Winnipeg postavil před hotovou věc. Hvězdný útočník Pierre-Luc Dubois v létě jasně deklaroval, že s Jets novou smlouvu nepodepíše a požádal o výměnu. Klub mu vyšel vstříc, upekl dohodu s Los Angeles. V noci z úterý na středu už nová posila Kings přijela na led kanadského klubu coby host. Fanoušci ji vítali hlasitým bučením. Nebyl to první případ, kdy se Dubois obrátil ke svému zaměstnavateli zády. Utíkal i z Columbusu, který ho draftoval. „Máme pouze jednu kariéru, žiju jenom jednou,“ vysvětlil ve zpovědi pro The Athletic.
Pro Jets se stal návrat Duboise hotovou noční můrou. Byl to právě kanadský centr, který jako první rozvlnil síť, když ve 32. minutě vytěžil dorážku těsně po konci početní převahy. Domácí se sesypali. Los Angeles si postupně vypracovalo pětigólový náskok, který až v samotném závěru mírnil Mark Scheifele – 1:5. Odplata za Duboisův nečekaný odchod se nevydařila.
Přitom čerstvá akvizice mužstva z Kalifornie se po změně dresu ve dvou soutěžních zápasech bodově neprosadila. Stagnaci pětadvacetiletý čahoun prolomil až proti starým známým. Jets mu na uvítanou dokonce připravili vzpomínkové video, fanoušci však tolik vstřícní nebyli. Při každém kontaktu nebezpečného ostřelovače s kotoučem spustili hlasitou reakci.
„Myslel jsem, že to bude ještě horší. Na rozhodčí se bučelo asi o něco víc než na mě. Takže se vlastně cítím dobře,“ křenil se Dubois po vysoké výhře v rozhovoru pro Bally Sports.
Emoce se dávno naučil odfiltrovat. Neměl na výběr. Když v nejlepší soutěži planety odmítnete rovnou dvě organizace, musíte se s nepříznivými ohlasy zkrátka vypořádat.
Duboise do velkého hokejového světa přivedl Columbus. Tehdy náctiletý talent šel na řadu jako třetí muž draftu 2016. Blue Jackets věřili, že z něj vychovají budoucí superhvězdu, tahouna první formace a pilíř sestavy. Nestalo se. Byť někdejší vítěz Hlinka Gretzky Cupu odehrál za celek z Ohia tři povedené ročníky, na počátku toho čtvrtého požádal o výměnu.
Zasvěcení hlásali do světa, že za Duboisovým trucováním stojí neshody se svérázným koučem Johnem Tortorellou, dnes velitelem střídačky Philadelphie. Rozpory byly zjevné i z televizních záběrů. Nejpamátnějším zůstává moment z utkání proti Tampě Bay, kdy si nespokojený svěřenec odkroutil střídání ve výletním tempu bez jakékoliv snahy zapojit se do hry. Trenér ho okamžitě nechal sedět na lavici.
Dubois přesto odmítá, že by si na podzim 2020 sbalil kufry vinou Tortorelly. „Měli jsme napjatý vztah, musel mě nenávidět jako já jeho. Ale prostě jsme byli soutěživí a chtěli vyhrávat. Otec mi vždycky říkával, ať si nic podobného neberu osobně, protože ze mě trenér chce dostat to nejlepší. U mě to bylo o tom, že mám jednu kariéru, jeden život a vypadalo to, že jdeme do přestavby a tři roky se nedostaneme do play off,“ prozrazuje s časovým odstupem Dubois své důvody k odchodu.
Nakonec se přestupu dočkal. Zamířil do Winnipegu výměnou za Patrika Laineho a Jacka Roslovice, kteří prožívali podobné pocity, a změna kariérního kurzu jim rovněž přišla vhod. Kdo ale čekal, že Dubois po přestěhování najde vnitřní klid a za kanadskými hranicemi bude válet do důchodu, tuze se mýlil.
Po dalších třech sezonách dvojnásobný medailista z juniorských šampionátů vyslovil opětovné přání: zmizet z kádru svého chlebodárce. Navzdory tomu, že u Jets sbíral body po hrstech a v průběhu minulé sezony nastřádal dosavadní maximum v podobě 63 zápisů v 73 partiích. Nový kontrakt odmítnul a klubu poradil: „Pokud o mě nechcete přijít zadarmo, zkuste výměnu.“
Úlohu obchodního partnera na sebe vzalo Los Angeles. V červnu obětovalo druhé kolo nadcházejícího draftu i útočníky Alexe Iafalla, Rasmuse Kupariho a Gabriela Vilardiho. Mimochodem, poslední jmenovaný se při prvním střetnutí proti Kings nehezky zranil, což pouze dokreslilo šeredný příběh Jets v utkání s LA. Délka Vilardiho absence zatím není známá.
Dubois si mezitím užívá další nepoznané zkušenosti, s šampiony z let 2012 a 2014 podepsal na osm roků. „Věděl jsem, že když se poptám na výměnu v Columbusu, budu kritizovaný. Stejně tak v případě Winnipegu. Ale ať mě klidně kritizují, když budu spokojený se svým životem. A cítím, že v Los Angeles můžu být šťastný. O Winnipegu bych neřekl nic špatného, protože jsem si to tam užil,“ odkryl šikovný střední útočník své vnitřní pohnutky.
Je kosmopolitně založeným člověkem. Jako dítě prošel Německem, Atlantou i Quebecem. Přes léto rád jezdí na netradiční destinace, užívá si luxusní dovolené. Často zamíří do Evropy, miluje zejména italskou módu a dokáže za oblečení utratit desítky tisíc dolarů. K tomu obráží ty nejvybranější restaurace. Čekat od něj, že zůstane trnout na jednom místě, by bylo bláhové.
Ani Kings si nemohou být jistí, že Dubois skutečně stráví celou délku kontraktu v jejich barvách. „Kdo ví, jak to ucítím za tři roky,“ neskrývá samotný forvard.
Rozhoduje se srdcem. Cestu mu ostatně ukázali už v Columbusu. Někdejší ruští tahouni Blue Jackets Artěmij Panarin a Sergej Bobrovskij se nebáli před startem sezony 2018/19 otevřeně vystoupit před týmem, aby mu prezentovali svůj záměr po konci ročníku odejít o dům dál. Týmu chtěli naposledy odevzdat maximum, vyhrát s ním Stanley Cup, ale svou další budoucnost viděli jinde.
„Vážně mi to otevřelo oči. Ukázali tolik cti, hodně kuráže. Každý si říkal, co se jim to honí hlavou, ale na konci našeho setkání se vše změnilo. Každý byl rázem na jedné lodi, šlo se do práce,“ vzpomíná Dubois.
Vlastně se není čemu divit, že v NHL už dvakrát převléknul kabát.
