme se potkali někde na zápase. Slyšel jsem o něm jen výborné věci, že je to výborný parťák. Teď, jak budeme v Torontu, tak na dva dny ještě letím do Minnesoty, kde se potkám s ním, i s trenérem brankářů. Zahrajeme si golf a zajdeme na večeři. Tam se více seznámíme.“
V nedávné době v Torontu podepsal i David Kämpf s Ondřejem Kašem. Máte radost, že se rychle vytvořila taková česká parta?
„Jsem hrozně rád. Když jsem podepsal, tak tam nebyl žádný Čech, ale do hodiny podepsal David a pár dní na to Kašička. Takže tam budeme tři a když takhle jste někde kluci ze stejné země, tak je to o mnoho snazší.“
Kromě vás změnilo dres několik dalších českých brankářů. Vnímal jste jejich podpisy a výměny?
„Samozřejmě vím, kam šli, ale od momentu, kdy jsem podepsal, tak jsem se nezastavil. Jsem rád, že kluci mají šanci chytat v jiných týmech. Víťa Vaněček je zpátky ve Washingtonu a myslím, že má velkou možnost Samsonova přechytat.“
Naopak návrat do Česka zvolil David Krejčí. Překvapilo vás to?
„V první řadě Boston oslabí, David hrál ve druhé lajně, tvořil jim tam hru. Jsem rád, že tam nyní nebude. (usměje se) Má skvělou kariéru, v Bostonu to byl jeden z nejlepších hráčů. Proti němu se hrálo opravdu těžko, uměl dát gól, nahrát na něj, vždycky něco vymyslel. V tomhle byl výjimečný. Ale je těžké říct, jestli mě to překvapilo, nebo ne. Každý, kdo tam zažil tolik let tuší, jak moc unavené je jeho tělo. Navíc má rodinu, těch faktorů tam hrálo roli více a myslím, že mu to opravdu nikdo nemůže nijak zazlívat. V Bostonu odvedl skvělou práci.“
Vaše číslo 34 v Torontu nosí na dresu Auston Matthews. Čeká vás tedy změna, nebo to budete zkoušet nějak vymyslet?
„Budu mít číslo 35. Matthews je v Torontu velká hvězda a mě by ani nenapadlo, že bych se ho na to číslo ptal. Kuba Voráček si dělal legraci, že bych to měl zkusit si o to číslo napsat, ale říkal jsem, že to spíš ne. (směje se).“
Už víte, jako vášnivý golfista, zda jsou v okolí Toronta kvalitní golfová hřiště?
„(smích) Je jich tam hodně. Bohužel tam nemůžu hrát celý rok, jako v Carolině, ale v té sezoně na to ani moc čas stejně nebyl. Jestli jsem hrál třikrát, tak to bylo moc. Už jsem v Torontu sledoval, že je tam několik PGA hřišť, na to se těším.“
Zmínil jste Carolinu. Byla šance, že byste tam pokračoval?
„Byla. Ale, no, jak to říct. Když jsem dva dny před otevřením trhu mluvil s agentem, tak Hurricanes se snaží smlouvy podepisovat na dva roky a méně. To byl cíl Caroliny, že jestli chci smlouvu na rok, tak se tam můžu vrátit, ale náš cíl byl jiný.“
Hrál ve vašem rozhodování i přístup majitele Caroliny Toma Dundona o kterém se ví, že nerad dává vysoké a dlouhé smlouvy a třeba s Dougiem Hamiltonem, největší obrannou hvězdou na trhu, se také nedohodl na pokračování?
„Nedohodl se ani s Brockem McGinnem, který byl v Carolině od draftu a byl to jeden z kluků, kteří mu to tam, jak se říká, drželi. Mohl hrát třetí, nebo čtvrtou lajnu a když z těch prvních dvou někdo vypadl, tak vždy zaskočil a bodoval. Tři roky zpátky jsme budovali něco, co se podle mého podařilo. Mimo led se tým dal do kupy a když se teď člověk podívá, tak za poslední tři roky je spousta hráčů někde jinde. A mnoho hráčů má maximálně smlouvy na rok, nebo na dva.“
Do vaší odpovědi dobře zapadá i fakt, že trvalo dlouho, než se dohodl s veleúspěšným trenérem Rodem Brind’Amourem na jeho pokračování.
„Já myslím, že kdyby Rody nebyl v Carolině doma, tak ho nikdy neudrželi. On nikam jinam nechtěl, má tam rodinu, vyhrál tam pohár a je tam opravdu doma. Kdyby tomu tak nebylo, tak tam dnes už není.“
Z vašeho rozhodnutí jít do Toronta člověk jasně čte, že chcete Stanley Cup. Lze si to vysvětlit i tak, že v Carolině jste na takový úspěch cítil menší šanci?
„Když se na to člověk podíval před otevřením trhu, tak moc se nevědělo, kdo se vrátí, nebo nevrátí. A v Torontu je tým daný na tři až pět let dopředu. Základ je tam jasný a okolo se může hýbat jen pár hráčů. Toronto chce vyhrát teď, o to lehčí rozhodnutí to bylo.“
Takže jste nehledal jen pocit jistoty pro sebe samotného, ale i pocit jistoty, že hvězdné jádro nového týmu se v dohledné době nebude měnit.
„Přesně tak, to bylo pro mě hodně důležité, že člověk v kabině neuvidí každý rok šest nových hráčů. Když se na to člověk podíval v Carolině, tak první rok jsme šli hned do finále konference a z kempu jsme rok na to vyměnili Justina Faulka, což byl jeden z pilířů toho týmu a přivedli se noví hráči. Změn tam bylo hodně.“
| Petr Mrázek a jeho statistiky v jednotlivých klubech: | ||
| Detroit | 166 zápasů | 72 výher |
| Philadelphia | 17 zápasů | 6 výher |
| Carolina | 92 zápasů | 50 výher |
| Toronto | ? | ? |
Témata:
Petr Mrázek, sport, Toronto Maple Leafs, nhl, hokej, Stanley Cup, Toronto, sportovní soutěž, Carolina, Boston, golf, Auston Matthews, Golf na Heureka.cz
Související články
