Miroslav Horák
Premium
19. února 2024 • 18:48

Rittich o LA: Nikdy jsem neztratil víru v sám sebe. Co šampionát v Praze?

Vstoupit do diskuse
0
TOP VIDEA
Dodnes slýchám, že jsem zlomil Labantovi nohu, říká Gabriel. Chovanec ho podržel
Krejčího čas je tady. Zafeiris coby zklamání sezony, potřebuje Zima ochranu?
VŠECHNA VIDEA ZDE

Vynořil se z ničeho? Kdepak. David Rittich dlouhodobě platí za špičkového gólmana, jen se v jeho kariéře obvykle musí propojit i okolnosti. Jako nyní u Los Angeles Kings, kam se dobrák z Jihlavy přesunul v prosinci z farmy. A nyní je jedním z klíčových důvodů, proč se houževnatí Kaliforňané derou vzhůru. „Máme strašně silný tým, mohli bychom to dotáhnout daleko,“ říká v rozhovoru pro deník Sport a web iSport.cz 31letý brankář, jenž zajímá i stavitele národního týmu před MS v Praze.



Osud a ligový los k němu byl přívětivý. David Rittich dostal šanci na vlastní oči sledovat v neděli v Pittsburghu masivní ceremoniál při vyvěšování dresu Jaromíra Jágra ke stropu arény Penguins. „Hrozně moc se těším, až se na tu parádu půjdu podívat. S Jardou jsem hrál v Calgary, fajn borec,“ hlásil Rittich z Bostonu, kde v sobotu pomohl 32 zákroky pokořit Pastrňákovy Bruins 5:4 v prodloužení.

Chytáte si v NHL, vykazujete vynikající statistiky, prožíváte příjemné období, co říkáte?
„Jasně, je to super. Užívám si to. Vím, čím jsem si prošel a za tu trnitou cestu až sem jsem rád. Věřím, že ze mě ta cesta udělala lepšího gólmana i člověka.“

Zocelila vás i úvod sezony na farmě u týmu AHL Ontario Reign?
„Určitě. Kdybych tvrdil, že jsem byl na farmě rád a stačilo mi to, kecal bych. Každý chce logicky chytat NHL. Na druhou stranu, bral jsem to dole velice pozitivně, protože jsem chytal každé utkání. Velký zápřah mě dostal do potřebného tempa a vytížení. Získal jsem pravé hokejové cítění, které gólman potřebuje. Mělo to daleko k tomu, co jsem prožíval poslední dvě sezony, kdy jsem v sezoně odchytal sotva dvacet zápasů. Teď v prosinci jsem měl za sebou 17 duelů a v tom mě povolali nahoru.“

Čili kdybyste byl od začátku sezony dvojkou v LA Kings a chytal jednou za „uherský rok“, pocit byste měl o dost horší?
„Přesně tak. Právě takovými situacemi jsem si v minulosti prošel a není sranda dostat se do akce jednou za měsíc, za tři týdny. Na tréninku makáte, dřete, jenže zápas je úplně jiná disciplína. Jiný nápor na hlavu i na tělo. Při tréninku se ocitáte hodinu v rovnoměrném zápřahu, kdežto při utkání musíte být připravený, že na vás určitou dobu nic nejde a najednou řešíte plno závarů. A pak zase chvíli nic. Srovnávat se to nedá.“

Věřil jste, že si vás dříve či později Kings vytáhnou a pak svou šanci chytíte za pačesy? Jak se tomu nyní děje.
„Zákeřná otázka… (usmívá se) Nikdy jsem neztratil víru v sám sebe. Vím, co umím. Do NHL se nikdo nedostane náhodou. Natož, aby ji pravidelně chytal. Možná to ale nebylo tak jednoduché jako dřív. To víte, že mi sem tam probleskly hlavou myšlenky na návrat. Moje štěstí spočívá v úžasné podpoře mé skvělé manželky i od našeho prcka, kterému budou dva roky. Přijedu domů z haly a nemám v hlavě jenom hokej.“

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!

Koupit
Vstoupit do diskuse
0
Aktuální zápasy
Články odjinud


Články odjinud