Jakub Voráček přerušil hokejovou kariéru a hrozí, že už si nikdy nezahraje velký zápas. O tom, jak se mu žije s následky několika otřesů mozku, zatím odmítá veřejně vyprávět. Jde o citlivé téma, které obvykle zasahuje i rodinu, nejbližší okolí. Své o tom vědí i Voráčkovi krajané Jiří Hudler a Aleš Hemský, kteří se prali s těžkými stavy dlouhé měsíce, ba roky. Přišli kvůli tomu o hokej, o to, co milovali. Jenže to nebylo to nejhorší. „Byl jsem úplně v pytli, ovládly mě deprese,“ přiznává Hemský. „Mám dobré i horší dny. Ty horší bych nepřál ani svému největšímu nepříteli,“ přitakává Hudler.
Hemský i Hudler patřili zhruba před dekádou let k tomu nejlepšímu, co český hokej v NHL nabízel. Oba postavou nevysocí, ovšem o to kreativnější chrliči neobyčejných nápadů s pukem, bavili obecenstvo napříč celou NHL.
Aleš Hemský (ročník 1983) a Jiří Hudler (1984) se postupně vypracovali do role rozdílových hráčů se statusem hvězdy. Uměli rozhodovat výjimečná utkání, měli v sobě něco, co zástupy jiných ne. Tím pádem se stávali terčem. Živým terčem. Protivníkům mnohdy nezbývalo nic jiného, než produkci nadstandardně šikovných borců ničit agresí.
Oba to odnesli zraněními i drsnými bolestmi hlavy. Všechny zlomeniny, poničená ramena či kolena jsou nic proti tomu, když se každé ráno probouzíte a je vám na nic. A nikdo neví, co s vámi.
Hemskému začaly trable před pěti roky v říjnu po duelu s Anaheimem, kde to tvrdě schytal. Aniž by to tušil, šlo o jeho poslední vystoupení v NHL a vůbec v profi hokeji. „Moje tělo osm měsíců nefungovalo, měl jsem značné problémy. Byl jsem úplně v pytli. Přenášelo se to do rodiny, nehrál jsem si s malým, nešlo to,“ líčil rok poté v otevřené zpovědi pro deník Sport.
Mezi podzimem 2017 a 2018 by vám na první pohled nepřišlo, že se s ním něco závažného děje. Uvnitř však zažíval běsy. „Víte, tohle je těžké vysvětlit někomu, kdo to nezažil. Možná to někdo vůbec nepochopí. Neměl jsem chuť k
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
Koupit
