Reichel o tátovi i klíčovém odchodu z Litvínova: NHL můžu v klidu hrát

Video placeholder
Jsi pašák, Alby! Reichelův syn má svůj první gól v extralize
Kristian Reichel s tátou Robertem na jeho rozlučce s kariérou v roce 2010
2001. Robert Reichel se synem Kristianem přichází na reprezentační sraz.
Kristian Reichel nastoupil s tátou Robertem na jeho rozlučce, oba měli číslo 22
Kristian Reichel v kabině jako odměnu za první gól přebral helmu pilota ze stíhačky
Kristian Reichel v kabině jako odměnu za první gól přebral helmu pilota ze stíhačky
Kristian Reichel během předsezónního utkání v dresu Winnipegu
O světový šampionát do dvaceti let zabojuje i Kristian Reichel
8
Fotogalerie
NHL
Začít diskusi (0)

Na sklonku minulého roku debutoval v nejlepší lize světa a napodobil svého slavného otce Roberta. Záhy ho Kristian Reichel dokonce předstihl, protože dal gól dřív, než on. Trefil se při druhém startu za Winnipeg, tátovi se to před lety v Calgary povedlo na třetí pokus. „Můžu teď tvrdit, že jsem aspoň v něčem první,“ směje se 24letý syn olympijského vítěze a mistra světa.

Otec a syn Reichlové se stali třetí takovou českou dvojicí v NHL. Navázali na jinou litvínovskou kliku Jiří Bubla - Jiří Šlégr a na Františka a Davida Musilovy. Nedávno si Kristián Reichel s tátou dokonce zahrál. Při Derniéře dvojčat Viktora Hübla a Františka Lukeše na Hlinkově stadionu. Na dresech nosili stejné číslo 22, v jednom útoku se takhle sešli už v roce 2010, kdy se táta loučil s kariérou. Kristiánovi bylo dvanáct let.

Od té doby jste spolu nastoupili poprvé?
„Takhle jsme si nezahráli nikdy. Spolu v lajně jsme nastoupili naposledy na jednu třetinu před těmi dvanácti roky, takže tohle bylo podruhé. Malý Franta Lukeš to měl letos podobné jako tehdy já. Pro něj to muselo být něco úžasného jako tenkrát pro mě. Plný stadion, diváci fandili, na to není zvyklý.“

Jaké to bylo tentokrát po vás?
„Šest let jsem nehrál doma před litvínovskými fanoušky, měl jsem tam hodně známých, rodinu. Zahrál jsem si doma, lidi fandili, na to nejsem z Kanady zvyklý. Bylo to parádní. Já jsem se na to celou dobu celou dobu těšil a pak jsem teda z toho byl trošku nervózní. Ale jinak to byl úžasný zážitek.“

Zatímco vy jste se na ledě usmíval, váš otec vypadal zasmušile...
„Táta nedal gól, takže asi proto... Jinak byl úplně v pohodě. Jenom mi říkal, že bruslil víc než já. (směje se) Jo, a že jsem to jednou namazal. Zasmáli jsme se tomu. Hrál jsem tak, abych si něco neudělal a užil si to. S takovými hokejisty si člověk v životě mockrát nezahraje, s tátou taky nevím, jestli se ještě někdy poštěstí. Super, že jsme oba mohli mít dvaadvacítku. Ten zápas ale patřil především Lukymu (Lukeš) s Vantou (Hübl). A pro mě byla čest, že jsem mohl nastoupit.“

Loni před Vánoci jste v utkání proti St. Louis debutoval v NHL. V další partii proti Vegas jste vstřelil premiérový gól. Jak jste bral, že jste to stihl dřív než táta, který se trefil při svém třetím startu?
„Můžu teď tvrdit, že jsem aspoň v něčem první. (usměje se). Dělali jsme si z toho pak srandu. Ale

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!

Koupit
Začít diskuzi

Doporučujeme

Všechny příspěvky z Isport.cz máte již zobrazené.
Vyberte si z nabídky nebo pokračujte na další články z jiných titulů.

Články z jiných titulů