Co (ne)víte o Ovečkinovi: slavní rodiče, smrt bratra i plán muzea s artefakty

Jeho kariéru zná každý, kdo se alespoň trochu zajímá o hokej. Alexandr Ovečkin patří k nejvýznamnějším hráčům historie NHL, stále navíc nahání rekord Wayne Gretzkého v počtu branek. Co ale o ruském dělostřelci nutně nemusíte vědět? Že jeho maminka Ťaťána vyhrála dvakrát olympiádu nebo, že není prvním evropským kapitánem, který slavil Stanley Cup, ačkoliv to ruská média občas tvrdí...
Dětství
Táta Michail hrál fotbal, maminka Taťána je bývalá basketbalistka, která dvakrát vyhrála olympiádu, mistrovství světa i Evropy. Alexandr Ovečkin má ještě dva starší bratry, hokej začal hrát v osmi letech. Na tréninky s ním často chodil nejstarší bratr Sergej, rodiče vždycky nemohli. Výjimečný byl Alexandr už odmala, na mládežnickém šampionátu Moskvy překonal střelecký rekord Pavla Bureho. „Ruská raketa“ nastřílela dohromady 56 gólů, Ovečkin dokonce 59.
Kluby
Od 16 let nastupoval za Dynamo Moskva. V roce 2005 podepsal dvouletou smlouvu v Omsku. V klubu ale vydržel zhruba dva týdny, pak dostal pozvánku na kemp Washingtonu. V NHL debutoval 5. října 2005 proti Columbusu, hned dal dva góly a Capitals vyhráli 3:2. Za Dynamo si pak zahrál při výluce v sezoně 2012/13 a pomohl k výhře v KHL. Za mořem nehrál nikde jinde než za Washington a nejspíš se na tom ani nic nezmění, v klubu podepsal smlouvu až do roku 2026, kdy mu bude 40 let.
Reprezentace
Má stříbro z MS U18 (2002), kde se stal nejproduktivnějším hráčem, v roce 2003 se stal nejlepším střelcem MS U20 a s Ruskem získal zlato. První medaili v dospělé reprezentaci má z roku 2005, kdy ve Vídni musel kousat semifinálovou porážku s Kanadou, ale nakonec si na krk pověsil bronz. Zlata se dočkal až v roce 2008. Změnil pohled na to, že hráči jeho formátu nejezdí moc často na mistrovství světa, on se jarní akce účastnil třináctkrát. Vždycky, když Washington vypadl z play off, snažil se sednout na letadlo, aby hrál za národní tým. Druhá věc ale je, že v dresu Ruska zdaleka nebývá tak dominantní jako v NHL.
Střelec
Nikdo v historii NHL nevyhrál trofej pro nejlepšího střelce tak často jako on. Celkem ji dostal devětkrát. Zatím. Stal se i prvním hráčem, který najednou získal Maurice Richard Trophy (nejlepší střelec), Hart Trophy (nejužitečnější hráč), Art Ross Trophy (vítěz bodování), Lester B. Pearson Award (nejužitečnější hokejista podle hlasování hráčů), což se mu povedlo v roce 2008. Dlouho čekal na vysněný Stanley Cup, předhazovalo se mu, že v play off neumí. Dočkal se v roce 2018. Rusové sice občas někde napíší, že byl prvním evropským kapitánem, který vyhrál Stanley Cup, ale to není pravda, zapomínají na Nicklase Lidströma a Zdena Cháru.
Rodina
Na letní olympiádě v Pekingu (2008) se seznámil s herečkou a modelkou Anastasií Šubskou, randit spolu začali ale až v roce 2015 a hned o rok později byla svatba. Jeho manželka je o osm let mladší a mají spolu syny Sergeje a Ilju. Staršího syna pojmenoval po nejstarším bratrovi, který tragicky zahynul. Sergej často blbne doma s hokejkou, což Ovečkin rád ukazuje na sociálních sítích. Není tam příliš často, ale občas něco ukáže. Zajímavé je, že na Twitteru dává svoje zprávy v angličtině, na Instagramu komunikuje rusky. Oblíbeným strejdou jeho dětí je český útočník Dmitrij Jaškin, který se s ruským střelcem kamarádí.
Až skončí
Alexandr Ovečkin pečlivě shromažďuje různé hokejové artefakty, třeba hokejky s podpisy hvězd. Pro něj není úplně problém se k takovým kouskům dostat. Až skončí, plánuje, že otevře se svými poklady muzeum. Měly by tam být i jeho hokejky, se kterými dal velké góly. Ve smlouvě má výslovně zakázány adrenalinové sporty. Ale až půjde do hokejového důchodu, těší se, jak bude lyžovat a skákat padákem. A taky si nechá nastřelit přední zub, o který přišel hned při první sezoně ve Washingtonu. Teď to prý nemá cenu.