Pět kostrbatých útěků do NHL: před komunisty i mateřským klubem
Cesty za snem o NHL bývají kostrbaté a dlouhé. Přežijí ti nejlepší, zároveň do sebe všechno musí zapadnout, je potřeba mít i štěstí a trpělivost. Za komunismu hokejisté ve svých nejlepších letech nesměli odcházet vůbec, zbývala emigrace. Krok do neznáma, nejistoty a bez šance na návrat. Útěky během zájezdů s týmy do západních zemí nebo z letních dovolených u moře byly často dobrodružné. Přinášíme příběhy pěti hokejistů bývalého Československa, kteří pak zazářili v NHL.
Václav Nedomanský
NHL: 6 sezon, 421 zápasů, 278 (122+156)
Detroit, NY Rangers, St. Louis
WHA: 4 sezony, 252 zápasů, 253 bodů (135+118)
Toronto Toros, Birmingham
Ani jako jeden z nejlepších hokejistů v Evropě neměl šanci legálně odejít. „Měl ses narodit dál na Západ,“ slýchával. Jedinou možností byla emigrace. V létě 1974 vyrazil s rodinou na devizový příslib do Švýcarska, v Curychu se potkal s Richardem Fardou, který tam jel se stejným úmyslem. Schovávali se před estébáky a probírali nabídky. Z NHL měli zájem Atlanta Flames, „Nedo“ zvolil Toronto Toros v konkurenční WHA a přibral i Fardu, který by nesměl v Evropě rok a půl hrát. Do NHL přešel po necelých čtyřech sezonách.
Peter Šťastný
NHL: 15 sezon, 977 zápasů, 1239 bodů (450+789)
Quebec, New Jersey, St. Louis
Napřed utekli do Kanady dva, třetí zůstal na Slovensku. Bratři Peter, Anton a Marián se nakonec sešli znovu v útoku Quebec Nordiques. Ale úprk prvních dvou z Innsbrucku přes Vídeň, odkud koncem srpna 1980 zamířili bez záteční letendy do Kanady, připomínal mírou konspirace i průběhem akční thriller. Nemohli riskovat, že je dostihnou všudypřítomní tajní fízlové a unesou zpět do Československa. Nejstarší Marián pak nesměl hrát, měl problémy se StB. Po roce je s rodinou následoval.
Peter Ihnačák
NHL: 8 sezon, 417 zápasů, 267 bodů (102+165)
Toronto
Rodák z Popradu měl spoustu příbuzných v cizině. Nedostal se kvůli tomu na olympiádu v Lake Placid 1980, ani Canada Cup 1981, ač se s reprezentací připravoval. Aby prý neutekl taky. V roce 1982 ho vzali na MS do Finska, které uprchlíky vracelo zpátky. Pas si zašíval do kalhot, aby mu ho nezabavili, jednoho dne nasedl do taxíku, z něj na loď, kde se doklady nekontrolovaly. Než vedení výpravy vyhlásilo poplach, byl ve Švédsku. Odtud odletěl do Toronta, s nímž se spojil jeho bratr žijící v New Yorku.
Petr Nedvěd
NHL: 15 sezon, 982 zápasů, 717 bodů (310+407)
Vancouver, St. Louis, NY Rangers, Pittsburgh, Edmonton, Phoenix, Philadelphia
Jednoho letního dne roku 1988 opustil v Calgary výpravu dorostenců Litvínova. Bylo mu teprve 16 let, neuměl anglicky. Kanadské úřady mu odmítaly udělit statut uprchlíka, byl sám, neměl žádnou jistotu. Ale zažil vynikající sezonu v juniorech Seattle Thunderbirds, v draftu 1990 pořádaném ve Vancouveru si ho jako dvojku v pořadí vybrali tamní Canucks, navíc ve druhém kole sáhli po jeho bývalém spoluhráči Jiřím Šlégrovi. V lize sehrál Nedvěd i s play off přes tisíc zápasů, působil v sedmi klubech.
Martin Ručinský
NHL: 16 sezon 961 zápasů 612 bodů (241+371)
Edmonton, Quebec, Montreal, Colorado, Dallas, St. Louis, Vancouver, Rangers
Jeho prvním velkým turnajem v reprezentaci byl Canada Cup 1991. Ve čtvrtém zápase s javorovými listy si po střetu s Ericem Lindrosem zlomil klíční kost a skončil, po pátém se uzavřelo účinkování celého tým ČSFR. Po něm s Josefem Beránkem odletěli z Toronta do Edmontonu vstříc svému snu o NHL. Komunismus byl dva roky v kómatu, ale jednali na vlastní pěst, neměli souhlas mateřského Litvínova. Bylo kolem toho hodně zloby, ale později vše bohatě vynahradili.
