PŘÍMO Z PITTSBURGHU | Byl to nejemotivnější moment. Když do nebe děkoval tátovi a potom objal slzící mámu. Komu by také neukápla slza? Právě Mama Jagr, v celém Pittsburghu velmi populární, si díky své bezprostřední reakci získala srdce zaplněné haly. „Bylo to opravdu dojemné. Jsem moc ráda, že jsem u toho mohla být,“ říkala Anna Jágrová pak pohnutým hlasem ve skyboxu, který klub pronajal u příležitosti slavnostního zápasu právě jejímu synovi.
Jsou nedílnou součástí velkého příběhu čísla 68. Spolu s tátou se obětovali, aby si Jaromír Jágr mohl plnit svůj sen. Stát se nejlepším hokejistou na světě.
Proto v jeho slavnostní řeči mělo poděkování rodičům zvláštní místo. A proběhlo srdceryvným způsobem, o němž se bude ještě dlouho mluvit.
Nejdřív hlavní hrdina večera poslal díky tátovi do nebe. Sám přitom dlouze polknul. Potom objal mámu, kterou přepadlo dojetí. Ta mu položila hlavu na rameno a přitiskla se k němu.
Byl to mimořádně silný moment.
„Víte, bylo v tom tolik emocí, že si to pořádně ani nepamatuju. Ale hlavně jsem ráda, že už to mám za sebou. Byla jsem hrozně nervózní. Ale to Jaromír taky,“ vykládala Anna Jágrová, která v Pittsburghu strávila přes deset let. „Když mi dal ruku, cítila jsem, že se taky trochu třese. A vůbec se mu nedivím. Mluvit před tolika lidmi…“
