Vypadá to, že konečně začíná plnit očekávání, které do něj Rangers vkládali. Alexis Lafrenière vstoupil do nové sezony jako vyměněný. Daří se mu hlavně střelecky, ve čtrnácti zápasech nastřílel už sedm branek. Sedl si především s Artěmijem Panarinem, který jedničce draftu NHL 2020 palebné pozice připravuje. „Je hezké vidět, jak se mu daří. Zaslouží si to, letos na sobě tvrdě pracoval. Hraje skvěle,“ vysekl parťákovi poklonu ruský útočník.
Byl velkou juniorskou hvězdičkou, zářil. Proto si ho tým z Manhattanu vybral na prvním místě draftu v roce 2020. Klub i diváci si od mladého Kanaďana slibovali hodně. Opakoval se ale stejný problém jako s Kaapo Kakkem, kterého si Rangers o rok dříve stáhli z druhého místa. Tedy žádný pompézní vstup do nejlepší soutěže světa.
Když přijdete do NHL z pozice jedničky draftu, očekávají se od vás hned nadstandardní výkony. První nepovedená sezona se dá omluvit, i nejvýše vybraný hráč si musí přivyknout obrovské konkurenci a rychlosti. Ne každý je připraven rovnou naskočit na kolotoč, jako se to podařilo Crosbymu nebo McDavidovi. I Jacku Hughesovi zabralo tři ročníky, než se v tom loňském konečně zařadil mezi největší hvězdy soutěže.
Podobné je to i s Lafrenièrem, který má nejvyšší čas na to, aby prokázal svou kvalitu. Zatím se mu to daří. Neatakuje špici bodování, ale produktivita dvaadvacetiletého křídla výrazně vzrostla. Ve čtrnácti zápasech si zatím připsal jedenáct bodů (7+4) a v týmové produktivitě je společně s Adamem Foxem třetí. První je s 24 zápisy Panarin.
Přitom předsezonní kemp zlepšenému vývoji nenapovídal. Jenže omyl! Vítěz mistrovství světa juniorů z roku 2020 byl ostře kritizován a dokonce se začaly šířit zvěsti o výměně. Ta se nakonec neuskutečnila, za což teď může být vedení klubu rádo. Ulevilo se určitě i Lafrenièrovi.
„Vím, že byl na něj od všech vyvíjen tlak. Není jednoduché být jedničkou, slyšíte to neustále. Srovnávají vás s ostatními, srovnávají vás s jinými hráči nebo s ostatními kluky ve vašem draftu,“ vysvětloval Mika Zibanejad.
Právě sebedůvěra hraje velkou roli. Řekne vám to každý. Dokonce i člověk, který se profesionálním sportem neživí.
„Mám z něj velkou radost. Je vidět, že si prostě hraje. Dělá věci, kvůli kterým ho všichni chtěli. Myslím, že i on nachází rovnováhu a sebedůvěru v tom, kdy se mu daří a kdy ne. Tvrdá práce, kterou vkládá do každého střídání a do každého zápasu, je opravdu působivá,“ dodává švédský centr.
V posledním utkání proti Columbusu dokázal Kanaďan vstřelit dvě branky a navíc ještě rozhodnout trestné střílení. Jeho vyrovnávací trefa na 3:3 padla jedenáct sekund před koncem třetí třetiny. Díky němu se New York mohl radovat z vítězství 4:3 po nájezdech.
Lafrenière nastupuje ve druhé lajně právě s Panarinem a centrem Vincentem Trocheckem, který nahradil zraněného Filipa Chytila. Ruský útočník vyniká tvorbou hry a nápaditými přihrávkami. Proto v útočné trojici potřebuje střelce. Role se zatím chopilo právě křídlo se třináctkou na zádech a spolupráce jim klape parádně.
„Z pohledu hry pět na pět jsou pravděpodobně naší nejefektivnější formací,“ hodnotil trenér Peter Laviolette. „ Hodně jsou v útočném pásmu a neustále si vytvářejí šance. Odvedli opravdu dobrou práci při vytváření identity. I díky tomu začínáte vidět sebedůvěru a růst Lafrenièra.“
V nynější sezóně hraje opět v méně využívané druhé přesilovkové formaci, ale na ledě dostává mnohem více prostoru. V průměru tráví na ledě šestnáct a půl minuty na zápas. Pro porovnání v prvních třech sezónách trávil na ledě dohromady jen něco málo přes 14 minut. I to má na jeho lepší čísla pochopitelně vliv. Jestli si ukáže udržet vysokou výkonnost i po zbytek sezony, se teprve ukáže. Našlápnuto má dobře.